Migréna a výživa – souvislosti z hlediska prevence i léčby

16. 5. 2017

Výzkumy ukazují, že látky obsažené ve stravě mohou mít jak pro-, tak i protimigrenózní účinek. Čeho se raději vyvarovat a co naopak do stravy zařadit, popisuje následující souhrnný článek.

Inzerce

Prevalence, symptomy a klinický obraz migrény

Migréna postihuje 240 milionů lidí po celém světě. Ti mívají 1,4 miliardy atak ročně. Ženy jsou postiženy více než muži a příznaky mívají závažnější. Bolest hlavy typicky trvá 4–72 hodin, obvykle unilaterálně, závažnost bývá středně těžká až těžká a zhoršuje se fyzickou námahou. Dále s ní bývá spojena nauzea a citlivost na světlo a hluk. Klinický obraz je však velmi variabilní a individuální jsou rovněž spouštěče, jež mohou být jak vnitřní (například hormonální změny), tak i vnější (hluk, různé pachy, stres a další).

Vliv výživy a nutrienty jako spouštěče

Zejména u dětí a mladých dospělých je důležitý stav výživy a jednotlivé nutrienty. Ve studii se 182 pacienty byly nutrienty shledány jako spouštěč u 79,1 % pacientů. Více působí na ženy, zřejmě v důsledku rozdílu koncentrace neurotransmiterů, citlivosti receptorů a hormonálních interakcí. Ačkoliv přesný mechanismus účinku nebývá znám, složky potravy mohou ovlivňovat nervové dráhy a vyvolávat bolest vazokonstrikčními a vazodilatačními účinky obsažených látek.

Byly provedeny studie, ve kterých si pacienti vedli deníky výživy a bolestí hlavy. Z těchto pozorování vzešly jako časté spouštěče zejména alkohol, kofein, čokoláda, mléčné výrobky, fermentované výrobky, mastné a smažené potraviny. Potravinové spouštěče působí prostřednictvím uvolňování serotoninu a noradrenalinu, a to prostřednictvím vazokonstrikce nebo přímo stimulací mozkového kmene a kortikální nervové dráhy. Migrénu rovněž může spustit vynechání jídla a hypoglykémie. U obézních pacientů bylo pozorováno větší riziko chronicity epizodické migrény.

Potraviny jako sýr, červené víno a čokoláda obsahují také biogenní aminy tyramin, fenylethylamin a histamin, které se rovněž mohou podílet na vyvolání migrény. Aminy jsou obsaženy také v citrusech. Za spouštěče jsou dále označovány glutamát sodný, potravinářská barviva, dusičnany či dusitany. Dusitan sodný, který se používá pro barvení a konzervaci potravin, může vyvolat bolesti hlavy pravděpodobně prostřednictvím uvolnění oxidu dusnatého a výslednou vazodilatací.

Příznivě působící nutrienty

V posledních letech se má za to, že některé látky obsažené ve stravě působí v souvislosti s migrénou naopak preventivně nebo i terapeuticky. Jedná se zejména o následující látky:

  • Hořčík: Ovlivňuje funkci serotoninových receptorů, nervosvalový přenos, blokuje vápníkový kanál a receptor NMDA, stimuluje syntézu NO, jeho uvolňování a aktivitu a ovlivňuje další vaskulární a neurologické procesy. Doporučuje se užívat 400 mg hořčíku denně; pokud nenastane požadovaný efekt, dávku zdvojnásobit.
  • Koenzym Q10: Uplatňuje se v transportu elektronů a energetickém metabolismu.
  • Riboflavin: Působí jako hlavní kofaktor v oxidačním metabolismu.
  • Fytoterapie rovněž může mít pozitivní vliv na prevenci a léčbu migrény. Užívat lze například podběl nebo devětsil, které vykazují protizánětlivé účinky, přičemž devětsil rovněž ovlivňuje vápníkové kanály. Obsahové látky řimbaby obecné ovlivňují účinek prostaglandinů a serotoninu a tím přenos bolesti a indukci migrény.

Závěr

Vedle jiných opatření si v prevenci a léčbě migrény zaslouží pozornost právě úprava jídelníčku. Pomoci se zorientovat v tom, jak strava působí na migrénu, mohou deníky, kam pacient zapisuje souvislosti mezi bolestí hlavy a zkonzumovaným jídlem. Prospěšné může být zařazení příznivě působících nutrientů do jídelníčku.

(kat)

Zdroje: Özturan A., Şanlıer N., Coşkun Ö. The relationship between migraine and nutrition. Turk J Neurol 2016; 22: 44–50, doi: 10.4274/tnd.37132.

Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se