V mexické studii bylo sledováno 111 pacientů podstupujících peritoneální dialýzu, kteří byli rozděleni do dvou skupin − v jedné byl k prevenci infekcí souvisejících s dialýzou použit jodový roztok, ve druhé skupině superoxidovaný roztok. U skupiny ošetřované superoxidovaným roztokem byl po 8 týdnech léčby zaznamenán významně nižší výskyt infekcí než u skupiny ošetřované jodovým roztokem.
V Mexiku se peritoneální dialýza (PD) používá přibližně u 60 % pacientů s chronickým selháním ledvin a potřebou dialýzy, což je výrazně nad průměrem ostatních latinskoamerických zemí i nad celosvětovým průměrem, který činí 25 %.
Jsou užívány různé typy peritoneální dialýzy. V Hospital General Regional N° 25 se používají intermitentní PD, automatizovaná PD (APD) a kontinuální ambulantní PD (CAPD). Bohužel i přes veškerá preventivní opatření a práci specializovaných týmů (lékař, sestra, dietolog a sociální pracovník) je PD stále spojena v vysokou četností výskytu infekcí. Na prvním místě je peritoneální infekce (9,3 %) následovaná infekcí katétrového vstupu (3,9 %) a tunelovou infekcí (1,6 %). V současnosti jsou nejčastějšími používanými lokálními antiseptiky deriváty jodu a roztoky chlorhexidinu.
Autoři předkládají výsledky klinické kontrolované studie (longitudinální, prospektivní a srovnávací) prováděné od 1. dubna do 30. června 2012 v Hospital General Regional N° 25. Byli do ní zahrnuti pacienti starší 16 let s trvalým funkční vstupem pro PD, kteří v posledních 4 týdnech nepodstoupili antibiotickou léčbu. V průběhu studie byli vyřazeni nemocní, u kterých se objevila reakce na použité antimikrobiální roztoky a jejichž podávání muselo být ukončeno, a dále ti, kteří léčbu (antimikrobiální či dialyzační) ukončili ze své vůle.
Celkem bylo do studie zařazeno 111 pacientů. Pacienti byli náhodně rozčleněni do dvou skupin: skupina I (GI), u níž byl k dezinfekci použit jodový roztok, a skupina II (GII), kde byl použit superoxidovaný roztok (Microdacyn). V GI bylo 57 pacientů, v GII 54 pacientů, sledováni byli po dobu 8 týdnů.
Po 8 týdnech sledování se u skupiny I projevila infekce u 14 pacientů, v 11 případech šlo o infekci katétrového vstupu (19,3 %) a ve 3 případech o tunelovou infekci (5,3 %), peritonitida se nevyskytla ani jednou. Ve skupině II se projevila infekce pouze u 3 pacientů (6 %), ve všech případech šlo o infekce katétrového vstupu.
V případě GI skupiny byly jako původci infekce katétrového vstupu identifikováni Staphylococcus epidermidis (8 případů), Staphylococcus aureus (2) a Pseudomonas aeruginosa (1), u tunelové infekce pak Staphylococcus epidermidis (1), Staphylococcus aureus (1) a Pseudomonas aeruginosa (1). Ve skupině GII byl identifikován ve všech třech případech S. epidermidis. S rozdílným bakteriálním spektrem pravděpodobně souvisí i kratší doba následné léčby infekce vstupu u GII. U skupiny GI trvala léčba 7–14 dní, u GII pouze 4–7 dní.
Užití superoxidovaného roztoku vykázalo dobrou účinnost i bezpečnost v prevenci vzniku infekcí v souvislosti s peritoneální dialýzou.
(norg)
Zdroj: Méndez–Durán A. Eficacia y seguridad del uso de solución de superoxidación en la prevención de infecciones relacionadas con diálisis. Diálisis y Trasplante 2013; 34 (4): 160−165, doi: 10.1016/j.dialis.2013.05.006.
