Kdy si mozek batolat začíná vytvářet dlouhodobé vzpomínky?

11. 9. 2024

Proč si nepamatujeme události z nejranějšího dětství? Existují různé hypotézy, z nichž stěžejní jsou dvě: První předpokládá nedostatečně vyvinutý mozek a druhá hovoří o „dětské amnézii“. Druhý zmíněný jev je dnes považován za prokázaný a naznačuje, že v raném dětství paměť pracuje jinak.

Zkonstruované vzpomínky

Někdy máme pocit, že si pamatujeme fantastický výlet nebo závažnou nemoc z doby, kdy jsme byli batolata. Ovšem podle vědců se téměř jistě nejedná o vzpomínku, ale živou představu, kterou vytvořily fotografie nebo barvitá líčení příběhu našimi blízkými. Lidé si obecně nevybavují žádnou událost z doby, kdy jim bylo méně než 3 roky. Paměťové schopnosti dětí zrají zhruba do věku sedmi let. Neurovědec Flavio Donato z Basilejské univerzity upozorňuje, že je to vlastně paradox – v době, kdy se mozek učí rychlostí, kterou během celého následujícího života už nikdy nepředvede, se v něm vzpomínky zřejmě neudrží.

„Dětskou amnézii“ mají i zvířata

Neurovědci dlouho mínili, že mozek batolete jednoduše není dostatečně vyspělý, aby vytvářel trvalé vzpomínky. Teorií bylo více, od předpokladu biologické nezralosti po psychologické příčiny, jako je nedostatek uvědomování si sebe samého jako jedince nebo malé jazykové schopnosti. Již Sigmund Freud ovšem věřil, že v raném dětství se vzpomínky tvoří, ale mozek je potlačuje, což připisoval potřebě zapomenout psychosexuální zážitek porodu, a nazval tento jev „dětská amnézie“. Současný výzkum mu stran procesu dává za pravdu – vzpomínky zřejmě vznikají i v batolecím věku, jen jinak, a nejspíš mohou vydržet do dospělosti, ale nemáme k nim vědomý přístup.

Jaký smysl „dětská amnézie“ má, o tom vědci debatují. Jelikož byla prokázána u řady dalších savců, s jazykem ani sebeuvědoměním zřejmě nesouvisí. Dnes se má za to, že plní nějaký evoluční účel – třeba umožňuje dávat událostem správný význam nebo vyvíjet rámec pro systémy paměti na celý život. Mozek ale zkrátka může mít jiné priority než vzpomínky na události, protože v rané fázi života se enormně soustředí na poznávání světa. Pro to by svědčil poznatek, že „dětská amnézie“ se týká zejména kontextuální paměti (kde a kdy k něčemu došlo), zatímco jiné typy paměti mohou fungovat naprosto normálně (můžeme mít třeba sémantické vzpomínky na význam slov, motorické vzpomínky na dovednosti, například kreslení kruhu).

Laboratoř jako džungle

Při bádání, jak to funguje, vědci v laboratořích testují paměť batolat či hlodavců. Doufají, že se podaří porozumět tomu, jak dochází ke ztrátě raných vzpomínek, jak jejich stopy mohou ovlivňovat pozdější život, či třeba tomu, zda lze nedostupné vzpomínky znovu aktivovat.

Laboratoř dr. Sarah Powerové v Institutu Maxe Plancka pro vývoj člověka (Max-Planck-Institut für Bildungsforschung) je barevné místo, kde jsou na stěny malé místnosti promítány obrazy džungle, pouště a mořské krajiny. Děti ve věku od 18 do 24 měsíců se batolí mezi krabicemi po místnosti a snaží se zapamatovat si, kde je plyšová hračka, kterou viděly jako poslední, když byly v džungli nebo na poušti.

Psycholožka Powerová nyní chce v prospektivní studii zjistit, jak se schopnost dětí pamatovat si informace vyvíjí v čase. Existují sice retrospektivní studie, v nichž se zjišťovalo, jak si lidé vybavují nejranější vzpomínky, tam ale může mít silný vliv mnoho faktorů, včetně kultury nebo vyprávění rodičů. Navíc se zdá, že schopnost dětí zařadit vzpomínky do konkrétní doby se rozvíjí jindy než schopnost paměti, což znemožňuje určit „první“ vzpomínku.

Dotčená prospektivní studie má trvat minimálně 6 měsíců. Na souboru 360 dětí v ní bude sledováno, jak se vyvíjejí jejich paměťové schopnosti v průběhu dětství, a elektroencefalograficky (EEG) bude měřena jejich mozková aktivita. Rodiče vyplňují dlouhé dotazníky týkající se faktorů, které by mohly ovlivnit vývoj mozku (například druh školky, kterou dítě navštěvuje, jeho jazykové schopnosti či to, zda matka dítěte onemocněla COVID-19 během těhotenství).

Hlavním cílem je přesně zjistit, kdy vyvíjející se mozek začíná vytvářet přístupné dlouhodobé vzpomínky. Rané údaje naznačují, že se to děje asi ve 20 měsících. Děti v tomto věku, které se naučily spojit hračku s určitým místem v každé místnosti (džungle, poušť, moře), si mohou informace pamatovat až po dobu 6 měsíců, zatímco mladší děti si je pamatují pouze asi 1 měsíc.

(esr)

Zdroj: Reardon S. The fading memories of youth. The mystery of "infantile amnesia" suggests memory works differently in the developing brain. Science, 2024 Mar 14. Dostupné na: www.science.org/content/article/are-your-earliest-childhood-memories-still-lurking-your-mind-or-gone-forever



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se