Kazuistika: Použití Revamilu v chronické péči o bércový vřed

Vstupní data pacientky

Na oddělení dlouhodobé péče byla přeložena 93letá polymorbidní pacientka. Pacientka trpěla silně zarudlým bércovým vředem o délce přibližně 13 cm s povlaky na pravé dolní končetině. Bércový vřed byl nejspíše důsledkem diabetu mellitu II. typu s prokázanými periferními oběhovými komplikacemi. Další přidružená onemocnění pacientky zahrnovala chronickou hypertenzi, generalizovanou aterosklerózu, chronickou ischemickou chorobu srdeční, těžkou obezitu a onemocnění močové soustavy. V minulosti pacientka prodělala mozkový infarkt způsobený neurčenou okluzí nebo stenózou mozkových tepen.

Léčba bércového vředu

Léčba byla zahájena oplachy Dermacynem vždy na 20 minut. Dermacyn je superoxidovaný roztok určený ke snížení mikrobiální zátěže rány. Dále byla rána důsledně převazována za použití Revamilu, a to vždy v pondělí, ve středu a v pátek.

Výsledky léčby

Již po 14 dnech ustoupila bolest a pacientce bylo možné vysadit analgetickou léčbu. Postupně docházelo ke zmenšování rány. Za dva měsíce od zahájení léčby byl bércový vřed zcela zhojen.

Revamil

Revamil je hydrofilní gel obsahující sterilní lékařský med. Med je velmi dobře znám pro svůj antibakteriální účinek. Konkrétní mechanismus účinku spočívá v aktivaci enzymu glukózooxidázy při styku Revamilu s vlhkostí rány. Glukózooxidáza pak dává vzniknout malému množství peroxidu vodíku, které je ale dostatečné pro zajištění kontinuálního antibakteriálního efektu. Díky glukózooxidáze vzniká také kyselina glukonová, vytvářející kyselé prostředí, které podporuje hojení rány. Vysoký obsah cukrů v medu pak působí hydrofilně a vzniklé vlhké prostředí stimuluje hojení rány.

Použití Revamilu je snadné: Revamil se nanáší na vyčištěnou ránu, je však možno jej aplikovat i na sekundární krytí, které se pak na ránu připevní obvyklým způsobem. Krytí se vyměňuje dle potřeby, ale nejdéle 3 dny od aplikace.

(bak)

Zdroj: Chrudimská nemocnice, a. s., léčebna dlouhodobé péče