Potíže s močením a sexuálními funkcemi se u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) vyskytují relativně často. Mají vliv na všechny sféry života – pracovní, rodinnou, intimní i společenskou. A protože je možné tyto neduhy léčebně ovlivnit, je důležité o nich v první řadě vědět.
Dráhy ovládající močení, svěrače a sexuální funkce jsou velmi dlouhé. Začínají v čelním laloku – centru, kde se rozhoduje, zda je společensky vhodné se vyprázdnit. Prochází prakticky celou míchou a vedou až do sakrální oblasti – ke sfinkterům. Vzhledem k jejich dlouhému průběhu je bohužel velká šance, že je autoimunitní zánět při RS zasáhne.
Obtíže s močením obvykle začínají jako tzv. urgence – pocit, že se pacient musí urgentně vymočit, nebo dojde k pomočení. Dále může docházet k pocitu neúplného vymočení – tzv. retenci. Tyto problémy se potencují. Přetrvávající náplň močového měchýře snižuje jímací schopnost a vede k častější potřebě močit.
Reálným problémem je moč, která není vyprázdněna. Je ideální živnou půdou pro bakterie. Pacienti si navíc infekce snadno nevšimnou. Vzhledem ke snížené citlivosti sliznice močových cest totiž nemusejí vnímat dysurie, které infekci běžně provázejí. Infekce tak snadno přechází do chronického stadia, což ve výsledků ohrožuje pacienta vzestupnou infekcí horních cest močových – pyelonefritidou. Ta může v krajním případě vést až k sepsi a selhání ledvin.
I proto je důležité sfinkterovým obtížím věnovat aktivní pozornost a vyhledávat infekci i v nepřítomnosti aktivních stesků. Pacientům je také třeba vysvětlit, aby k této situaci nepřispívali nedostatečným pitným režimem. Proud moči močové cesty čistí a mnohdy dokáže eliminovat i drobnou infekci.
Co se funkce střev týká, nejčastějším steskem pacientů s RS je zácpa. Může se však vyskytnout rovněž inkontinence stolice.
Ačkoliv je RS neurologickým onemocněním, problémy s močením je nezbytné řešit ve spolupráci s urologem. Před vyšetřením u urologa je vhodné, vede-li si pacient tzv. mikční deník, kam si zapisuje četnost močení, množství moči, množství a charakter vypitých tekutin i zda došlo k nechtěnému, mimovolnému úniku moči. Mikční deník by pacient měl doplnit údaji o stolici (zácpě) a použití inkontinenčních pomůcek.
Hyperaktivní měchýř a inkontinence jsou léčitelná onemocnění rovněž u pacientů s RS. A to jak medikamentózně, tak režimovou změnou (správný pitný režim, posilování pánevního dna či trénink močového měchýře, při němž se pacient snaží oddálit močení i při velmi silném nucení). Pokud tato léčebná opatření selžou, lze přistoupit k dalším (aplikace botulotoxinu či operace). V současnosti urologové s hrdostí prohlašují, že urologie umí většinu potíží s močením eliminovat.
Sexuální aktivita je zasažena až u 90 % pacientů s RS − a to mužů i žen. Může se jednat o sexuální poruchy primární (např. změny citlivosti, změny v nervově navozené sexuální odpovědi), sekundární (poruchy hybnosti, svalová ztuhlost, únava či urologické obtíže) i terciární (způsobené psychologickými a sociálními problémy).
I pro tyto obtíže existuje řešení, a to jak na úrovni medikamentózní, tak partnerské a komunikační. Pokud se o problému nemluví (jak s partnerem, tak s lékařem či sestrou), těžko dojde k jeho vyřešení.
Svěřit se s poruchou hybnosti nebo citlivosti zpravidla nebývá problém. Když ovšem přijde řeč na sfinkterové obtíže nebo sexuální funkce, leckomu dojdou slova. Mluvit o těchto tématech je však velice důležité. Je třeba tuto citlivou tématiku ve vhodný okamžik otevřít. A pokud se vám pacient svěří, povzbuďte ho, aby problém nastínil i lékaři.
(dos)
Zdroje:
