VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (2315 výsledků)
Články časopisu VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE – DIAGNOSTICKÁ VÝCHODISKA Z PRAXE KLINICKÉHO LOGOPEDA A PSYCHOLOGA
Novinky Kterak AI a člověk vařili polévku aneb jak AI ovlivní chování člověka
Když dva dělají totéž, není to totéž. To bude platit zvlášť tehdy, když jeden neví, co přesně se od něj očekává, zatímco druhý má informací více. Studie prezentovaná v rámci 37. výroční konference o systémech zpracování neuronových informací demonstrovala, jak se v jednoduché virtuální kuchyni naučila umělá inteligence (AI) ovlivnit suboptimální chování lidského spolupracovníka a přiměla ho dosáhnout cíle. Nabízí se otázka, jaký vliv může mít AI v budoucnu na psychiku lidí.
Novinky Duševní poruchy u klíšťové encefalitidy
Významnou součást symptomatologie pacientů s klíšťovou encefalitidou představují duševní poruchy. Vyskytují se nejen v prodromální a akutní fázi infekce, ale také o řadu let později. Důsledkem klíšťové encefalitidy může být zhoršení kognitivních funkcí nebo depresivní porucha, které významně ovlivňují kvalitu života.
Novinky Popcorn versus chipsy: Co je lepší pro bezstarostné mlsání?
Kdo by si večer nepochutnal na nějaké té nezdravé dobrotě? Tzv. snacking je oblíbená kratochvíle pro nenechavé ruce u televize, když máme chuť na něco na zub. Studie floridských autorů srovnávající krátkodobé navození sytosti u dvou oblíbených slaných pochutin – popcornu a bramborových lupínků – byla sice v Nutrition Journal publikovaná již před časem, její výsledky jsou ovšem stále relevantní.
Novinky Zásady správného měření dechové frekvence
Dýchání coby jedna ze základních životních funkcí je důležitým ukazatelem zdravotního stavu pacienta. Změny v dechové frekvenci mohou být známkou zhoršení stavu či projevem onemocnění, proto má měření dechové frekvence své místo v komplexním hodnocení pacienta. Jak správně postupovat při měření dechové frekvence a co všechno může naměřené hodnoty ovlivnit?
Novinky Hormonální antikoncepce u žen s idiopatickými střevními záněty a zvýšeným rizikem tromboembolické choroby
Níže prezentovaná studie zkoumala, zda přítomnost faktorů pro vznik tromboembolické choroby ovlivnila užívání perorální antikoncepce u žen s idiopatickými střevními záněty.
Novinky Nemoci přenášené komáry – nová rizika v Evropě
Téma invazních přenašečů nemocí v posledních letech výrazně rezonuje. Od 90. let 20. století se na evropském kontinentu značně rozšířily invazivní druhy komárů, zejména komár tygrovaný a komár pisklavý, kteří jsou přenašeči arbovirů. Česku může v blízké budoucnosti hrozit riziko západonilské horečky a horečky dengue.
Novinky Speleoterapie – jak probíhá a pro koho je vhodná?
Slyšeli jste o léčebné metodě, při níž je využíváno specifické klima krasové jeskyně? Nejedná se o žádný alternativní přístup, speleoterapii uznalo Ministerstvo zdravotnictví ČR a ozdravné pobyty s její nabídkou proplácejí zdravotní pojišťovny. Účinky speleoterapie ocení děti s respiračním onemocněním, a to jak chronického rázu, tak po prodělání akutního infektu. Pomoci může i u pediatrických pacientů s oslabenou imunitou.
Novinky Genderová nerovnováha v českém zdravotnictví přetrvává. Co s tím?
Přispělo by vyšší zastoupení žen v medicínském výzkumu k lepší zdravotní péči? Kdy jsou na tom lépe pacienti a kdy pacientky? Podaří se prolomit skleněné stropy v akademických a manažerských postech a obrousit hrany machismu v mužských oborech medicíny? A proč by měli starostové obcí udělat z hospůdek komunitní centra? O genderových aspektech medicíny, výzkumu i zdravotně-sociální péči hovoříme s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D., zakladatelkou a dlouholetou ředitelkou Gerontologického centra v Praze 8, vědkyní a školitelkou v geriatrii a gerontologii.
Novinky Čichám, čichám člověčinu aneb k čemu nám slouží čich
Kdybyste si měli vybrat mezi čichem a svou bujnou hřívou, čeho byste se raději vzdali? A co těžká volba mezi čichem a mobilním telefonem? Řada lidí považuje čich za ten nejméně důležitý ze svých 5 smyslů, ale dnes už víme, že schopnost detekovat pachy a vůně souvisí s naším duševním zdravím, pamětí a dalšími procesy. Přičichněme k zajímavým vědeckým poznatkům týkajícím se našeho nejstaršího smyslu.
Novinky Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
Na letošním jarním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) věnovaném preventivní kardiologii byla mimo jiné prezentována metaanalýza, která nabízí obrázek o tom, jak srdce, cévy i celé naše tělo profitují z rozhodnutí vyjít schody, místo abychom se svezli výtahem nebo po eskalátoru.
Novinky Dobrou noc a sladké sny. Co je nového ve výzkumu spánku?
Šípková Růženka spala 100 let, průměrný člověk za dobu svého života prospí asi čtvrtstoletí. Už v dobách starého Řecka se učenci snažili vypátrat, proč lidé musí strávit spánkem tolik času, a tato vědecká snaha přetrvává dodnes. Někteří jedinci se biologické potřebě spánku urputně brání, za všechny můžeme uvést průměrné batole okolo osmé hodiny večerní. Všem je ale nejspíš jasné, že bez spánku ztrácíme schopnost být člověkem. Co jsme se o něm v poslední době dozvěděli nového?
Novinky ANKETA: U nelékařských zdravotníků je wellbeing „horké“ téma
Naše otázka byla přímočará: Zajímá někoho v českém zdravotnictví wellbeing zdravotníků, kdo by téma měl zvedat a jaké jsou hlavní argumenty proč? Představitelé nelékařských zdravotníků se – na rozdíl od lékařských – jasně přihlásili k tomu, že by měl být wellbeing těžištěm českého zdravotnictví, a popsali jednotlivé kroky jeho současné systémové podpory i plány, jak ji do budoucna ještě posílit.
Novinky INFOGRAFIKA: Data mluví jasně – čím dál více žen v medicíně promění české zdravotnictví
Zastoupení a podmínky žen v medicíně mohou být často předmětem emocí. Není divu, vždy jsou spojeny s individuálními zkušenostmi, často plnými překonávání překážek, vyvažování rolí a pocitem nespravedlnosti. Udělejme si od nich odstup a nechme promluvit čísla. Naléhavost řešení vznikající situace v rámci českého zdravotnictví tak vystoupí mnohem plastičtěji.
Novinky Vidí pacient v druhých démony? Možná potřebuje neurologa, nikoli psychiatra – kazuistika
Nová studie z Dartmouthu, zveřejněná v rubrice Klinické případy (Clinical Pictures) časopisu Lancet, popisuje unikátní případ pacienta s prosopometamorfopsií. Při této vzácné poruše zrakového vnímání vidí jedinec rysy obličejů druhých jako deformované. Jde o první výzkum, který přináší fotorealistické vizualizace těchto vjemů.
Novinky Larvy v ráně: horor, nebo účinný lék?
Ačkoliv moderní medicína kráčí mílovými kroky vpřed, existují dávno vyzkoušené postupy, které znali již naši předkové a my se k nim v současnosti opět vracíme, abychom je „znovu nalezli“. Byť se leckomu mohou zdát na první pohled odpudivé – například staří Mayové údajně znali larvy, které čistily rány, a zmínku o Jobových svalech prolezlých červy zase najdeme ve Starém zákoně. V moderní éře je aplikace sterilních larev mouchy bzučivky zelené do ran v České republice schválena jako léčebná metoda od roku 2003 a dnes už ji nabízí řada zdravotnických zařízení.
Novinky Jak lékaře i další zdravotníky ohrožuje únava ze soucitu
Morální tíseň, únava ze soucitu, ale i burnout – to jsou dopady dlouhodobě působících stresorů na zdravotníky, cena za poskytovanou péči. Jak moc je situace vážná, naznačuje britský průzkum realizovaný organizací MDDUS. Zjištěná data by měla varovat i představitele profesních sdružení a managementu v ostatních státech včetně Česka. Nezbytné legislativní, organizační a edukační aktivity mohou zabránit škodlivým dopadům vyčerpaných zdravotníků na kvalitu poskytované péče.
Novinky Jak všímavé bytí pomáhá zdravotníkům předcházet syndromu vyhoření
Mindfulness, neboli všímavost či bdělá přítomnost, je schopnost záměrně věnovat plnou pozornost přítomnému okamžiku, bez posuzování, hodnocení a očekávání. Z okrajové spirituální praktiky buddhistických mnichů se postupně vyvinula v mainstreamovou filozofii a v posledních letech zažívá celosvětový boom jako nástroj pro zlepšování osobní pohody. Co o mindfulness říkají vědecké studie?
Novinky Mohou být časté noční můry předzvěstí demence?
Noční můry, které se objevují pravidelně, mohou být více než jen nepříjemným zážitkem – představují významný rizikový faktor pro kognitivní poruchu a rozvoj demence. Britská studie přinesla nové poznatky o souvislostech mezi špatnými sny a poklesem kognitivních funkcí včetně vzniku demence.