Kouření a stres jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční z pohledu laické veřejnosti

Overview

Úvod: Ischemická choroba srdeční je jedním z hlavních zdravotních problémů současnosti, její prevalence celosvětově roste. Mezi klíčové rizikové faktory patří kouření a stres, které se vzájemně ovlivňují a zhoršují kardiovaskulární zdraví. Prevence vyžaduje komplexní přístup –⁠ odvykání kouření, zvládání stresu, podporu zdravého životního stylu i veřejnozdravotní opatření. Metodika: Byl proveden reprezentativní sociologický průzkum u laické veřejnosti, občanů České republiky ve věku 40–64 let. Ke sběru dat byla použita kombinace dvou dotazníků, a to nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence stabilní ischemické srdeční nemoci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16). Sběr dat byl realizován pomocí terénního šetření technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) v období od 11. března do 26. března 2024. S rozhovorem souhlasilo 1391 respondentů, tj. 92,2 % oslovených, 700 mužů a 691 žen. Výsledky: Respondenti vnímají souvislost kouření a stresu s rozvojem ICHS a považují prevenci za důležitou. Muži jsou častěji informováni o škodlivosti kouření, ženy však tyto informace více oceňují. Ženy uvádějí častější výskyt stresu a nervozity, ale také vyšší důvěru ve zvládání osobních problémů. Mladší respondenti vykazují více stresu, starší více hněvu na nekontrolovatelné situace. Významné rozdíly byly zjištěny také podle vzdělání, což ukazuje na potřebu cílené edukace. Diskuze a závěr: Výsledky naší studie potvrzují, že edukace o rizicích kouření a stresu není rovnoměrně rozložena mezi pohlaví a vzdělanostní skupiny. Zvláště u žen je prevence podceňována, a to zejména v mladším věku, jak potvrzují i zahraniční studie. Vyšší vzdělání usnadňuje přístup k informacím, ale ne vždy zajišťuje jejich praktické využití. Edukace musí být proto individualizovaná a zaměřená na konkrétní potřeby pacienta. Všeobecné sestry hrají klíčovou roli v edukaci díky blízkosti k pacientům a důvěře, kterou si získávají. Účinné se ukazují motivační rozhovory, skupinové a individuální intervence i moderní technologie.

Klíčová slova:

infarkt myokardu – kouření – stres – prevence – ischemická choroba srdeční

ÚVOD

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je jedním z hlavních zdravotních problémů současné doby, přičemž její prevalence neustále roste na celosvětové úrovni (6, 25). Mezi rizikové faktory, které významně přispívají k rozvoji ICHS, patří kouření a stres. Tyto faktory mají komplexní a vzájemně se ovlivňující účinky, které zasahují do celkového kardiovaskulárního zdraví jednotlivce. Kouření zvyšuje riziko všech podtypů kardiovaskulárního onemocnění, zdvojnásobuje riziko AIM, CMP a srdečního selhání (2, 10). Relativní riziko je vyšší u žen než u mužů (12). Je důležité zmínit, že ICHS je odrazem širšího psychosociálního a socioekonomického kontextu. Nižší socioekonomický status je spojen s vyšším výskytem kouření, větší mírou stresu a omezeným přístupem ke kvalitní zdravotní péči, což vede k horší prognóze pacientů s ICHS. Sociální determinanty zdraví tak hrají klíčovou roli v rizikovém profilu jedince a je nezbytné je brát v úvahu při nastavování preventivních strategií.

Kouření tabáku je jedním z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů. Toxické je hlavně spalování tabáku a přítomnost značného množství aditiv v tabákových výrobcích (15). Podle WHO je cigaretový kouř směsí více než 7000 chemických látek, z nichž některé jsou silné kancerogeny a další negativně ovlivňují kardiovaskulární systém. Hlavní složky tabákového kouře, včetně nikotinu, oxidu uhelnatého a aromatických uhlovodíků, představují vážné hrozby pro zdraví srdce a cév. Jedním z klíčových mechanismů, jímž kouření přispívá k rozvoji ICHS, je poškození endotelu. Kouření narušuje normální funkci endotelu, což vede k endoteliální dysfunkci, která je považována za hlavní krok v patogenezi aterosklerózy. Expozice kouřovým částicím vyvolává zánětlivé reakce, které vedou k aktivaci leukocytů a endoteliálních buněk, což zrychluje proces aterogeneze (29).

Dopad expozice nikotinu na kardiovaskulární systém je komplexní, od jeho modulace autonomní funkce až po jeho přímé účinky na jednotlivé typy buněk ve vaskulatuře (30). Nikotin je alkaloid a váže se na acetylcholinové receptory zejména ventrální segmentální oblasti, což vede k masivnímu vyplavení dopaminu v nucleus accumbens (11, 15). Zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak, což zvyšuje požadavek srdce na kyslík a tím zvyšuje riziko ischemie myokardu. Kuřáci mají vyšší prevalenci a závažnost koronární aterosklerózy ve srovnání s nekuřáky (9) a prodělají akutní infarkt myokardu v průměru v mladším věku než nekuřáci, a ten je spojen s větším množstvím trombů (3).

Riziko kardiovaskulárního onemocnění se navíc zvyšuje kouřením, byť jedné cigarety denně. Ukazuje se, že pro kardiovaskulární onemocnění neexistuje bezpečná úroveň kouření a kuřáci by měli s kouřením přestat úplně, než jej pouze omezovat (10). Rizikové a škodlivé na kardiovaskulární systém je kouření i elektronických cigaret a vapování (8, 20, 21, 24, 26). Podle nejnovějších údajů WHO je kouření odpovědné za více než 8 milionů úmrtí ročně na celém světě, přičemž z toho více než 1 milion úmrtí je způsobeno expozicí druhotnému kouři. Tato čísla ukazují na urgentní potřebu implementace účinných odvykacích programů a politiku na ochranu veřejnosti před škodlivými účinky kouření (32).

Stres, ať už psychický nebo fyzický, je dalším významným rizikovým faktorem pro ischemickou chorobu srdeční (13, 28). Často se označuje jako tichý zabiják. Stres může mít dalekosáhlé účinky na zdraví, které nejsou vždy okamžitě zřejmé. Pokud je člověk vystaven stresu, dochází k aktivaci sympatického nervového systému a uvolnění stresových hormonů, jako jsou adrenalin a kortizol. Tyto hormony vedou k vazokonstrikci, zvýšení srdeční frekvence a zrychlení metabolismu. Dlouhodobá expozice stresu může vést k chronicky zvýšenému krevnímu tlaku, hyperglykemii a zvýšené hladině cholesterolu, což vše zvyšuje riziko vzniku ICHS (7, 14).

Důkazem tohoto spojení jsou studie ukazující, že lidé pracující ve stresujících pracovních prostředích mají vysoké riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (14). Pracovní stres navíc zvyšuje riziko opakujících se příhod ICHS (18). Tato zjištění ukazují na důležitost zvládání stresu jako prevence proti ICHS, a to jak na individuální, tak na systémové úrovni. Studie naznačují, že chronický stres je spojen se zvýšenou incidencí kardiovaskulárních onemocnění, a to i po kontrole dalších rizikových faktorů, jako jsou kouření a diabetes (24). Tato zjištění podtrhují důležitost psychického zdraví a zvládání stresu jako součásti preventivní strategie v boji proti ICHS. Dále bylo zjištěno, že střední až vysoká úroveň vnímaného stresu během měsíce před AIM byla spojena se zvýšenou dlouhodobou úmrtností po AIM, a to navzdory skutečnosti, že pacienti se zvýšenou úrovní vnímaného stresu byli mladší a méně nemocní. Kromě toho byl zvýšený stres spojen se špatnými dlouhodobými výsledky zdravotního stavu (1). Kromě přímých biologických účinků může stres také vést k nezdravým životním návykům, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nezdravá strava. Tyto návyky jsou často mechanismy zvládání, které jedinci používají k úlevě od stresu, což dále zvyšuje riziko ICHS (9). Zvládání stresu prostřednictvím zdravých metod, jako je cvičení, meditace a terapie, může hrát klíčovou roli v prevenci ischemické choroby srdeční.

Kouření a stres jsou navzájem propojené rizikové faktory. Mnoho lidí používá kouření jako strategii zvládání stresu, což může vést k začarovanému kruhu, kdy jedinci kouří, aby se vyrovnali se stresem, a tím zvyšují své riziko onemocnění kardiovaskulárního systému. Výzkum ukazuje, že kuřáci mají tendenci vykazovat vyšší úroveň stresu ve srovnání s nekuřáky (22, 23).

Jedním z důležitých aspektů prevence ICHS je důraz na zdravý životní styl. Zastavení kouření je z hlediska redukce rizika zcela zásadní –⁠ již po 1 roce od zanechání kouření klesá riziko ischemické choroby srdeční přibližně o polovinu a po 15 letech se blíží hodnotám u nekuřáků (31). Efektivní programy odvykání kouření kombinující behaviorální podporu a farmakoterapii, například nikotinovou substituci či vareniclin, prokazatelně zvyšují úspěšnost abstinence. Podobně i zvládání stresu prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness technik nebo pravidelné fyzické aktivity vykazuje příznivé účinky na kardiovaskulární zdraví. Zajímavým směrem výzkumu je také vliv chronického psychosociálního stresu na epigenetické změny a zánětlivé procesy. Ukazuje se, že stres může ovlivnit expresi genů prostřednictvím metylace DNA, což může dlouhodobě měnit kardiovaskulární riziko. Tyto poznatky otevírají prostor pro personalizovanou medicínu a cílené preventivní intervence, které zohledňují genetickou i psychosociální výbavu jedince.

Významnou roli v prevenci ICHS hraje i podpora zdravého pracovní prostředí. Chronický pracovní stres, zejména v podobě vysokých nároků spojených s nízkou mírou kontroly, tzv. job strain, je silně asociován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění (14). Implementace programů na podporu well-beingu zaměstnanců, flexibilních pracovních podmínek či přístup k intervencím zaměřeným na zvládání stresu představuje účinné systémové opatření.

Na populační úrovni se ukazuje, že kombinace protikuřáckých politik (zákazy kouření ve veřejných prostorách, zvyšování daní z tabákových výrobků) a programů podporujících duševní zdraví vede k výraznému snížení incidence ICHS (6). Integrovaný přístup, který propojuje individuální, komunitní a systémová opatření, je tak nezbytný k dosažení dlouhodobých pozitivních výsledků.

Z klinického pohledu je také třeba zdůraznit, že pacienti s ICHS, kteří úspěšně zvládají stres a přestanou kouřit, vykazují lepší adherenci k medikamentózní léčbě, nižší mortalitu a vyšší kvalitu život. Psychologická podpora, multidisciplinární rehabilitační programy a pravidelný monitoring rizikových faktorů by proto měly být standardní součástí péče o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními.

Celkově lze shrnout, že kouření a stres představují silně propojené a vzájemně se potencující rizikové faktory ischemické choroby srdeční. Úspěšná prevence a léčba vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje nejen medicínská a behaviorální opatření, ale také širší podporu duševního zdraví a socioekonomické stability. Posílení individuálních copingových strategií, podpora zdravého životního stylu a zavedení účinných veřejnozdravotních politik představují zásadní kroky ke snížení celosvětové zátěže ischemické choroby srdeční.

METODIKA

V rámci této studie byl proveden reprezentativní sociologický průzkum u laické veřejnosti, konkrétně občanů České republiky ve věku 40–64 let. Ke sběru dat byla použita kombinace dvou dotazníků, a to nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence stabilní ischemické srdeční nemoci a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ-16). Dotazník obsahoval celkem 80 otázek. Data byla získána formou terénního šetření technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face), a to na území celé České republiky v období od 11. března do 26. března 2024, kdy konečná podoba tazatelského archu byla stanovena na základě výsledků předvýzkumu sloužícího k ověření instrumentů a znění jednotlivých otázek. Tento předvýzkum byl proveden na vzorku 186 respondentů, v němž byla posouzena nejen formulace a srozumitelnost otázek, ale také pokrytí oblastí zdravotní gramotnost a prevence rizikových faktorů SICHS a jejich relevance. Konstruktová validita byla rovněž ověřena testem souběžnosti údajů získaných z předvýzkumu, jehož cílem bylo zjistit očekávané korelace mezi vybranými proměnnými.

Celá studie byla schválena Etickou komisí Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pod č.j. 5/2022 dne 20. června 2022. Výzkum byl anonymní, účast byla dobrovolná a výzkum neobsahoval žádné sporné etické otázky.

SOUBOR

Výzkumný soubor tvořili občané České republiky ve věku 40–64 let. Tato věková skupina byla vybrána záměrně, a to z důvodu, že v ní dochází k nárůstu výskytu sICHS (stabilní forma ischemické choroby srdeční), čímž se zvyšuje i riziko závažných komplikací, jako je infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Výběrový soubor byl získán pomocí kvótního výběru tak, aby svou strukturou odpovídal složení občanů České republiky ve věku 40–64 let z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Reprezentativnost vzorku byla odvozena od základního souboru obyvatelstva České republiky ve věku 40–64 let (Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2022. Stav k 31. 12. 2022. Praha: Český statistický úřad 2023). Celkem tvořilo výběrový soubor 1391 občanů. Velikost souboru odpovídá hladině spolehlivosti (Confidence level) 95 %, chybový interval (Margin error –⁠ Confidence interval) činí 3 % (dle Raosoft). Z hlediska pohlaví tvoří soubor 700 (50,3 %) mužů a  691 (49,7 %) žen, což odpovídá analogické skladbě populace České republiky ve věku 40–64 let. Z hlediska relativních četností byla v případě pohlaví zjištěna maximální odchylka výběrového souboru od základního souboru 0,1 %, což znamená, že výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky ve věku 40–64 let z hlediska pohlaví. U územního, resp. regionálního zařazení dotazovaných slouží členění dle krajů České republiky, platné od roku 2001.

V rámci terénního šetření bylo osloveno celkem 1508 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor k problematice stanovené cílem výzkumu. Rozhovor odmítlo poskytnout 117 respondentů, tj. 7,8 % všech oslovených. S rozhovorem naopak souhlasilo 1391 respondentů, tj. 92,2 % oslovených. Analýza odmítnutí účasti ve výzkumu z hlediska pohlaví signalizuje, že ochota mužů účastnit se výzkumu byla menší než ochota žen. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, pracovní poměr, místo bydliště a charakter společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že data této skupiny nejsou reprezentativní, lze zjištěné statisticky významné souvislosti interpretovat pouze jako tendence.

Statistické zpracování dat bylo provedeno programy SASD 1.5.8. (Statistická analýza sociálních dat) a SPSS. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 -testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Rozdělení dat bylo testováno testy Kolmogorova-Smirnova. Na základě vyhodnocení normality rozdělení byla data testována pomocí neparametrických testů (Mannův-Whitneyův U-test a Kruskalův-Wallisův test). V případě věku byl aplikován neparametrický Spearmanův koeficient korelace pořadí.

VÝSLEDKY

Tabulka 1 ukazuje znalosti respondentů o rizikových faktorech ischemické choroby srdeční (ICHS) obecně a konkrétně o kouření a stresu –⁠ rozdělené podle pohlaví. Výsledky ukazují, že ženy významně častěji uvádějí znalost rizikových faktorů než muži. Kouření je široce rozpoznáváno jako rizikový faktor –⁠ více než 80 % mužů i žen odpovědělo „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“. Stres je vysoce též vnímán jako rizikový faktor více než 85 % respondentů obou pohlaví. Celkově tedy znalosti o rizikovosti kouření a stresu jsou v populaci vysoké.

Na základě získaných dat byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a edukováním o kouření. Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že byli o kouření edukováni během posledních 6 měsíců, ženy významně častěji uvádějí, že o kouření edukovány nebyly.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a četností rozhovoru se sestrou o nutnosti zanechání kouření. Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že s nimi sestra o nutnosti zanechání kouření hovoří častěji.

Byla identifikována také statisticky významná souvislost mezi pohlavím a názorem na užitečnost informací o zanechání kouření. Platí, že ženy ve významně větší míře uvádějí, že informace o zanechání kouření jsou pro léčbu onemocnění srdce a cév velmi užitečné, muži ve významně větší míře uvádějí, že nejsou ani užitečné, ani neužitečné.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a názorem na stres jako faktor, který ovlivňuje průběh onemocnění srdce. Platí, že ženy ve významně větší míře zcela souhlasí s tím, že stres může ovlivnit průběh onemocnění srdce.

V neposlední řadě identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a názorem na užitečnost informací o omezení stresu. Platí, že ženy ve významně větší míře uvádějí, že informace o omezení stresu jsou pro léčbu onemocnění srdce a cév velmi užitečné, muži se významně více přiklánějí k názoru, že jsou neužitečné (tab. 2).

Tabulka 3 shrnuje názory respondentů na důležitost správné edukace o kouření jako významného faktoru ovlivňující vznik i průběh onemocnění srdce. Vysoký podíl souhlasu (více než 95 % mužů i žen odpovědělo „rozhodně ano“ nebo „spíše ano“) potvrzuje, že kouření je široce vnímáno jako zásadní rizikový faktor a laická veřejnost by měla být o této problematice jednoznačně edukována.

Tabulka 4 prezentuje názory respondentů na edukační činnost sester o stresu jako faktoru ovlivňující vznik i průběh onemocnění srdce. Více než 90 % respondentů (muži 94,1 %, ženy 95,2 %) souhlasilo s tím, že by měla být veřejnost edukována o tom, že stres hraje významnou roli ve vzniku kardiovaskulárních onemocnění, a i o vlivu na průběh onemocnění.

Za výsledků vyplývá, že edukační zásahy k odvykání kouření častěji dopadají na muže, zatímco u žen je větší podíl bez edukace. To je v souladu s celkovým výsledkem, že rozdíly v edukaci o kouření jsou statisticky významné (χ² = 26,238; df = 3; p 

Na základě statistické analýzy dat byla identifikována také statisticky významná souvislost mezi vzděláním a názorem na kouření a stres jako faktory, které ovlivňují vznik i průběh onemocnění srdce a cév. Platí, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti ve významně větší míře zcela souhlasí s tím, že kouření a stres jsou faktorem, který ovlivňuje jak vznik, tak i průběh onemocnění srdce a cév.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a edukováním o kouření. Platí, že respondenti s nižším vzděláním (základní, vyučen nebo střední škola bez maturity) ve významně větší míře uvádějí, že byli o kouření edukováni v posledních 6 měsících. Respondenti s vyšším vzděláním (maturita, VOŠ, VŠ) ve významně větší míře uvádějí, že o kouření edukováni nebyli.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a edukováním sestrou o omezení stresu. Platí, že respondenti s vyšším odborným vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že sestrou o omezení stresu edukováni byli.

Dále byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a edukováním někým jiným o omezení stresu. Platí, že respondenti s vysokoškolským vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že někým jiným o omezení stresu edukováni byli.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a názorem na užitečnost informací o omezení stresu ve vztahu k onemocnění srdce a cév. Platí, že vysokoškolsky vzdělaní respondenti ve významně větší míře hodnotí tyto informace jako velmi užitečné, respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučení nebo mají střední školu bez maturity, ve významně větší míře volí neutrální stanovisko a tyto informace označují jako „ani užitečné, ani neužitečné“.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a hovorem se sestrou o zanechání kouření. Platí, že respondenti s nižším vzděláním (základní, vyučen nebo střední škola bez maturity) ve významně větší míře uvádějí, že s nimi sestra o zanechání kouření hovoří častěji (tab. 6).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a hovorem se sestrou o omezení stresu. Platí, že respondenti s nejnižším (základním vzděláním) ve významně větší míře uvádějí, že s nimi sestra hovoří o omezení stresu častěji, respondenti s VOŠ ve významně větší míře uvádějí, že s nimi sestra o omezení stresu hovoří jen někdy, a ve významně menší míře uvádějí, že s nimi sestra o tomto tématu nikdy nehovoří.

V tabulce 7 je znázorněno, jak sami respondenti vnímají ve svém životě stres.

Na základě statistické analýzy dat byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a pocitem kontroly nad důležitými věcmi v osobním životě v posledním měsíci. Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že v posledním měsíci měli kontrolu nad důležitými věcmi v osobním životě.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a pocitem nervozity a vystresování v posledním měsíci. Platí, že ženy ve významně větší míře uvádějí, že se v posledním měsíci častěji cítily nervózní a byly vystresované.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a pocitem důvěry ve schopnost zvládat své osobní problémy v posledním měsíci. Platí, že ženy ve významně větší míře uvádějí, že v posledním měsíci častěji cítily důvěru ve schopnost zvládat své osobní problémy.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi pohlavím a pocitem, že jsem nad věcí v posledním měsíci. Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že v posledním měsíci měli pocit, že jsou nad věcí.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi věkem a pocitem nervozity a vystresování v posledním měsíci. Platí, že respondenti z mladších věkových skupin (40–49 let) se v posledním měsíci častěji cítili nervózní a byli vystresovaní. S rostoucím věkem těchto pocitů ubývá.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi věkem a pocity hněvu kvůli věcem, které byly mimo kontrolu respondenta. Platí, že respondenti z nejstarší věkové skupiny (60–65 let) ve významně větší míře uvádějí, že se rozhněvali kvůli věcem, které byly mimo jejich kontrolu.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a pocitem, že respondent nemá v posledním měsíci pod kontrolou důležité věci ve svém životě. Platí, že respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni nebo mají střední školu bez maturity, ve významně větší míře uvádějí, že takový pocit v posledním měsíci nikdy neměli.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a pocitem nervozity a vystresování v posledním měsíci. Platí, že respondenti se základním vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že se v posledním měsíci častěji cítili nervózní a byli vystresovaní.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a vírou ve schopnosti zvládat své osobní problémy v posledním měsíci. Platí, že respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni nebo mají střední školu bez maturity, ve významně větší míře uvádějí, že takový pocit v posledním měsíci nikdy neměli, respondenti s vysokoškolským vzděláním trpěli nedostatkem víry v této oblasti významně častěji.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vzděláním a pocity hněvu kvůli věcem, které byly mimo kontrolu respondenta. Platí, že respondenti se základním vzděláním ve významně větší míře uvádějí, že se v posledním měsíci rozhněvali kvůli věcem, které byly mimo jejich kontrolu.

DISKUZE

Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí a hlavní příčinou zdravotní újmy v západních zemích. Velmi důležitá je proto prevence. Ta je podle Kvapila (16) definována jako koordinovaný soubor opatření na úrovni populace nebo zaměřených na jednotlivce, jejichž cílem je eliminovat nebo minimalizovat dopad KV chorob a jejich souvisejících následků. Na základě našich zjištění se ukazuje, že laická veřejnost vnímá souvislost mezi kouřením, stresovými faktory a vznikem ischemické choroby srdeční (ICHS), resp. zná tyto faktory. Naše data naznačují, že většina respondentů souhlasí s názorem, že kardiovaskulární prevence je velmi důležitá. Názory a zkušenosti se však liší dle pohlaví a vzdělání (viz tab. 1, 2 a 6). Dle našich výsledků jsou o škodlivosti kouření častěji informováni muži oproti ženám. Na druhou stranu muži uvádějí, že tyto informace nehodnotí jako užitečné. Ženy častěji uvádějí, že o rizicích edukovány nejsou a považují tyto informace za důležité. Tyto výsledky se shodují s dalšími studiemi (5, 17). Bylo zjištěno, že prevence a edukace o rizikových faktorech se u žen podceňuje, hlavně u žen v mladším věku. Významné statistické rozdíly se lišily i podle výše vzdělání. Edukace o škodlivosti kouření a stresu se dle našich výsledků provádí ve větší míře u pacientů s nižším vzděláním. Předpokládáme, že vysokoškolsky vzdělaní pacienti si snadno informace získají, nicméně nemusí to být tak u všech. Vzdělání hraje roli nejen proto, že lidé s vyšším vzděláním mají snadnější přístup k informacím, ale i protože jejich schopnost porozumět odborným pojmům, kriticky hodnotit různé zdroje či aktivně vyhledávat informace může být lepší. To ale neznamená, že edukace u nich není potřebná –⁠ spíš by měla být cílená jinak. Je proto nutné péči individualizovat, nezapomínat na ženy a přizpůsobit edukaci potřebám a znalostem pacienta. Edukace není jen otázkou sdělení zprávy, ale i aktivní komunikace, která musí zohlednit percepci, stav vzdělání, očekávání a ochotu přijímat informace.

Podle našich výsledků veřejnost vítá edukační činnost zdravotnického personálu (viz tab. 3, 4). Všeobecné sestry mají zásadní úlohu v edukaci pacientů o rizicích kouření a stresu. Jejich blízkost k pacientům a důvěrný vztah jim umožňuje účinně komunikovat důležité informace a motivovat pacienty k přijetí zdravějších životních stylů. Úspěšné intervence zahrnující komplexní edukaci mohou významně snížit jeho prevalenci. Toto je potvrzeno mnoha studiemi, edukační činnost vedená sestrou v ambulantním prostředí v rámci sekundární prevence nad rámec rutinně prováděného sebehodnocení životního stylu s odbornou zpětnou vazbou významně zvyšuje odvykání kouření a zvládání stresu (4, 19). Edukační intervence vedené sestrami, zejména motivační rozhovory, skupinová či individuální edukace i využití moderních technologií se zdají být účinné nástroje.

Zajímavé je i zjištění, jak respondenti, potažmo laická veřejnost aktuálně vnímá svůj stres. Naše výsledky ukazují, že prožívání stresu a vnímání vlastní kontroly nad životními situacemi se významně liší podle pohlaví, věku i vzdělání respondentů. Muži častěji uváděli, že mají kontrolu nad důležitými věcmi a že jsou „nad věcí“, zatímco ženy častěji reflektovaly nervozitu a stres, avšak současně uváděly vyšší důvěru ve své schopnosti zvládat osobní problémy. Tento genderový rozdíl je důležitý z hlediska edukace –⁠ zatímco u mužů je vhodné posílit motivaci k aktivnímu využívání dostupných informací, u žen je žádoucí zaměřit se na prevenci stresu a podporu zvládacích strategií. Významné rozdíly se objevily také mezi věkovými skupinami. Mladší respondenti (40–49 let) častěji uváděli nervozitu a stres, což poukazuje na vysoké pracovní a životní zatížení v tomto období. U starších respondentů (60–65 let) se naopak častěji objevoval hněv spojený se situacemi mimo jejich kontrolu, což může odrážet odlišné životní zkušenosti a priority. Edukace by proto měla u mladších posilovat copingové strategie a u  starších spíše pomáhat pracovat s emocemi, zejména s frustrací a hněvem. Rozdíly se projevily i v souvislosti se vzděláním. Respondenti se základním vzděláním častěji uváděli nervozitu, stres i hněv, zatímco respondenti s nižším středním vzděláním paradoxně častěji deklarovali, že nikdy neměli pocit nedostatku kontroly. U vysokoškolsky vzdělaných respondentů se naopak častěji vyskytoval pocit nedostatku víry ve schopnost zvládat osobní problémy, což naznačuje, že vyšší vzdělání nemusí být automaticky spojeno s vyšší psychickou odolností. Tyto výsledky podtrhují nutnost diferencovaného přístupu k edukační činnosti. Sestry mohou také nabízet programy zaměřené na zvládání stresu, jako jsou relaxační techniky, mindfulness a behaviorální terapie (27).

ZÁVĚR

Ischemická choroba srdeční představuje komplexní problém, jehož příčiny jsou multifaktoriální. Kouření a stres hrají klíčové role jako rizikové faktory, přičemž jejich vzájemné působení může vést k ještě vyššímu riziku. Prevence zaměřená na tyto faktory, včetně programů zaměřených na odvykání kouření a techniky zvládání stresu, je nezbytná pro zlepšení zdraví populace. Vzhledem k rostoucímu výskytu ICHS je důležité, aby zdravotnictví investovalo do výzkumu a vzdělávání pro efektivní osvětu o riziku, které představují kouření a stres. I když má laická veřejnost má určité povědomí o rizicích spojených s kouřením a stresem, je důležité nadále zlepšovat zdravotní edukaci a komunikaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Uplatnění integrovaných programů zaměřených na edukaci a podporu, které povzbuzují pacienty k aktivnímu zapojení do procesů odvykání a zvládání stresu, může vést ke snížení incidence ischemických chorob srdečních. Toto je výzva pro zdravotnické systémy, aby efektivně implementovaly systémy a programy zaměřené na zlepšení zdraví populace.

Celkově lze konstatovat, že edukace v oblasti prevence kardiovaskulárních onemocnění by měla být individualizována s ohledem na pohlaví, věk i vzdělání pacienta. Takto cílený přístup může zvýšit efektivitu edukačních programů, přispět k lepší adherenci pacientů k doporučením a významně snížit negativní dopady stresu a kouření na kardiovaskulární zdraví.

Práce byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví České republiky, grant č. NU23-09-00369. Všechna práva vyhrazena.

Konflikt zájmů: žádný.