KLINICKÝ LOGOPED PODLE DATABÁZE O*NET


CLINICAL SPEECH THERAPIST ACCORDING TO O*NET DATABASE

The O*NET database is open source of information for a lot of professions including speech therapy. It allows systematic overview of different aspects of abilities, skills and other relevant requirements for this profession. The paper presents a summary of US job requirements for speech therapy and discuss similarities and differences with Czech speech therapy.

Keywords:

speech therapy – O*NET – job requirements


Autoři: doc. PhDr. Preiss Marek;  PhD. 1;  Mgr. Preissová Irena 2
Působiště autorů: Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67 Klecany, tel: 283 088 222 1;  Logopedická ambulance, České armády 163/17, 412 01 Litoměřice, Logopedická ambulance, Vodárenská 3827, 276 01 Mělník 2
Vyšlo v časopise: Listy klinické logopedie 2019; 3(1): 74-77
Kategorie: Varia

Souhrn

Databáze O*NET je otevřeným zdrojem informací o řadě profesí včetně klinické logopedie. Umožňuje systematický pohled na různé aspekty schopností, dovedností, znalostí a dalších dílčích požadavků na tuto profesi. Článek podává přehled profesiogramu pro klinickou logopedii a diskutuje o podobnostech a rozdílech vzhledem k české klinické logopedii.

Klíčová slova:

klinická logopedie – O*NET – profesiogram


Úvod

Začneme trochu zvláštně – podle informací z tisku chce čínská vláda vypracovat plán, pomocí kterého by do roku 2021 vytvořila systém sociálního kreditu. Na základě toho by vládnoucí nomenklatura rozhodovala o trestu či odměně pro jednotlivce i firmy na základě jejich chování v práci i mimo ni. Systém se v současné době testuje a naplno má být spuštěn v roce 2020. Je to pokus posílit žádoucí chování jedinců i institucí, a to hodnocením následujících oblastí – poctivosti, upřímnosti a důvěryhodnosti u vládních úřadů, obchodníků a soudů. Systém má vytvořit jakýsi osobní kredit, který bude narůstat nebo klesat podle nastavených parametrů sledovaného chování. S výší kreditu bude spojen například přístup k hypotékám a k dalším významným finančním a jiným produktům a službám. Takové kroky západní společnost nikdy neprovedla – i když i v Evropě a USA jsou odměny a tresty součástí pracovních i mimopracovních činností, čínský systém zasahuje tvrdě a plošně kamerovým a jiným sledováním a hlavně, z evropského hlediska, vyvozuje okamžité závažné důsledky i z drobných přestupků.

Z hlediska evropských států jde o bezprecedentní krok, přestože i ony pracovní i mimopracovní chování regulují. Kromě právních norem (jako je zákoník práce) monitorují západní společnosti požadavky na jednotlivé profese pomocí zvyků a zkušeností samotných příslušníků jednotlivých profesí. Příkladem takového monitorování může být veřejná americká databáze O*NET. Tato databáze je považována za dobře využitelnou a ekonomicky nenáročnou metodu pro analýzu pracovních činností (Peterson et al., 2001). Je poskytována institucím i individuálním zájemcům zdarma. Obsahuje informace o téměř 1 000 typech profesí a užívají ji, podle informací z webových stránek O*NET, milióny lidí denně. Pro výzkum je využívána rovněž (např. Geiger et al., 2018).

Kromě mnoha jiných pracovních zařazení se databáze profesních požadavků, tzv. profesiogramů, vztahuje také na obor klinická logopedie. Pro tuto oblast používá název Speech-Language Pathologists (vedena je pod kódem 29-1127.00) s upozorněním, že alternativními termíny jsou také specialista na komunikaci, řečový terapeut aj.

Profesiogram jako zobecněný výsledek popisu pracovní činnosti vychází z obecného modelu, který je platný pro všechny profese v databázi (obr.1). Tento model se skládá ze 6 oblastí, které jsou dále členěny. Pracuje se základními pracovními charakteristikami vhodnými pro výkon dané profese (dovednostmi) a dále obsahuje pracovní požadavky (nezbytné schopnosti či znalosti), dostatečnou kvalifikaci (oblast požadovaných zkušeností), specifické požadavky zaměstnavatele (např. zvláštnosti daného zařízení), širší kontext pracovního trhu (např. pověst dané profese) a specifika dané profese.

Model profesiogramů podle O*NET
Obr. 1. Model profesiogramů podle O*NET

Klinická logopedie je podle této databáze řazená vzhledem k náročné pregraduální i postgraduální kvalifikaci do nejvyššího stupně, pátého z pěti. Pátý stupeň je definován jako profese s potřebnou náročnou přípravou.

Popis práce klinického logopeda podle americké databáze může být v českých podmínkách zajímavý pro pečlivou formulaci požadavků na tuto profesi a k porovnání mezikulturních podobností a rozdílů. Shrnuty jsou různé aspekty pracovní činnosti, včetně technických, ale i třeba pracovních hodnot, používaných technologií aj. V níže uvedeném překladu prezentujeme profesiogram oboru klinické logopedie.

Profesiogram klinické logopedie podle O*NET

Úkoly

Sleduje pokroky pacientů a přizpůsobuje podle toho terapii.

Rozvíjí nebo zařazuje terapeutické plány (např. u koktavosti, opožděného vývoje řeči, u poruch polykání, nesprávného využívání hlasového pole nebo drsného hlasu), na základě vlastního vyšetření a doporučení lékařů, psychologů nebo sociálních pracovníků.

Píše zprávy a uchovává dokumentaci, jako jsou zdravotní záznamy, účty nebo kartotéka, včetně vstupních vyšetření, léčby, jejího průběhu a ukončování terapie u pacientů.

Účastní se porad zaměřených na pokroky pacientů a píše pro ně nálezy, jedná se například o individuální vzdělávací plány, intervizní setkání, intervenční porady.

Hodnotí výsledky sluchových, řečových nebo jazykových testů, výsledky videofluoroskopie polykání. Zpracovává zdravotní nebo anamnestické informace k diagnostice nebo plánování léčby poruch řeči, jazyka, plynulosti řeči a hlasových poruch nebo poruch polykání.

Schopnost zacházení s technologiemi

Analytický nebo výzkumný software – (např. Avaaz Innovations Computerized Speech Research Environment CSRE – software k analýze jazyka, software k analýze signálu, k analýze řeči)

Programy asistované počítačem – programy, které převádí texty na řeč

Programy na e-mailovou komunikaci – software

Klinické počítačové programy – Bungalow Software Aphasia Tutor; KayPENTAX Multi-Speech; KayPENTAX Nasometer; Micro Video Voice Speech Training System

Tabulkový procesor – Microsoft Excel

Používané metody

Adaptivní komunikační spínače pro tělesně postižené – infračervené, elastické, zvukové a dotykové spínače

Audiometry nebo příslušenství – audiometry

Snímače průtoku vzduchu – přístroje pro měření průtoku vzduchu

Diktafony – nahrávací přístroje

Ruční skenery – čtecí pera

Měřicí přístroje zvuku nebo decibelů – elektroglottografie (laryngografie) EGG

Logopedické zrcadlo – zrcadlo pro logopedickou terapii

Stroboskop – diagnostický stroboskop; digitální stroboskop s videem; videostroboskop, laryngostroboskopie

Tablet – dotykový display

Hlasový syntetizér pro tělesně hendikepované – augmentativní komunikační pomůcky, terapeutický hlasový syntetizér

Znalosti

Znalost jazyka – znalosti struktury a obsahu jazyka, včetně analýzy slov na hlásky, chápání smyslu slov, skladby slov a gramatických pravidel jazyka

Psychologie – znalost lidského chování a výkonnosti, pochopení individuálních rozdílů v dovednostech, osobnosti a zájmech, v učení a motivaci, psychologické výzkumné metody, vyšetření a léčba poruch chování a afektivních poruch

Zákaznické a na klienta zaměřené služby (pozn. v angličtině Customer and Personal Service) – znalosti pravidel a procesů pro poskytování služeb pacientům a jednotlivcům, které obsahují zjišťování potřeb pacienta, zajišťování kvality služeb a hodnocení spokojenosti pacienta

Vzdělávání a výcvik – znalosti principů a metod vzdělávání a výcvik. Vyučování a instruování jednotlivců a skupin, měření efektivity výcviku

Terapie a poradenství – znalosti pravidel, metod a postupů při tvorbě diagnózy, během terapie a rehabilitace tělesných a duševních poruch, pracovní poradenství a profesní vedení

Schopnosti

Aktivní naslouchání – věnování plné pozornosti tomu, co pacienti říkají, vytvoření si dostatečného času pro porozumění sdělení, schopnost dobrého vyptávání, nepřerušování pacientů, pokud se to nehodí

Kritické myšlení – používání logiky a porozumění k zachycení silných a slabých stránek jiných možných řešení, shrnutí závěrů nebo postupů při řešení problémů

Učební strategie – vybírání a využívání metod a postupů pro výuku a pro učení se novým postupům

Porozumění čtenému – porozumění psaným větám a odstavcům v dokumentech, které souvisejí s prací

Sociální vnímání – uvědomování si reakcí druhých a porozumění tomu, proč právě takto reagují

Dovednosti

Porozumění mluvenému – schopnost naslouchat a porozumět informacím a myšlenkám, jež jsou prezentovány mluveným slovem a větami

Rozpoznání řeči – dovednost zachytit a porozumět řeči druhé osoby

Deduktivní usuzování – dovednost aplikovat obecná pravidla na konkrétní problémy a umět smysluplně zareagovat

Induktivní usuzování – dovednost spojovat části informací k vytvoření obecných pravidel nebo závěrů včetně vyhledání vztahu mezi zdánlivě nesouvisejícími událostmi

Srozumitelnost řeči – dovednost mluvit tak srozumitelně a zřetelně, aby to bylo pro ostatní smysluplné

Pracovní aktivity

Vývoj cílů a postupů – stanovení si různorodých cílů a vytvoření postupů a jednání vedoucích k jejich dosažení

Získávání informací – pozorování, přijímání a další získávání informací z relevantních zdrojů

Dokumentování a záznam informací – přepis, záznam, uchovávání nebo udržování informací v písemné či digitální podobě

Aktualizace a užívání relevantních informací – udržování přehledu o technických novinkách a využívání nových znalostí v práci

Pomoc druhým a péče o  – poskytování osobních služeb, zaměření se na zdravotní aspekty, poskytování emoční podpory a další osobní péče o druhé, jako jsou spolupracovníci, kolegové nebo pacienti

Detailní pracovní činnosti

Sledování pokroků pacienta a jeho reakcí na terapeutické kroky

Vyvíjení léčebných plánů a využití terapií s jiným než zdravotnickým základem

Příprava zprávy shrnující pacientovu diagnózu nebo léčebnou péči

Uchovávání záznamů souvisejících se zdravotnickým zařízením

Spolupráce s dalším zdravotnickým personálem na plánování nebo poskytování léčby

Pracovní kontext

Kontakt s jinými lidmi – 84 % logopedů odpovědělo „nepřetržitý kontakt s jinými lidmi“

Komunikace tváří v tvář – 87 % logopedů odpovědělo „každý den“

Práce se skupinou nebo týmem – 73 % logopedů odpovědělo „velmi důležité“

E-mailová komunikace – 76 % logopedů odpovědělo „každý den“

Svoboda v provádění rozhodnutí – 58 % logopedů odpovědělo „hodně svobody“

Zájmy

Sociální – na společnost orientovaná profese, která obsahuje především práci s lidmi, komunikaci a vzdělávání. Toto povolání pomáhá nebo poskytuje služby druhým lidem.

Zkoumající – profese orientovaná na přemýšlení, často obsahuje práci s myšlenkami a zkoumání myšlení u pacientů. Tato profese také obsahuje potřebu vyhledávání informací a promýšlení problémů.

Tvořivé – profese orientovaná na tvorbu, zahrnuje práci s formou, nápady a představami. Rovněž v sobě zahrnuje sebevyjádření a je možné tuto práci provádět i bez dodržování jasných pravidel.

Pracovní styly

Spolehlivost – profese vyžaduje serióznost, odpovědnost, spolehlivost a plnění závazků

Zájem o druhé – profese vyžaduje citlivost k emocím a potřebám druhých a schopnost být v práci chápající a podporující

Integrita – profese vyžaduje poctivost a etiku

Spolupráce – profese vyžaduje přívětivost vůči druhým lidem a schopnost projevovat se laskavě a nápomocně

Adaptabilita/flexibilita – profese vyžaduje otevřenost k pozitivním i negativním změnám a přizpůsobivost vzhledem k vysoké různorodosti pracovních prostředí

Pracovní hodnoty

Vztahovost – klinická logopedie je profese, která uspokojuje tuto hodnotu, neboť umožňuje terapeutovi poskytovat služby druhým a spolupracovat s druhými lidmi v přátelském, nesoutěživém prostředí. Korespondující potřeby jsou kooperace s dalšími lidmi, morální hodnoty terapeuta a společenská služba.

Výkon – profese logopeda naplňuje tuto hodnotu, neboť je orientovaná na výsledek a umožňuje profesionálům využít jejich silných stránek. Rovněž poskytuje dobrý pocit ze splnění výkonu. Korespondující potřeby jsou potřeba uplatnění se a potřeba dosažení výkonu.

Nezávislost – je to profese, která opět naplňuje tuto hodnotu. Umožňuje pracovat samostatně a provádět rozhodnutí. Korespondující potřeby jsou tvořivost, odpovědnost a samostatnost.

Diskuse

Návaznost české klinické logopedie na anglosaskou je v literatuře zmiňována (Neubauer a Maškurjáková, 2018, str. 22 a n.), stejně jako kvalifikační požadavky (Neubauer, 2018, str. 45 a n.), a povšechně je zmíněna také osobnost klinického logopeda (Škodová, 2018, str. 56).

Prezentované aspekty profesiogramu klinického logopeda nejsou v tomto článku kompletní. Databáze O*NET jich poskytuje více. Pro účely tohoto textu jsme vybrali pouze ty, které databáze defaultně nabízí. Čtenářům se zájmem o všechny aspekty proto doporučujeme podrobnější prostudování databáze O*NET. V této práci jsou počty prezentovaných aspektů a jejich celkový počet ve zmiňované databázi uvedeny takto:

Úkoly (5 z celkových 22), schopnost zacházení s technologiemi (5 z 10), používané metody (10 ze 26), znalosti (5 ze 6), schopnosti (5 z 19), dovednosti (5 z 19), pracovní aktivity (5 ze 27), detailní pracovní činnosti (5 ze 20), pracovní kontext (5 z 19), zájmy (3 ze 3), pracovní styly (5 ze 16) a pracovní hodnoty (3 ze 3).

O*NET je postavena na dotazníkovém průzkumu a přímém dotazování na proměnné, které jsou součástí profesiogramu. Např. se přímo dotazuje na to, jaký význam má pro danou profesi péče o druhé. U schopností se dotazuje na význam a úroveň dané schopnosti. Nejde tedy o nezávislé zpracování popisu práce logopeda, ale o zpracování odpovědí příslušníků dané profese podle jejich vlastní zkušenosti s prací v oboru klinická logopedie. Výsledek tedy může obsahovat zkreslení, která jsou dána specifickou subjektivní optikou osob, které v tomto oboru pracují.

V oblasti úkolů se obsah práce amerických a českých logopedů téměř neliší. V americkém prostředí lze více vnímat prolínání profese klinického logopeda a foniatra a také na základě tohoto sociogramu vzniká dojem, že práce logopeda ve zdravotnictví je v americkém prostředí týmovější.

Další oblast – schopnost zacházení s technologiemi – je podobná, v našem prostředí jenom využíváme jiné softwary, jak pro přímou práci s pacienty, tak pro vedení dokumentace, a pravděpodobně jsou velké odlišnosti mezi jednotlivými pracovišti.

Obdobná je i situace v oblasti používaných metod. Američtí kliničtí logopedi například uvádějí používání audiometru, laryngoskopu nebo videostroboskopu, tedy metody, které v našem prostředí přísluší výhradně do oblasti foniatrie. Čeští logopedi by nejspíše uvedli diagnostické a testové metody, využívání alternativních a augmentativních způsobů komunikace, dotazníky, rozhovory, analýzy výsledků práce, příp. pozorování.

Ve znalostech jsou zmíněny „zákaznické“ a ostatní služby, což odpovídá českým zkušenostem. Jen termínu „zákazník“ by v ČR odpovídal spíše pojem „pacient“, který jsme dále ve zmíněné části použili. Zajímavá je zmínka o absolvování výcviků, kterou máme pravděpodobně chápat jako absolvování postgraduálních kursů a tréninků metod zaměřených na zmírňování či odstraňování narušené komunikační schopnosti. Pro klinické logopedy však bývá pojem „výcvik“ často spojován s psychoterapeutickým výcvikem. Logoped denně pracuje nejen s pacientem, ale s celou jeho rodinou. A tak by možná do budoucna stálo za to podívat se detailněji na vztah logoped – psychoterapeutický výcvik. Kolik je takových absolventů v řadách logopedů? Usnadňuje jim to práci? Jak moc? V čem?

V oblasti schopností je zmíněno kritické myšlení, které pokládáme za významné, pokud má logoped druhým lidem dobře pomáhat, a také sociální vnímání, které je blízké dovednostem získaným v sociálních a psychoterapeutických trénincích. V oblasti dovedností bychom vyzdvihli dovednost dobře a srozumitelně vysvětlit pacientovi, případně rodině, terapeutické kroky především s ohledem na diagnózu pacienta, na jeho potřeby i potřeby rodiny, s ohledem na individuální povahové vlastnosti, jak svoje vlastní, tak pacientovy, a v neposlední řadě na kapacitu pacienta vstřebat terapeutovy informace.

pracovních aktivitách jsou zařazeny pochopitelně i administrativní dovednosti. Na tomto poli nepozorujeme žádné odlišnosti mezi americkým a českým logopedem.

A stejně tak je tomu i v oblasti detailní pracovní činnosti, jejíž obsah odpovídá každodenním zkušenostem klinického logopeda v našich podmínkách. V oblasti pracovního kontextu vyzdvihujeme vysoké procento kladných odpovědí ohledně důležitosti týmové spolupráce a předpokládáme, že u nás by to bylo podobné. Za prozkoumání by stálo, nakolik se tato potřeba potkává se skutečným stavem. A také co je míněno týmovou spoluprací. Jsou to opravdu pouze profesionálové „pod jednou střechou“?

Otázka zájmů klinického logopeda není v ČR vůbec akcentována; kombinace sociálních, zkoumajících a tvořivých zájmů může být zajímavým podnětem pro formování osobnosti budoucích klinických logopedů.

Podobně otázka pracovních stylů s akcentem na integritu a spolehlivost je v českých podmínkách nová. V oblasti pracovních hodnot je kombinována výkonnost se vztahovostí a schopností nezávislosti. A předpokládáme, že v našich podmínkách jsou pracovní hodnoty logopeda podobné.

Celkově lze konstatovat, že údaje z databáze O*NET jsou obohacením pro přemýšlení o české klinické logopedii a mohou být podnětem pro zamýšlení se nad přípravou pregraduálního kurikula i postgraduálního vzdělávání.

Dedikace: článek byl podpořen projektem NPU I č. LO1611.

doc. PhDr. Marek Preiss, PhD.1

Mgr. Irena Preissová2

1Národní ústav duševního zdraví, Topolová 748, 250 67 Klecany, tel: 283 088 222

2Logopedická ambulance, České armády 163/17, 412 01 Litoměřice

Logopedická ambulance, Vodárenská 3827, 276 01 Mělník

marek.preiss@nudz.cz


Zdroje
  1. Neubauer K., Moškurjáková, Z. Historie oboru klinická logopedie od počátku 20. století do současnosti. In: Neubauer K, a kol.: Kompedium klinické logopedie. Diagnostika a terapie poruch komunikace. Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1
  2. Neubauer, K.. Pregraduální vzdělávání v obolu logopedie. In: Neubauer, K. a kol.: Kompendium klinické logopedie. Diagnostika a terapie poruch komunikace. Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1
  3. Peterson, N. G. et al. Understanding work using the occupational information network (ONET). Personnel Psychology. 2001, 54(2), 451–492. ISSN:1744-6570
  4. Škodová, E. Osobnost klinického logopeda. In: Neubauer, K. a kol.: Kompendium klinické logopedie. Diagnostika a terapie poruch komunikace. Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1
Štítky
Logopedie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek EDITORIAL

Článek vyšel v časopise

Listy klinické logopedie

Číslo 1

2019 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antiseptika a prevence ve stomatologii
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Snímatelné zubní náhrady a fixační krémy
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Ovlivnění dlouhodobé progrese roztroušené sklerózy – svítá na lepší časy?
Autoři: MUDr. Dominika Šťastná

White paper - jak vidíme optimální péči o zubní náhrady
Autoři: MUDr. Jindřich Charvát, CSc.

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se