#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Ekonomické aspekty porodní péče: zacíleno na efektivitu sálů vedených porodními asistentkami

3. 5. 2019

Seminář „Centrum porodní asistence – vytváření modelu pro české porodnictví“, který se konal 28. února 2019 za účasti lékařů, porodních asistentek a dalších odborníků zabývajících se porodní péčí, pořádala Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce pod záštitou náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Aleny Šteflové, Ph.D., MPH. Ústředními tématy této akce byly nově otevřené Centrum porodní asistence v Nemocnici Na Bulovce a odborné i ekonomické otázky související s porodní péčí. Přednáška nezávislé konzultantky pro oblast zdravotnictví a sociálních služeb Ing. Andrey Forberger byla příznačně nazvána „Ekonomické aspekty systémů péče o těhotnou a rodící ženu“.

Méně intervencí na sálech vedených PA

Přednášející se soustředila na představení německého prostředí a srovnání nákladů na provoz běžných porodních sálů a sálů, na kterých působí výhradně porodní asistentky (PA). Koncept těchto porodních sálů začal vznikat v roce 2007 a v současné době jich je v Německu 18.

Při hodnocení nákladovosti obou typů porodních sálů byly hodnoceny náklady vzniklé v souvislosti s medicínskými intervencemi. V případě běžných porodních sálů byla v Německu tato položka vyčíslena na 68,43 eur, na porodních sálech vedených porodní asistentkou se jedná o sumu 50,27 eur. Rozdíly lze vysvětlit odlišnou mírou podávání analgetik, k němuž dochází méně často právě na porodních sálech vedených PA, dále menším počtem epiziotomií na těchto sálech i menším počtem odběru krve a případů periferní kanylace při porodu.

Osobní náklady jako nedílná součást hodnocení

Předmětem ekonomické analýzy byly také osobní náklady. Náklady na porodní asistentky při poskytování péče během porodu na běžných porodních sálech dosahovaly 202 eur, na sálech vedených PA byly o 14 eur vyšší. Osobní náklady na lékaře byly v prvním případě 85 eur, ve druhém případě dosahovaly 48 eur. Průměr celkových osobních nákladů souvisejících s poskytnutou péčí dosahoval u běžných porodních sálů 366 eur, na sálech vedených PA byly vyčísleny na 313 eur.

Analýza užitku a efektivnosti

Další hodnocení provozu dvou odlišných typů porodních sálů ukázalo v rámci analýzy užitku a efektivnosti, že na běžném porodním sále dochází k vyššímu počtu epiziotomií (33,9 %) než na sálech vedených PA (19,2 %). Riziko poporodních depresí dle Edinburské škály postnatální deprese (EPDS) bylo při hodnocení v době 8 týdnů po porodu větší u žen rodících na běžném porodním sále (10,5 %) než u žen z druhého typu zařízení (5,6 %). Cenová citlivost, která měří individuální užitek, respektive preference pacientů o výběru daného typu služby a může obsahovat aspekty, jako je kontinuita péče či bezpečnost, dosahovala u běžného porodního sálu 211 eur a u sálu s porodními asistentkami 205 eur.

Shrnutí a závěr

Na základě analýzy německého modelu se ukazuje, že zdravotní péče poskytovaná na porodních sálech pouze porodními asistentkami (za předpokladu, že se nejedná o oddělené pracoviště a že zde pracují stejné PA jako na běžných porodních sálech) je finančně výhodný model porodní péče a dosahuje se při něm stejných či lepších výsledků, i co se týče bezpečnosti provozu. Při zavádění nového modelu péče je však důležité se soustředit primárně na potřeby pacientů a nepřistupovat ke změnám s cílem dosáhnout úspor. Již od první fáze implementace nových systémů péče je nutný pečlivý sběr dat, který umožní komplexní posouzení přínosu změn. Nedílnou součástí by mělo být průběžné vyhodnocování výsledků a jejich zavádění do praxe.

(pak)



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#