Bolesti zad jsou mezi sestrami i dalšími profesemi působícími ve zdravotnictví velmi častým problémem. Souvisí s pracovní zátěží – fyzickou i psychickou – a zaslouží si pozornost na mnoha frontách.
Důvodů, proč k problémům se zády dochází, je několik. Celková pohybová zátěž, neergonomické pohyby, zvýšené svalové napětí, které souvisí s napětím psychickým, či špatné pohybové návyky jsou faktory, které přispívají k přetěžování zad a jejich bolestem. Každá sestra by proto měla vědět, jak má pohyby související s výkonem své profese provádět, aby měly minimální negativní dopad na svaly zad a páteř. Důležité je také znát cviky, kterými lze problémům pohybového aparátu předcházet, a také to, jaké farmakologické postupy mohou ulevit při akutní bolesti zad. Samozřejmostí by dále mělo být minimalizování zátěže pomocí správně využívaného technického vybavení na pracovišti (například zdviháků, polohovacích pomůcek či speciálních lůžek).
Přestože každá specializace přináší zvýšenou zátěž pro jinou část pohybového aparátu, pro sestry je obecně nejproblémovější manipulace s pacienty, přenášení těžkých předmětů, dlouhotrvající stání a dlouhé sezení. Na zatěžování šíjového svalstva, trapézového svalu a svalů v oblasti lopatek i beder je potřeba myslet při všech činnostech a správným stojem, sedem i pohybem tyto namáhané partie co nejvíce šetřit.
V případě akutních bolestí je možné využít léčivé přípravky s kombinací centrálně působícího myorelaxans orfenadrinu a nesteroidního antirevmatika diklofenaku, které uleví od svalových spasmů a projevů zánětu. Využití mají jak při vertebrogenním algickém syndromu, tak při revmatických onemocněních. Tato kombinace účinných látek ovšem není určena k dlouhodobé léčbě a podává se jen po dobu nutnou ke zmírnění příznaků.
Vhodně cílená preventivní opatření prokazatelně snižují výskyt bolestí i úrazů zad. Kromě správných pohybových návyků je tedy potřeba myslet na pravidelné a šetrné protahování zatěžovaných svalových skupin, posilování svalstva a správné provádění všech uvolňovacích i posilovacích cviků. Pečlivá a systematická edukace sester s důrazem na specifika daného pracoviště může snížit počet zdravotníků trpících akutními i chronickými bolestmi zad.
(pak)
Zdroje:
1. Řimsová J. Záda a páteř – problémové partie sálových sester. Sestra 2011; 2: 48−51.
2. Koubová M. Zdravotní sestra není silák Samson, ničí si záda i klouby. Zajímá to někoho? Zdravotnický deník, 29. září 2015. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2015/09/sestra-neni-silak-samson-nici-si-zada-i-klouby-zajima-to-nekoho/.
3. SPC Neodolpasse. Dostupné na: www.sukl.cz.
