Dieta versus cvičení při snižování a udržování tělesné hmotnosti – zacíleno na tryptofan
Více než 2,1 miliardy lidí – téměř 30 % světové populace – dnes trpí nadváhou nebo obezitou. Obezitu tak lze chápat jako globální epidemii. Nadměrná akumulace tuků představuje zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění i některých forem rakoviny, čímž výrazně přispívá k celkové mortalitě.
Obezita ovlivňuje centrální nervový systém u jinak zdravých pacientů, ale také u pacientů s kognitivním deficitem a duševními poruchami. Souvislost mezi poruchami nálady, neschopností zhubnout nebo zastavit přibírání na váze a touhou (bažením) po sacharidech se projevuje u mnoha lidí, kteří trpí nadváhou nebo mají obtíže s udržením tělesné hmotnosti. Z nedávné studie vyplynulo, že nízkokalorická dieta snižuje nejen hladiny leptinu, ale také úroveň esenciální aminokyseliny tryptofanu (TRP).
Dieta vs. cvičení
Narušený metabolismus TRP může ovlivnit biosyntézu serotoninu. To může vést ke zvýšené náchylnosti k poruchám nálady a touze po sacharidech, čímž se snižuje pravděpodobnost úspěšného snižování hmotnosti. Mírné až středně intenzivní tělesné cvičení je naopak silný stimul k modulaci (snížení, resp. normalizaci) prozánětlivých cytokinů, které mohou ovlivňovat hladinu TRP. Adekvátní fyzická aktivita by tedy mohla být užitečná ve smyslu zlepšení nálady a mohla by zabránit přibývání na váze. Naproti tomu nadměrná fyzická zátěž může vyvolat degradaci TRP, poněvadž stimuluje jednak prozánětlivou kaskádu cytokinů a jednak TRP-degradující enzym (indolamin 2,3-dioxygenázu-1). To může vést k neuropsychiatrickým příznakům, jako je únava, špatná nálada apod.
Poruchy nálady potom mohou ovlivnit mechanismy sebeodměňování a podpořit zvýšenou konzumaci potravin bohatých na sacharidy a nasycené tuky, což vede k přibírání na váze a následně k prohloubení depresivního ladění. Bylo rovněž zjištěno, že dieta s omezením příjmu kalorií je spojena nejen s poklesem TRP (prekurzoru neurotransmiteru serotoninu), ale také fenylalaninu (prekurzoru tyrosin-dopaminové kaskády). Souvislost s neurobiologií dráhy odměny je tak nasnadě.
Závěr
Mírné tělesné cvičení zvyšuje produkci neurotransmiterů, jako jsou serotonin, noradrenalin, adrenalin a dopamin, a může tak přispět ke zlepšení nálady. Občasné sportování prováděné s dvou- či třídenním intervalem jako rekreační činnost může mít příznivý vliv na pocit osobní pohody, zatímco intenzivní trénink bude u obézních osob spíše negativně ovlivňovat jak náladu, tak funkci imunitního systému a ve výsledku rovněž úspěšnost snižování tělesné hmotnosti.
(ave)
Zdroj: Strasser B., Fuchs D. Diet versus exercise in weight loss and maintenance: focus on tryptophan. Int J Tryptophan Res 2016; 9: 9–16; doi: 10.4137/IJTR.S33385.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem