Stěžejním tématem lékařské sekce byla chirurgie jater a žlučových cest. Na dopolední přednášky týkající se této problematiky navázal v odpoledních hodinách postgraduální kurz E-AHPBA (European-African Hepato-Pancreato-Biliary Association). Pod taktovkou této organizace byla 11 světovými „top” odborníky přednesena zásadní sdělení v rozsahu a míře u nás zatím nerealizované. Velká část prostoru se v odborném programu věnovala − vedle pokročilé diagnostiky a multidisciplinárního přístupu − také indikačním kritériím chirurgických výkonů na játrech a technikám zvýšení resekability jater u primárních a sekundárních nádorových onemocnění.
Přednášející se zabývali volbou a rozsahem chirurgických postupů u resekcí jater, především pak etapových. Zvláštní pozornost byla věnována interdisciplinární léčbě pokročilých nálezů včetně transplantací jater. Velmi cenné byly prezentace předávající zkušenosti konkrétních pracovišť formou jimi sesbíraných dat (např. týkajících se pooperačních komplikací) a dále posouzení oprávněnosti současných guidelines. Naši i zahraniční přednášející se shodovali v tom, že výsledek zásadně záleží na individuálním přístupu k pacientům a na kvalitě práce v týmu.
Sekce nelékařských zdravotnických pracovníků opřela koncepci přednášek o konkrétní zkušenosti z pracovišť. Vedle toho se posluchači dočkali i historických exkurzů stejně jako zajímavých kazuistik a dalších sdělení.
Na úvod se odborná garantka vzdělávání NZP ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze PhDr. Dagmar Škochová, MBA, ohlédla do historie. Ve své přednášce se zamýšlela nad tím, jak historie ovlivnila současné ošetřovatelství. Do tváře dnešní moderní chirurgie se nejzřetelněji vepsal rozvoj technologií a trvale humanistické zacílení ošetřujících na zdraví a blaho člověka. „Zkušené sestry nejen ošetřují, ale i naslouchají,“ uvedla. Nebyla jediná, kdo upozorňoval na nedoceněný význam psychosomatických faktorů při léčbě a péči o nemocné. O historii, tentokrát psychiatrie, přednášel také MUDr. Radkin Honzák, CSc., a o historii anestezie doc. RNDr. Karel Nesměrák, Ph.D.
Diskusi v sále vyvolala mezi sestrami „ranhojičkami“ jedna z dalších přednášek, ve které MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., ze Státního zdravotního ústavu v Praze seznamovala s výsledky laboratorních testů u přípravků, které se používají při hojení ran. Zajímavou otázkou bylo, zda se výsledky laboratorních testů u jednotlivých přípravků shodují s praktickými zkušenostmi sester. Pozitivně byl oběma stranami hodnocen mimo jiné prostředek k hojení špatně se hojících ran ActiMaris Forte. Testování prokázalo jeho příznivé vlastnosti – například že je vhodný pro novorozence i kojence, má baktericidní účinnost na MRSA, eliminuje bakterie, viry, kvasinky, plísně, spóry a ničí nejširší spektrum patogenů ze sledovaných dostupných prostředků vlhkého hojení ran. Na závěr přednášející apelovala na sestry, aby při práci myslely také na sebe a chránily své vlastní zdraví.
Účastníci této sekce dále vyslechli řadu výborně zpracovaných kazuistik, které se většinou týkaly komplikovaných ran. Šest takových kazuistik prezentovaly Mgr. Lucie Dolejší a Bc. Jiřina Tlášková z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Ohrožení pacientů septickými stavy, bolest, náročnost a dlouhodobost péče vedla autorky k zamyšlení jak těmto stavům předejít prevencí.
Na téma, s jakými ranami se může setkat sestra na traumatologickém oddělení a jak jejich specifika a náročnost ohrožují psychickou rovnováhu ošetřujících, hovořila Mgr. Věra Brzicová z téhož pracoviště. Přednášelo se i o specifikách hojení ran u obézních pacientů, probírala se problematika pacientů bez domova nebo genderu a pohlaví. Zkušenosti z chirurgické konverze pohlaví male to female popsala Nela Jeziorská z Městské nemocnice Ostrava.
Na tom, že byla sesterská sekce skutečně přínosná, se účastníci jednoznačně shodli. Vedle nově nabytých poznatků si pochvalovali i možnost přímé diskuse, navázání nových vztahů s kolegy a kolegyněmi z jiných pracovišť a potvrdili jednoznačný přínos celoživotního vzdělávání. Dnes se nelékařští zdravotničtí pracovníci vzdělávají nikoliv pro kredity, ale čistě pro svůj profesní rozvoj a v zájmu optimalizace péče o pacienty. Že mají o toto vzdělávání zájem, o tom vypovídal i přednáškový sál, který byl zcela zaplněn. Nezbývá než si přát, aby tyto vzdělávací snahy sester byly podporovány zaměstnavateli všude tam, kde je to možné a přínosné, podobně jako tomu bylo na letošních vydařených Jiráskových dnech.
Jarmila Škubová
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
