Je kouření výrazným negativním prognostickým faktorem z hlediska průběhu onemocnění COVID-19?

6. 4. 2020

Bohužel stále chybí dostatek informací o klinické charakteristice rizikových pacientů či závažných rizikových faktorech u onemocnění COVID-19. Jedním ze široce debatovaných témat je asociace mezi kouřením a COVID-19. Za tímto účelem již bylo provedeno několik studií, jejichž závěry sice nejsou jednoznačné, ale celkově nasvědčují tomu, že kouření představuje negativní prognostický faktor.

Inzerce

Kouření jako rizikový faktor infekčních chorob

Kouření tabákových výrobků je dobře známý rizikový faktor vzniku řady chorob, včetně zvýšeného rizika infekčních chorob prostřednictvím alterace imunitního systému a poškození respiračního traktu. V dříve publikovaných studiích bylo prokázáno, že kouření dvojnásobně zvyšuje riziko nákazy viry influenzy v porovnání s nekuřáky a v případě epidemie MERS, kterou vyvolal virus příbuzný současnému koronaviru (homologní identita 50 %), byla u kuřáků pozorována vyšší mortalita na toto onemocnění v porovnání s nekuřáky.

Abúzus tabákových výrobku by mohl být asociován s vyšším rizikem nákazy a horším průběhem onemocnění z výše zmíněných důvodů, ale také z důvodu zvýšené exprese klíčového receptoru pro vstup viru do buněk hostitele, a to receptoru pro angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2). Vyšší počet receptorů je pozorován u kuřáků, ale také u mužské části populace. Z výsledků studií publikovaných v Číně vyplynulo, že nákazou COVID-19 byli ohroženi více muži v porovnání se ženami, což by však mohlo souviset s mnohonásobně vyšším počtem kuřáků v mužské populaci v porovnání s ženami (288 milionů mužů a 12,6 milionu žen v roce 2018).

Výsledky systematického přehledu

S cílem zaplnit současnou mezeru ohledně asociace kouření a infekce COVID-19 byl publikován systematický přehled v periodiku Tobacco Induced Dissease. Inkluzní kritéria systematického přehledu splnilo celkem 5 klinických studií. Všechny studie byly provedeny v Číně, velikost vzorku se pohybovala v rozmezí od 41 do 1099 pacientů.

Zhou et al. hodnotili epidemiologickou charakteristiku 191 pacientů s infekcí COVID-19. Infekci v této studii podlehlo 54 pacientů. Ve skupině zemřelých bylo identifikováno 9 % kuřáků, ve skupině přeživších se jednalo o 4 %. V této práci nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl v mortalitě u kuřáků a nekuřáků (p = 0,21).

Obdobně hodnotili klinickou charakteristiku 140 pacientů s COVID-19 také Zhang et al. Ve skupině závažně nemocných (n = 58) bylo zaznamenáno 3,4 % aktivních kuřáků a 6,9 % bývalých kuřáků, ve skupině pacientů s nezávažným průběhem onemocnění (n = 82) nebyl žádný aktivní kuřák a pouze 3,7 % bývalých kuřáků (poměr šancí [OR] 2,23; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,65–7,63; p = 0,2).

Huang et al. hodnotili nejmenší vzorek pacientů (n = 41), v jejich studii ani jeden z pacientů vyžadujících intenzivní péči nebyl kuřák, zatímco ve skupině pacientů s méně závažným průběhem nemoci byli identifikováni 3 kuřáci. Studie je však značně limitovaná malým vzorkem pacientů, takže z jejích výsledků nelze vyvozovat žádné závěry.

Naopak největší vzorek pacientů (n = 1099) hodnotili Guan et al. Z celkového počtu pacientů byl u 173 pozorován závažný průběh onemocnění. U nemocných se závažným průběhem bylo 16,9 % aktivních a 5,2 % bývalých kuřáků, zatímco u pacientů s nezávažným průběhem onemocnění bylo 11,8 % aktivních a 1,3 % bývalých kuřáků. Navíc u nemocných, kteří vyžadovali pobyt na lůžkách intenzivní péče, mechanickou ventilaci nebo zemřeli v důsledku infekce, bylo pozorováno 25,5 % aktivních a 7,6 % bývalých kuřáků. V systematickém přehledu byla doplněna statistická analýza, ze které vyplynulo, že u kuřáků bylo pozorováno 1,4× vyšší riziko závažného průběhu infekce (relativní riziko [RR] 1,4; 95% CI 0,98–2,00) a 2,4× vyšší riziko pobytu na lůžku intenzivní péče, potřeby mechanické ventilace nebo úmrtí v porovnání s nekuřáky (RR 2,4; 95% CI 1,43–4,04).

V poslední citované studii, kterou publikovali Liu et al., byl hodnocen vzorek 78 pacientů. Ve skupině se závažným průběhem onemocnění byl pozorován mnohem větší podíl pacientů s anamnézou kouření tabákových výrobků (27,3 %) v porovnání se skupinou, u které došlo ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu (3,0 %; p = 0,018). V rámci regresní analýzy bylo kouření zhodnoceno jako významný rizikový faktor progrese onemocnění (OR 14,28; 95% CI 1,58–25,00; p = 0,018).

Závěr

Výsledky dosud publikovaných studií hodnotících asociaci mezi kouřením a rizikem nákazy či průběhem onemocnění COVID-19 jsou nekonzistentní. Velká část studií je značně limitovaná malým vzorkem pacientů. Z výsledků studie s největším vzorkem pacientů (n = 1099) však vyplynulo, že kouření zvyšuje riziko infekce a představuje negativní prognostický faktor. Dostupné informace tak spíše nasvědčují tomu, že kouření představuje významný rizikový faktor v rámci současné pandemie.

Definitivní potvrzení této asociace bude vyžadovat další klinické studie. I ve světle již potvrzených negativních dopadů kouření na organismus je ale vhodné v současné situaci dále provádět protikuřáckou intervenci u všech pacientů.

(holi)

Zdroje:
1. Vardavas C. I., Nikitara K. COVID-19 and smoking: A systematic review of the evidence. Tob Induc Dis 2020 Mar 20; 18: 20, doi: 10.18332/tid/119324.
2. Cai H. Sex difference and smoking predisposition in patients with COVID-19. Lancet Respir Med 2020 Mar 11, pii: S2213-2600(20)30117-X, doi: 10.1016/S2213-2600(20)30117-X [Epub ahead of print].
3. Emami A., Javanmardi F., Pirbonyeh N., Akbari A. Prevalence of underlying diseases in hospitalized patients with COVID-19: a systematic review and meta-analysis. Arch Acad Emerg Med 2020 Mar 24; 8 (1): e35. 
4. Zhou F., Yu T., Du R. et al. Clinical course and risk factors for mortality of adult inpatients with COVID-19 in Wuhan, China: a retrospective cohort study. Lancet 2020 Mar 28; 395 (10229): 1054–1062, doi: 10.1016/S0140-6736(20)30566-3. 
5. Zhang J. J., Dong X., Cao Y. Y. et al. Clinical characteristics of 140 patients infected with SARS-CoV-2 in Wuhan, China. Allergy 2020 Feb 19, doi: 10.1111/all.14238 [Epub ahead of print].
6. Huang C., Wang Y., Li X. et al. Clinical features of patients infected with 2019 novel coronavirus in Wuhan, China. Lancet 2020 Feb 15; 395 (10223): 497–506, doi: 10.1016/S0140-6736(20)30183-5.
7. Guan W. J., Ni Z. Y., Hu Y. et al. Clinical characteristics of coronavirus disease 2019 in China. N Engl J Med 2020 Feb 28, doi: 10.1056/NEJMoa2002032 [Epub ahead of print].
8. Liu W., Tao Z. W., Lei W. et al. Analysis of factors associated with disease outcomes in hospitalized patients with 2019 novel coronavirus disease. Chin Med J (Engl) 2020 Feb 28, doi: 10.1097/CM9.0000000000000775 [Epub ahead of print].



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se