Když byl v březnu roku 2020 v Česku poprvé potvrzen výskyt koronaviru SARS-CoV-2, informací o něm bylo i mezi odbornou veřejností poskrovnu. A jaký průběh má u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS)? To si nikdo netroufal ani odhadovat. Nyní je již situace jiná − v současnosti máme k dispozici desítky odborných publikací zabývajících se onemocněním COVID-19 u pacientů s RS.
Na základě dat od tisíců pacientů z celého světa se ukazuje, že tato infekce probíhá u lidí s RS obdobně jako u stejně starých zdravých osob. Obecně se také dá říci, že pacienti s RS nejsou ve srovnání s ostatní populací náchylnější ke COVID-19. Samotná roztroušená skleróza se tedy nezdá být rizikovým faktorem.
Určitou roli v náchylnosti k infekci a závažnosti průběhu COVID-19 však dle dostupných publikací hraje typ či absence užívání chorobu modifikujících léků (DMT) a stupeň neurologického postižení. Pacienti s RS navíc nesou stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku) a s dalšími přidruženými nemocemi (diabetes mellitus, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, obezita aj.).
K 31. lednu 2021 bylo do českého registru pacientů s RS nahlášeno celkem 747, kteří onemocněli COVID-19. Celkem je v registru pacientů s RS v Česku přibližně 16 tisíc osob. Podíl nemocných s COVID-19 mezi pacienty s RS je tedy ve srovnání s celkovou populací nízký. Naprostá většina (700) jich měla lehký průběh onemocnění COVID-19 (tedy bez pneumonie). Hospitalizace byla nutná u 36 pacientů, 17 z nich potřebovalo umělou plicní ventilaci.
Očkování proti COVID-19 bylo schváleno relativně nedávno a zatím bohužel není dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účinků vakcín u pacientů s RS. Na základě toho, co je o mechanismu účinku mRNA vakcín známo, se však lze domnívat, že by neměly průběh RS zhoršovat ani vyprovokovat relaps nebo bránit účinku biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“, tedy neobsahuje virus schopný způsobit infekci.
Výbor sekce klinické neuroimunologie a likvorologie České neurologické společnosti ČLS JEP proto ve svém doporučení předpokládá, že aplikace mRNA vakcín proti COVID-19 je u pacientů s RS užívajících prvoliniovou DMT bezpečná. Co se týče vyšších linií léčby, je třeba vhodné načasování ve vztahu k podání léku. I tam je však za dodržení stanovených podmínek očkování možné. Ve všech případech pak dle zmiňovaného doporučení striktně platí následující:
(dos)
Zdroje:
1. Horáková D. Aktuální doporučení pro pacienty s RS k očkování vakcínami proti COVID-19 výborem sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP. Aktivní život, 12. 1. 2021. Dostupné na: http://aktivnizivot.cz/2021/01/13/aktualni-doporuceni-pro-pacienty-s-rs-k-ockovani-vakcinami-proti-covid-19-vyborem-sekce-klinicke-neuroimunologie-a-likvorologie-cns-cls-jep
2. Louapre C., Collongues N., Stankoff B. et al. Clinical characteristics and outcomes in patients with coronavirus disease 2019 and multiple sclerosis. JAMA Neurol 2020 Sep 1; 77 (9): 1079–1088, doi: 10.1001/jamaneurol.2020.2581.
3. Šťastná D. COVID-19 u pacientů s RS. Nadační fond Impuls, RS centrum Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, 24. 11. 2020. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=zy1Qj5_VOAA
4. Kubala Havrdová E. Roztroušená skleróza a COVID-19 aneb co už víme? RS akademie, 5. 11. 2020.
