Tropy škvaří pacienty i personál. Na co mají ze zákona nárok?

14. 8. 2018

Ochlazení hospitalizovaných pacientů zajišťují ve vedrech posledních týdnů většinou pouze větráky a žaluzie v oknech. „Podle oficiálních informací nemá více než polovina pacientů na lůžkových odděleních klimatizaci. Dá se tudíž předpokládat, že nejen trpí, ale že může docházet i k ohrožení jejich zdraví,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví (KOZ), z. s., a pokračuje: „Žádné statistky, ze kterých by bylo jasné, zda a jakou měrou přispěla vedra a technická nepřipravenost českých nemocnic na podobné klimatické podmínky, nejsou zatím dostupné.“

Inzerce

Jak se na to dívají právní normy České republiky? Tvrdí, že stačí větráky a studené obklady. „Podle zákona o zdravotních službách musí být zdravotnické zařízení pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno,“ konstatuje JUDr. Jana Palečková, právní poradkyně KOZ. Pacient má právo vznést požadavek na studené obklady či na umožnění zapojení větráku. Je-li je to technicky možné, není důvod, aby mu nebylo vyhověno. Pokud by poskytovatel zdravotních služeb jeho požadavek odmítl, může sám pacient či jeho osoba blízká podat oficiální stížnost. Problém je v tom, že poskytovatel zdravotních služeb má na odpověď lhůtu 30 dní, kdy už zřejmě vlna veder pomine. „Pokud by se následkem těchto podmínek zásadně zhoršil zdravotní stav pacienta, pak je samozřejmě stížnost poskytovateli zdravotních služeb na místě. V tomto případě bych doporučila zvážit zaslání kopie stížnosti krajské hygienické stanici,“ doplňuje JUDr. Jana Palečková. Prováděcím předpisem je vyhláška 92/2012 Sb. novelizována vyhláškou 284/2017 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení. Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení pak upravuje vyhláška 306/2012 Sb.

Vedry samozřejmě trpí nejen pacienti, ale zdravotnický personál. Podle ankety KOZ mezi sestrami a ošetřovatelkami si v některých nemocnicích mohou ulevit nestandardním oblečením, například krátkými kalhotami či tílky. Jinde však trvá příkaz uniformy, která zahrnuje dlouhé kalhoty.

Zákoník práce v ustanovení § 102 odst. 1 zavádí základní povinnost pro všechny zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. „Mezi ně patří i riziko vysokých teplot na pracovišti. V ustanovení § 104 odst. 3 stanovuje v takovém případě zákoník práce povinnost poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje,“ říká Mgr. Ilona Hlaváčová, LL.M., právní poradkyně Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.  Ochranný nápoj má zaměstnancům doplnit tekutiny a minerální látky ztracené při práci potem a dýcháním. K určení energetického výdeje a ztrátě tekutin za osmihodinovou směnu slouží zařazení práce do jednotlivých tříd podle druhu vykonávané práce, které je uvedeno v nařízení vlády č. 93/2012 Sb. Například při práci v I. třídě se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní slabě mineralizovaná voda, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné požadavky, může jí být i pitná voda z kohoutku. Ochranný nápoj nemusí být pouze voda, může se jednat o zdravotně nezávadný nápoj, který obsahuje maximálně 6,5 hmotnostních procent cukru, může navíc obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit jedno hmotnostní procento. „Pokud zaměstnavatel ochranný nápoj odmítne poskytnout, i když na něj má zaměstnanec podle zákona právo, může se obrátit na hygienickou stanici nebo inspektorát práce. Zaměstnavateli za nedodržení těchto povinností hrozí celkem vysoké sankce,“ upozorňuje Mgr. Ilona Hlaváčová.

    

Zaměstnanci mají nárok na ochranný nápoj

Na klimatizovaných pracovištích je zaměstnavatel rovněž povinen dodržovat nařízení vlády, které tuto problematiku upravuje, jsou stanoveny teplotní limity podle jednotlivých tříd. Zaměstnavatel musí hlídat a dodržovat rozdíl vnějších a vnitřních teplot, který by neměl překročit 5–6 °C. Vinou většího rozdílu může dojít u náchylnějších osob při přechodu mezi jednotlivými prostředími k nachlazení.

Podle zákoníku práce je zaměstnanec sice oprávněn odmítnout výkon práce, jestliže má odůvodněně za to, že závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, jenže si lze jen těžko představit, že by něco takového udělali zdravotničtí pracovníci pacientům.

 „Jedná se o situaci, kterou nelze podcenit. Na jedné straně máte pacienty, kteří trpí vedrem a vyžadují větší péči, dozor na hydrataci a další komplikace. Na druhé straně stojí zatížená a poddimenzovaná služba sester, která musí ve stejných vedrech nejen pracovat stejně jako vždy, ale dokonce víc. V rámci globálního oteplování musíme počítat s tím, že se taková léta, jako je to současné, budou opakovat, takže se jedná o problém, který nelze ignorovat,“ sumarizuje MUDr. Martin Jan Stránský.

tz

Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se