VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (2315 výsledků)
Články časopisu Profesor MUDr. Jan Lebl, CSc., FCMA: priekopník modernej pediatrickej endokrinológie
Novinky Bestseller o hubnutí se vrací, tentokrát pod heslem: „Já zhubnu – s rozumem, zdravě a natrvalo“
Základní česká publikace o zdravém, účinném a laskavém hubnutí vyšla v nakladatelství Smart Press již v několika vydáních a stala se bestsellerem. Tým autorů STOB – Iva Málková, Hana Pávková Málková a Martin Pávek – proto přichází s výrazně přepracovaným vydáním pod názvem „Já zhubnu – s rozumem, zdravě a natrvalo“.
Novinky Máj pod bílým pláštěm aneb když mezi směnami vykvete láska
V nemocnici se rodí vztahy jinak než jinde. Mezi službami, diagnózami a stresy může přeskočit jiskra, ale i vyhořet naděje. Co víme o vztazích mezi zdravotníky a proč si zaslouží víc než jen seriálový scénář?
Novinky Proměny terminologie duševního zdraví – od duševní nemoci k normalizaci jazyka
Historické i současné názvosloví v oblasti duševního zdraví zásadně ovlivňuje vnímání a stigmatizaci psychických obtíží. V průběhu 20. století se měnila nejen povaha odborné péče, ale také jazyk, který duševní zdraví popisuje. Výrazy jako „duševní onemocnění“ či „psychické problémy“ často reflektují proměny v chápání psychických obtíží. Recentní studie analyzuje posun v oblíbenosti klíčových termínů od roku 1940 do roku 2019 a zkoumá, do jaké míry se užívání těchto výrazů měnilo v reakci na požadavek destigmatizace.
Novinky Hraje umělá inteligence v medicíně fér?
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Novinky Kdy si mozek batolat začíná vytvářet dlouhodobé vzpomínky?
Proč si nepamatujeme události z nejranějšího dětství? Existují různé hypotézy, z nichž stěžejní jsou dvě: První předpokládá nedostatečně vyvinutý mozek a druhá hovoří o „dětské amnézii“. Druhý zmíněný jev je dnes považován za prokázaný a naznačuje, že v raném dětství paměť pracuje jinak.