Larvy v ráně: horor, nebo účinný lék?

Myiázní mouchy a jak je správně vybrat

Jako myiázní označujeme mouchy, jejichž larvální stádia se vyvíjejí v tkáních obratlovců, včetně člověka. Pojem myiáza vznikl složením řeckého slova myia (moucha) a přípony -iasis (označující onemocnění). Jedná se tedy o onemocnění vyvolané mušími larvami.

Pro léčebné účely bylo zapotřebí vybrat takové larvy, které se budou živit pouze odumřelou tkání a nebudou napadat tu zdravou. Většina druhů myiázních much toto pravidlo nesplňovala, výjimkou je pouze bzučivka zelená (Lucilia sericata).

Jak celý „zázrak“ funguje?

Kromě toho, že larvičky tráví a pohlcují odumírající nekrotickou tkáň, je tento jednoduchý „zázrak“ založený i na dalších principech. Samotný pohyb larev, který je bohužel v některých případech zodpovědný za špatný psychický stav pacienta a vede k předčasnému ukončení léčby, pomáhá prokrvovat zdravou tkáň, a tudíž napomáhá její regeneraci.

Larvy také vylučují do rány koktejl svých exkrečně-sekrečních produktů (trávicí enzymy, antimikrobiální peptidy ad.), který působí proti bakteriím – dokonce i proti těm, jež jsou jinak rezistentní na antibiotika (např. MRSA – methicillin-rezistentní zlatý stafylokok). Bakterie a bakteriální toxiny se shromažďují v sekretu, který larvy produkují, a ten posléze vytéká z rány ven. Redukcí bakterií vzniká alkalické prostředí, jež obecně zkracuje čas potřebný k vyléčení.

Komu je terapie určena a kde se dají larvy objednat

Nejčastěji larvoterapii (anglicky maggot therapy) podstupují pacienti trpící defekty spojenými s diabetem, bércovými vředy, proleženinami nebo traumaty. Léčba může probíhat jak ambulantně, tak za hospitalizace. Od 1. 11. 2008 hradí aplikaci larev zdravotní pojišťovna. Výkon je možné vykázat u odborností 103 diabetologie a 501 všeobecná chirurgie.

Obvykle je v jedné dávce pacientům aplikováno 300 larev, nicméně samozřejmě záleží především na velikosti postiženého místa. Larvy se odstraňují po 3–5 dnech, dle potřeby. Bližší informace o ceně a způsobu dodání živých larev do zdravotnických zařízení v ČR, ale i zkušenosti z praxe, se mohou zájemci dozvědět například na webových stránkách www.larvy.cz.

Ne každý si na larvy zvykne

Vzhledem k tomu, že larvoterapie je v Česku uznána jako léčebná metoda delší dobu, již máme k dispozici i poznatky a data z praxe. Na otázku, jak na tuto terapii nahlížejí pacienti, se ve svém dotazníkovém šetření zaměřila Jana Zádrapová z Městské nemocnice Ostrava. Do průzkumu se v letech 2007–2008 zapojilo 10 pracovišť. Ze 64 dotázaných pacientů uvedlo 35,3 %, že po přiložení larev pociťovalo šimrání, 7,06 % pálení po kopřivách, 16,47 % udávalo bolest a 11,76 % popisovalo blíže neurčený nepříjemný pocit. S výsledkem léčby pak bylo spokojeno 79,69 % dotázaných a pouze 1 pacient byl velmi nespokojen.

Nejen z tohoto šetření je patrné, že larvální terapie s sebou mnohdy může přinášet i nepříjemné pocity a být zátěží na psychiku pacienta. Na druhou stranu jsou její výsledky prokazatelné a často pomáhá i v případech, kdy se řada jiných léčebných metod neosvědčila.

(leš)

Zdroje:
1. Zádrapová J. Larvální terapie. LF MU, Brno, 2008. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/nwl14/larvalni_terapie.pdf
2. Zádrapová J. Larvální terapie z pohledu pacientů. Medical Tribune 2008; 4 (31): C6.
3. Bioknife – léčba larvami. Dostupné na: www.larvy.cz/index.html
4. Votýpka J., Kolářová I., Horák P. a kol. O parazitech a lidech. Triton, Praha, 2018.