Hospitalizace dítěte na JIP − zátěžová situace pro rodinu

3. 3. 2019

Pobyt dítěte na jednotce intenzivní péče (JIP) je náročnou životní situací pro rodiče i dětské pacienty. Spolupráce a komunikace s rodinnými příslušníky hospitalizovaných dětí a jejich emocionální podpora jsou důležitou součástí péče a mohou mít zásadní vliv na psychickou kondici v době rekonvalescence.

Inzerce

Zásadní význam spolupráce s rodinou

Negativním dopadům hospitalizace na JIP na psychiku samotného dětského pacienta i jeho rodičů se věnuje více pozornosti než v minulosti. Přesto je potřeba si průběžně připomínat význam spolupráce zdravotníků s rodinou i nutnost spolupráce s psychologem, pokud to situace vyžaduje. Této problematiky by si měly být vědomy i sestry, které mohou vhodnou komunikací a zohledněním potřeb rodiny přispět k minimalizaci negativních dopadů hospitalizace.

Praktická a emocionální podpora nemá v situacích, kdy rodiče mají svého potomka na JIP, jednotnou a ustálenou podobu; jedná se o velmi individuální záležitost. Klíčovým faktorem je ovšem aktivní zapojení rodičů do péče o dítě již v průběhu hospitalizace a praktická podpora další péče a vyrovnání se se situací před propuštěním z nemocnice. Vhodným nástrojem ke zmírnění stresu a úzkosti, kterou pobyt na JIP rodičům přináší, mohou být také písemné informace a různé psychosociální intervence.

Vzpomínky na hospitalizaci přetrvávají

V minulosti se předpokládalo, že děti při hospitalizaci na JIP kvůli sedaci příliš nevnímají okolní dění. Nejnovější poznatky ovšem ukazují, že stejně jako dospělí pacienti si mohou děti z JIP odnášet nepříjemné vzpomínky, které mají na jejich psychiku při zotavování negativní dopady. Odborné práce uvádějí, že posttraumatická stresová porucha, která může děti po intenzivní lékařské péči postihnout, mnohdy přetrvává několik měsíců. Její rozsah navíc nemusí souviset se závažností nemoci či úrazu, se kterými se děti léčily.

Psychologická pomoc na podporu rodičů i personálu

Přestože většina rodičů se s náročnou životní situací, jakou pobyt dítěte na JIP bezpochyby je, vypořádá dobře, část z nich vykazuje klinicky významné známky stresu. Jejich vzpomínky na dané období bývají na rozdíl od samotných děti velmi detailní a jejich vybavení může být značně stresující.

Rodiče uvádějí, že hospitalizace dítěte jim přináší negativní i pozitivní zkušenosti a část z nich oceňuje, když zdravotníci pečující o jejich dítě na JIP mají smysl pro humor. Přesto se rodiče často cítí velmi zranitelní a pomoc psychologa může být prospěšná například při přeložení dítěte z JIP na běžné oddělení. Psycholog může být přínosem i pro samotný personál na JIP, zejména v rámci prevence syndromu vyhoření. Zapojení psychologa do multidisciplinární péče je přínosem pro všechny zúčastněné strany.

(pak)

Zdroje:
1. Dodds E. Limiting the impact of ICU on the wellbeing of children and their families. Nursing Times 2017 Jun 19; 113 (7): 52. Dostupné na: www.nursingtimes.net/clinical-archive/critical-care/limiting-the-impact-of-icu-on-the-wellbeing-of-children-and-their-families/7018678.article?blocktitle=Practice-team-picks&contentID=25213
2. Colville G. Paediatric intensive care. Psychologist 2012; 25 (3): 206–209. Dostupné na: https://thepsychologist.bps.org.uk/volume-25/edition-3/paediatric-intensive-care



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se