Journal of Alzheimer’s Disease zveřejnil výsledky klinické studie zabývající se ovlivněním hladiny homocysteinu u pacientů s Alzheimerovou nemocí a zvýšenou hladinou této aminokyseliny. Tu často nacházíme u osob ve věku > 50 let a je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i demenci, lze ji však upravit vhodnou stravou.
Journal of Alzheimer’s Disease zveřejnil výsledky klinické studie zabývající se ovlivněním hladiny homocysteinu u pacientů s Alzheimerovou nemocí a zvýšenou hladinou této aminokyseliny. Tu často nacházíme u osob ve věku > 50 let a je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i demenci, lze ji však upravit vhodnou stravou.
Hyperhomocysteinémie (HH) má u osob ve věku > 65 let prevalenci 5,1−29 %. U pacientů s HH lze nalézt až 10× častěji atrofii mozku ve srovnání s osobami s normální hladinou homocysteinu. Předchozí výzkum ukázal, že zvýšená hladina homocysteinu negativně ovlivňuje kognitivní funkce. HH je spojena s 2× větším rizikem demence, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Při léčbě HH se většinou používá suplementace vitaminy skupiny B. Autoři prezentované studie sledovali vliv specifického doplňku stravy s obsahem L-methylfolátu, methylkobalaminu a N-acetylcysteinu na progresi mozkové atrofie.
Studie zahrnula 67 pacientů s Alzheimerovou demencí nebo podobnými onemocněními (ADRD − Alzheimer’s disease and related disorders), kteří byli léčeni inhibitory cholinesterázy a memantinem, ale nedostávali vitaminy skupiny B. Celkem 30 nemocných (63 % žen, průměrný věk 76 let), kteří vedle ADRD trpěli i HH, užívalo doplněk stravy ovlivňující hladinu homocysteinu po dobu 18,6 ± 16,1 měsíce. Srovnávací skupina s ADRD, ale bez HH zahrnovala 37 osob (65 % žen, průměrný věk 71,6 roku). V průběhu studie byla rovněž vyčleněna podskupina, které po určitou dobu (12,6 ± 5,6 měsíce) doplněk stravy podáván nebyl, aby bylo možno srovnat data léčených a neléčených pacientů. Objem mozku se měřil na počátku a na konci sledování.
Atrofie hipokampu probíhala 4,25× pomaleji u pacientů s ADRD a HH, kteří užívali doplněk stravy, ve srovnání s kontrolní skupinou nemocných s ADRD bez HH a bez podávání doplňku stravy (p < 0,02). Míra kortikální atrofie se zredukovala 11,2× (p < 0,0001). Mezi pacienty s HH neužívajícími doplněk stravy a pacienty bez HH nebyly zaznamenány rozdíly v progresi hipokampální a kortikální atrofie. Parenchymová atrofie předního mozku byla výrazně nižší pouze u pacientů s HH, kteří užívali doplněk stravy a zároveň měli jako komorbiditu kardiovaskulární onemocnění (p < 0,003).
Malý soubor pacientů a další limitace vzhledem k designu klinické studie zatím neumožňují vyslovit jednoznačné závěry nebo změnit praktické klinické postupy. Kontrolní skupina nebyla zvolena ideálně, bylo by vhodnější srovnávat pacienty se stejnou diagnózou léčené aktivně i placebem. Je tedy třeba v této oblasti provést další výzkumy, a to zejména formou velké randomizované klinické studie.
Zdá se však, že změna stravování a snížení hladiny homocysteinu spolu s aktivním způsobem života vedou k možnému snížení progrese atrofie mozku a tím i k ovlivnění ADRD. Hlavní autor studie dr. William R. Shankle označil míru redukce atrofie mozku za dramatickou a vliv doplňku stravy považuje za překvapivý. Zástupce americké neziskové organizace Alzheimer’s Association dr. Keith N. Fargo kriticky zhodnotil tuto klinickou studii a její limitace a podotkl, že se neustále potvrzuje, že „co je dobré pro srdce, je dobré i pro mozek“. Apeloval tak na zdůrazňování významu zdravé stravy, cvičení i sledování hladiny cholesterolu a příjmu vitaminů.
(imt)
Zdroje:
