Reakce na operaci, která má vést k zavedení stomie, je velmi individuální. Pro některé pacienty je to zásadní problém, pro jiné výzva, kterou hodlají překonat. Někteří to vnímají i jako úlevu, a pokud se jedná o život zachraňující výkon, je vnímání této změny lepší. Nejhorší variantou je pocit devastace vlastního těla, kterému se někteří pacienti nedokážou vyhnout. Podpora v perioperačním období a dobrý příklad v okolí je pro kvalitu nadcházejícího života zásadní.
Trvalé významné změny těla, které mají velký vliv na vzhled a funkci, mohou změnit vnímání sebe sama. Pacient vchází do nového životního období, kdy nejen že si není jist okolnostmi a reakcí druhých, ale nepoznává ani sám sebe. Strach z neznámého je zcela přirozený, zvláště pokud člověk ztrácí půdu pod nohama i sám u sebe. Představy o budoucnosti mohou být výrazně horší než budoucnost sama, což může vést i k těžké depresi nebo popření.
Skoro každý pacient si projde různými fázemi reakce na nepříznivou zprávu. Délka jejich trvání je individuální, někteří lidé některou z nich přeskočí. Jiní se vracejí do fáze, kterou dříve překonali. My jako zdravotníci bychom měli tyto reakce očekávat a přistupovat k nim s pochopením.
Stomie jistě pro nikoho není kýženým stavem. Těžko můžeme očekávat, že se na ni budou pacienti těšit a s radostí o ni pečovat. Může však být akceptována jako menší zlo nebo jako dočasný stav. S dočasnými změnami se smiřujeme snáze, a když se seznámíme se životem se stomií a zjistíme, že to vlastně není tak zlé, je i zjištění o její trvalé povaze daleko snesitelnější než na začátku.
V rámci rehabilitačního procesu by měl mít pacient možnost vyjádřit své pocity ohledně operace, stomie a vlastního těla nebo vzhledu. Neměl by mít pocit, že svým sdělením někoho zdržuje nebo obtěžuje. Přitom ale není namístě volat psychiatra, jde jen o lidskou péči o člověka procházejícího těžkou změnou. Empatie a vnímavost vůči potřebám pacienta v této životní situaci může být zásadní.
Stejně tak je důležité pacienty co nejdříve aktivizovat. Na začátku by měli několikrát vidět kompletní ošetření stomie, a když pochopí, co se od nich očekává, měli by začít asistovat sestře a postupně převzít zodpovědnost za celou péči o stomii.
Pacienti s novou stomií mohou mít obavy z reakce společnosti na svoji situaci, zvláště pokud ji považují za invalidizující a pokud vnímají negativně sami sebe. První starostí bývá, komu se svěřit, kdy a jak. Ne každý z jejich okolí má přitom takové vzdělání, aby byl schopen pochopit, co znamená stomie a co život s ní obnáší. Na prvním místě je dobré pacienty ujistit, že pokud nechtějí, nemusejí o stomii mluvit vůbec, nikdy, s nikým − je to pouze jejich soukromá věc.
Někteří lidé ovšem potřebují sdílet své starosti nebo obeznámit se svojí situací nejbližší rodinu, aby věděla, jak jim může pomoct. Pokud to umožňuje provoz, není na škodu pozvat si rodinu na krátký rozhovor a společně s pacientem některé základní věci probrat. To vše ale závisí především na přání pacienta.
Sexualita patří k největším starostem pacientů se stomií, především těch mladších. Je pro ni totiž nutné nejen zdravé sebevědomí, ale i důvěra a schopnost zbavit se studu. Řada lidí se stydí za své nahé tělo, i když je zdravé. Pokud se přidá stomie, může se samotný akt svléknutí stát něčím nepřekonatelným.
Zříkat se sexu ale není nutné, pouze je potřeba mít empatického partnera, který je schopen situaci přijmout, vyhledat si nebo vyžádat adekvátní informace, díky nimž může svému protějšku vycházet vstříc, a brát ho takového, jaký je. Sex je přirozená lidská potřeba a není určen jen těm nejkrásnějším nebo nejzdravějším. Potřebují ho i lidé, kteří mají nějaký problém, a není nutné pochybovat o tom, zda mají právo se o funkční sexuální život pokoušet. Jednoznačně ano.
Pacienti, kteří si teprve se stomií hledají nového partnera, váhají, kdy a jak mu o stomii říct. Rada v tomto směru je obtížná, protože jde o velmi individuální záležitost. Rozhodně by ale měla tato komunikace předcházet prvnímu intimnímu sblížení, aby se nový partner nemusel se stomií seznamovat bez předchozího varování. Samotný moment překvapení může způsobit nepříznivou reakci, i kdyby jinak neměla nastat.
Zdroj: UOAA. Emotional concerns. United Ostomy Associations of America. Dostupné na: www.ostomy.org
