Pandemie COVID-19 a její vliv na sexualitu v Česku? Zvýšená sexuální touha, větší spokojenost zadaných i stres z času stráveného s partnerem

Láska a sex za časů koronaviru

Tým Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatologie NÚDZ se v březnu 2020 rozhodl reagovat na nastalou situaci realizací on-line výzkumu „Láska a sex za časů koronaviru“, který se zabýval širokou škálou témat − od otázek týkajících se frekvence sexuálních aktivit či míry sexuální touhy přes partnerskou komunikaci, konflikty a sexuální násilí až po užívání antikoncepčních prostředků. „Výzkum byl spuštěn ve třech vlnách, a to vždy s měsíčním rozestupem. Získaná data tedy pokrývají období od dubna do července, a poskytují tak náhled na proměny zkoumaných oblastí v čase, protože účastníci byli při prvním vyplňování dotazováni i na své vnímání zkoumaných oblastí před samotným začátkem pandemie. Do první vlny výzkumu se zapojilo více než 2500 osob, do druhé vlny 1400 a do třetí 800,“ popisuje spoluautorka výzkumu Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D.

Větší emocionální blízkost – větší spokojenost

Výsledky poukázaly mimo jiné na odlišné prožívání koronavirové krize u zadaných a nezadaných účastníků. U lidí, kteří trávili dobu pandemie po boku partnera, docházelo k nižším poklesům životní spokojenosti oproti nezadaným účastníkům. U nezadaných se zvýšila motivace najít si partnera ve srovnání s dobou před pandemií. To se však nepromítlo do návštěvnosti seznamek – zde nebyl zaznamenán žádný nárůst, podobně jako u konzumace pornografie, kde u nezadaných účastníků došlo pouze k mírnému zvýšení. Jak zadaní, tak nezadaní účastníci tohoto výzkumu vykazovali zvýšenou sexuální touhu, což se liší od výsledků výzkumů publikovaných v zahraničí. Zvýšená sexuální touha se však nepromítala do zvýšené frekvence sexuálních aktivit.

Významným stresorem, který vstupoval do vnímané sexuální spokojenosti v párech během pandemie, se ukázal být čas strávený společně s partnerem. „Účastníci s vyšším skóre zmíněného stresu častěji vykazovali pokles partnerské spokojenosti, a naopak. Dalším silným stresorem potom byla péče o děti. Jiné zkoumané stresory (například strach z nákazy nebo obavy o zdraví) neměly na sexuální spokojenost významný vliv,“ upřesňuje dr. Klapilová.

A jak pandemie ovlivnila partnerské vztahy celkově? „30 % párů uvedlo negativní dopad pandemie na jejich vztah, 33 % dopad neutrální a 37 % pozitivní. U zadaných účastníků výzkumu se také během pandemie zvýšilo vnímaní emocionální blízkosti. Ta byla důležitá pro udržení spokojenosti ve vztahu – čím větší emocionální blízkost s partnerem účastníci pociťovali, tím méně často u nich docházelo k poklesu spokojenosti ve vztahu. Naopak lidé, kteří označili emocionální blízkost s partnerem za nižší, vykazovali během pandemie častěji pokles spokojenosti ve vztahu,“ dodává spoluautorka výzkumu.

Krizová podpora osob s problematickým sexuálním nastavením

Za jeden z nejvíce alarmujících dopadů pandemie COVID-19 v oblasti sexuality je považován nárůst sexuálního násilí a problematického sexuálního chování v on-line prostředí. Tým projektu Parafilik z NÚDZ se proto rozhodl na současnou situaci reagovat dočasnou nabídkou telefonických a on-line konzultací pro osoby s problematickým sexuálním nastavením a osoby jim blízké, které se v současné době ocitly ve stavu akutní krize a uvítaly by podporu při zvládání své sexuality. Informace o službě a kontaktech jsou k dispozici na webových stránkách www.parafilik.cz.

Změny v sexuální touze lidí žijících v partnerství

Tým výzkumníků z Laboratoře evoluční sexuologie a psychopatologie NÚDZ se také spolu s kolegy z Chorvatska, Německa, Francie, Nizozemska, Portugalska, Švédska a Turecka zapojil do mezinárodní studie „Změny v sexuální touze lidí žijících v partnerství“. Ta proběhla formou on-line dotazníku v období mezi květnem a červencem 2020 a byla zaměřena na osoby žijící v partnerském vztahu, které v době pandemie sdílely společnou domácnosti. Výzkumu se zúčastnilo celkem 4813 lidí, za Česko jich bylo 507. Žádné změny v sexuální touze nepociťovalo 53 % účastníků, 19 % pociťovalo snížení (častěji ženy) a 28 % zvýšení sexuální touhy (častěji muži). Podíl účastníků pociťujících stabilitu či změny sexuální touhy byl napříč zeměmi srovnatelný. Studie se však snažila vysvětlit také, u jakých typů párů zůstává sexuální touha pod vlivem krize stabilní, a u jakých typů párů se naopak mění pozitivním či negativním směrem.

Faktory, které během pandemie napomáhaly udržení stabilní sexuální touhy, byly zejména spokojenost ve vztahu, emoční blízkost a dobré psychické mechanismy pro vypořádání se s pandemií. Velmi důležitým faktorem byla také obecná motivace k sexuálním aktivitám, tedy to, zda lidé v partnerství přistupují k sexuálním aktivitám primárně s cílem zaměřit se na vlastní potěšení, nebo spíše na partnerovo potěšení. U osob, které jsou v sexu primárně zaměřené na potěšení partnera nebo se sexu v partnerství spíše vyhýbají, docházelo k poklesu sexuální touhy. V rámci studie je dále plánována hlubší analýza interkulturních rozdílů a také kvalitativní analýza odpovědí.

Sexuální a reprodukční zdraví a dostupnost péče v souvislosti s pandemií

„Rádi bychom nyní pozvali veřejnost k účasti na poslední z námi plánovaných studií. Jde o mezinárodní výzkum konsorcia I-SHARE, který realizujeme společně s výzkumnými týmy z 33 dalších zemí. Výzkum je připraven ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a zaměřuje se na sexuální a reprodukční zdraví a dostupnost zdravotnické péče v souvislosti s pandemií COVID-19. V tuto chvíli je velmi důležité, abychom data z první a druhé vlny pandemie za ČR zařadili do celosvětových statistik,“ uzavírá Kateřina Klapilová. Anonymní dotazník, jehož vyplnění zabere přibližně 15 minut, je k dispozici na webu www.sexlabnudz.cz, respektive zde: https://enketo.lshtm.ac.uk/DXzJOukQ

Mgr. Jan Červenka
vedoucí mediální komunikace NÚDZ