Telemedicína pomáhá zlepšit dostupnost péče o pacienty se srdečním selháním

Sestry jsou významnou součástí týmu

Prof. Krejčí spatřuje v sestrách „jednu z nejdůležitějších komponent“ každého medicínského týmu. V kardiologii mohou podle jeho slov díky své specializaci převzít řadu povinností, které jinak musí vykonávat lékař. Například jsou často schopny „všimnout si alarmujících příznaků třeba při nastupující dekompenzaci srdečního selhání a buď samy, nebo ve spolupráci s lékařem upravit medikaci”. Na jednotkách intenzivní péče zase kardiologické sestry dokážou modifikovat dávkování vasopresorické podpory, čímž lékařům usnadňují práci.

Prof. Krejčí je nakloněn tomu, aby se díky vytvoření vhodných legislativních rámců otevřel prostor pro ještě větší zapojení sester do péče o kardiologické pacienty. Navrhuje také vytvoření kódu sesterské intervence, který by zohlednil jejich přínos také ve finanční rovině.

Legislativa by měla jít s klinickou praxí

Na limity kompetencí kardiologických sester, které jim neumožňují využít plně jejich potenciál, upozorňuje z druhé strany také Mgr. Černá. V praxi to podle ní často přináší zdržení a komplikace v kontinuitě péče. Jako příklad uvádí nutnost opakovaných konzultací s lékařem i v případě, kdy by sestra mohla rozhodnout samostatně na základě jasně daných protokolů.

Je přesvědčena, že legislativa by měla „lépe reflektovat současnou praxi a umožnit větší míru samostatnosti sester v rozhodovacích procesech, které již dnes v praxi reálně zvládají.” Sama považuje za jednu z největších výhod své specializace právě možnost aktivně se podílet na rozhodovacím procesu v týmu.

Jako pozitivní krok vrchní sestra hodnotí rozšíření kompetencí v oblasti péče o pacienty se srdečním selháním díky certifikovanému kurzu. Sestry, které ho absolvují, podle ní mohou kontrolovat a titrovat farmakoterapii, edukovat pacienty, identifikovat a třídit dekompenzace či koordinovat péči při přechodu mezi lůžkovou a ambulantní sférou.

Možnost sledovat pacienty na dálku

Sestry hrají stále výraznější roli také v telemonitoringu pacientů. Jeho implementace do praxe byla tématem i první sesterské sekce na říjnovém kongresu České asociace srdečního selhání.

„Tato oblast přináší nové možnosti pro sledování pacientů na dálku, zvyšuje dostupnost péče a umožňuje včasnou reakci na změny zdravotního stavu. Zároveň klade důraz na edukaci pacientů a mezioborovou spolupráci, což považuji za klíčové pro další rozvoj moderní kardiologické ošetřovatelské péče,“ říká Mgr. Černá.

Podle ní jsou to právě sestry, které „denně vyhodnocují přenesená data (například TK, tepovou frekvenci, hmotnost, přítomnost otoků, dušnosti) a identifikují varovné trendy. „Jsou prvním článkem, který komunikuje s pacientem v případě odchylek a podle potřeby koordinují další kroky s lékařem. Zároveň hrají nezastupitelnou roli při edukaci pacientů, jak systém používat správně a co sledovat,“ dodává.

Dostupnost péče pro všechny

Telemonitoring lze realizovat různým způsobem podle dostupnosti pacientům –⁠ od prostého telefonátu s nemocným, přes vkládání údajů do aplikace, z níž si může lékař stahovat data, až po automatické načítání dat z chytrých nebo implantovaných zařízení.

Sofistikovanější systémy, například systém cardioMems, vykazují u srdečního selhání cca 30% redukci nákladných hospitalizací. Využívají k tomu senzor tlaku v plicnici (reagují na změnu tlaku či na plochy dolní duté žíly odrážející retenci tekutin). Daří se jim tak zachytit klíčový moment, který předchází klinické manifestaci onemocnění. 

„Ale i běžné a jednoduché metody jako sledování hmotnosti či tepové frekvence mohou pomoci rozpoznat okamžik zhoršování, a pokud na něj patřičně zareagujeme úpravou medikace, můžeme hospitalizaci předejít,” připomíná prof. Krejčí. Potenciál telemonitoringu spatřuje kromě již zmíněného srdečního selhání také u arytmií, u níž mohou na fibrilaci síní upozornit například chytré hodinky, které lze podobně využít i u hypertenze. Díky zasílání hodnot INR pacientem lze také na dálku upravovat dávku antikoagulační léčby.

Kombinace většího zapojení kardiologických sester s telemonitoringem by podle prof. Krejčího mohla být receptem na řešení neoptimální dostupnosti péče o pacienty s nemocemi srdce a cév. Ambulance pro léčbu srdečního selhání totiž nepokrývají celou ČR rovnoměrně. „Predikce nám říkají, že u většiny KV diagnóz bude nemocných přibývat, zatímco lékařů pravděpodobně více nebude. Přesunutí části péče do oblasti telemedicíny může tento nepoměr pomoci vyřešit,” konstatuje.

(pok)