Antiseptická léčba ran – hlavní body konsenzu expertů z německy mluvících zemí
Antiseptická léčba ran zažívá renesanci z důvodu zavedení vysoce účinných antimikrobiálních látek aplikovatelných na rány a narůstajícího zastoupení multirezistentních mikroorganismů (MRM). Jak uvádí konsenzuální doporučení odborníků z německy hovořících zemí z roku 2018, při používání antiseptických roztoků v léčbě ran je třeba přísně dodržovat indikace. Infikované a kriticky kolonizované rány je nezbytné léčit antisepticky, aby bylo dosaženo jejich řádného hojení. V případě šíření infekce jsou potřebná systémová antibiotika. Antiseptika také mohou pomoci předejít vzniku infekce u rizikových ran.
Použití antibiotik v léčbě ran
V lokální léčbě infikovaných a kolonizovaných ran je třeba se vyhýbat antibiotikům, a to nejen z důvodu prevence rozvoje rezistence, ale také proto, že vykazují bakteriostatický efekt v koncentracích, kterých lze topicky jen těžko dosáhnout. V případě systémového šíření infekce z rány je nutné nasadit systémová antibiotika a v případě potřeby je kombinovat s topickými antiseptiky.
Indikace antiseptik v profylaxi a léčbě ran
- Prevence infekce akutních ran, například po úrazu, pokousání nebo střelném poranění.
- Prevence infekce chirurgických ran.
- Dekolonizace ran infikovaných MRM.
- Léčba klinicky zjevné infekce rány včetně kritické kolonizace.
- Příprava na débridement a čištění chronických ran v ambulantním provozu.
Profylaktické použití antiseptických roztoků
Pokud se antiseptické roztoky používají profylakticky, je vhodné stanovit riziko infekce rány pomocí Wounds-at-Risk Score (WAR). Je-li toto skóre ≥ 3 body, antiseptická léčba je namístě.
Tab. 1 Skóre WAR
|
Za 1 bod |
|
|
Za 2 body |
|
|
Za 3 body |
|
Kritéria pro výběr antiseptika
Z hlediska účinnosti je žádoucí široké spektrum antimikrobiální aktivity antiseptika bez rizika rozvoje rezistence, zejména zkřížené s antibiotiky. Předpokládaná účinnost antiseptik by měla dosáhnout usmrcení ≥ 3 log10 mikroorganismů během dané doby expozice. Ideální antiseptikum navíc podporuje hojení rány. Snášenlivost antiseptik by měla odpovídat Ringerovu či fyziologickému roztoku nebo inertnímu hydrogelu.
Orientační doporučení pro použití jednotlivých antiseptik
- U kriticky kolonizovaných a infikovaných ran a také u popálenin je jako přípravek volby doporučen polyhexanid.
- U akutních kontaminovaných a traumatických ran je vhodná kombinace 0,1% oktenidin-dihydrochloridu (OCT) a fenoxyethanolu (PE), a to včetně ran kolonizovaných methicillin-rezistentním zlatým stafylokokem (MRSA).
- U chronických ran je preferován 0,05% roztok OCT.
- V případě pokousání a bodných/střelných ran je přípravkem první volby polyvinylpyrrolidon (PVP)-jod.
- V léčbě kontaminovaných akutních a chronických ran vykazují superioritu polyhexanid a chlornan sodný.
- Pro dekolonizaci ran kolonizovaných MRM je preferována kombinace OCT/PE.
- Pro oplachy peritonea a výplachy tělesných dutin s nedostatečnou drenáží včetně rizika expozice CNS vykazuje superioritu chlornan sodný.
Sulfadiazin stříbrný byl vyhodnocen jako postradatelný, barviva, organické sloučeniny rtuti a samotný peroxid vodíku jsou klasifikovány jako zastaralé. Dle tohoto přehledu jsou slibnými modalitami kyselina octová, kombinace podtlakové terapie ran s instilací antiseptik (NPWTi) a studená atmosférická plazma.
Tab. 2 Orientační doporučení pro výběr antiseptika v léčbě ran
|
Indikace |
1. volba |
2. volba |
|
Kriticky kolonizované rány, rány s rizikem infekce |
polyhexanid |
OCT, chlornan sodný, stříbro |
|
Popáleniny |
polyhexanid |
OCT, chlornan sodný |
|
Pokousání, bodné a střelné rány |
PVP-jod |
chlornan sodný |
|
Rány kolonizované nebo infikované MRM |
OCT/PE |
OCT, polyhexanid, stříbro |
|
Prevence infekce chirurgické rány |
polyhexanid |
OCT/PE |
|
Dekontaminace akutních a chronických ran |
chlornan sodný, polyhexanid |
− |
|
Peritoneální laváž |
chlornan sodný |
− |
|
Riziko expozice CNS |
chlornan sodný |
PVP-jod |
|
Rány s nedostatečnou drenáží |
chlornan sodný |
polyhexanid |
Základní pravidla antiseptické léčby ran
Před aplikací antiseptického roztoku je třeba stanovit etiologii každé chronické nehojící se rány. Bez léčby příčiny je totiž samozřejmě i nejlepší antiseptická léčba neúčinná. Zásadní je čištění a débridement rány, jinak jsou antiseptika neefektivní. Péče o ránu musí být přizpůsobena fázi hojení, zejména krytí. Každá výměna krytí by měla být provedena pečlivě podle základních antiseptických pravidel.
(zza)
Zdroj: Kramer A., Dissemond J., Kim S. et al. Consensus on wound antisepsis: update 2018. Skin Pharmacol Physiol 2018; 31 (1): 28−58, doi: 10.1159/000481545.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
