Náhlá srdeční smrt představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Pro přežití pacientů je stěžejní kvalitně nastavený systém přednemocniční a časné nemocniční péče. Specializovaný tým ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitace) pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) nově dokáže pacienta se srdeční zástavou rychleji napojit na mimotělní oběh přímo na ulici. Podívejte se, jak takový zásah v praxi vypadá.
Podle časopisu BMJ Global Health chybělo ve světovém zdravotnictví v roce 2020 přibližně 15 milionů zdravotnických pracovníků. Ačkoliv se do roku 2030 očekává pokles tohoto čísla na 10 milionů, zůstávají výrazné regionální rozdíly. Mezi důsledky patří zpožděná diagnostika, přetížení zdravotnických systémů a větší riziko komplikací v důsledku nedostatečné péče. Mohou s řešením těchto problémů efektivně a bezpečně napomoci moderní technologie?
V rušném nemocničním provozu může jediné nepozorné kliknutí na e-mail způsobit řetězovou reakci: výpadek systémů, narušení péče i únik citlivých údajů tisíců pacientů. Jen v roce 2023 došlo v důsledku kybernetických útoků zaměřených na zdravotnický sektor k únikům dat u více než 167 milionů osob.
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Nová studie vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu jako jedna z mála pracuje při testování možností umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví s reálnými klinickými daty. Jak AI obstála ve srovnání s trénovaným profesionálem na pohotovosti? A může ho brzy nahradit, pokud jde o rozhodování o naléhavosti ošetření v jednotlivých případech?
Když dva dělají totéž, není to totéž. To bude platit zvlášť tehdy, když jeden neví, co přesně se od něj očekává, zatímco druhý má informací více. Studie prezentovaná v rámci 37. výroční konference o systémech zpracování neuronových informací demonstrovala, jak se v jednoduché virtuální kuchyni naučila umělá inteligence (AI) ovlivnit suboptimální chování lidského spolupracovníka a přiměla ho dosáhnout cíle. Nabízí se otázka, jaký vliv může mít AI v budoucnu na psychiku lidí.
Nebývalý rozmach generativní umělé inteligence (AI) a technologií deepfake přináší mnoho nového. Jedním z témat je i vytváření přesvědčivé podoby avatarů zemřelých. „Vzkříšení“ zesnulého milovaného člověka se může zdát zázračné. Ale jaký to má dopad na naše psychické zdraví? Mohou být duchové vyvolaní prostřednictvím AI pomocí, nebo spíše překážkou procesu truchlení/přijetí reality?
Tým bioinženýrů z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) vyvinul tenké flexibilní zařízení o rozměrech něco málo přes 2,5 cm2, které přilne ke krku a převádí pohyby svalů hrtanu do slyšitelné řeči. Technologie s vlastním pohonem by mohla sloužit jako neinvazivní nástroj pro obnovení normální hlasové funkce u pacientů s dysfunkčními hlasivkami.
Inovace a vysoká míra digitalizace dánského zdravotnictví je ve světě dobře známá. Digitalizovaný systém shromažďuje údaje o pacientech, které jsou dostupné zdravotníkům pečujícím o daného pacienta. Míru zapojení a výhody digitalizace zachycuje následující pacientský příběh, který může z pohledu českých zdravotníků stále trochu připomínat sci-fi či utopii.
Časné rozpoznání sepse je klíčové pro lepší prognózu pacienta. Následující studie představuje příznivý dopad aplikace modelu hlubokého učení pro časnou predikci sepse na zdraví, respektive životy pacientů léčených na pohotovostních odděleních.
