Studie publikovaná v The American Journal of Epidemiology se zabývala sledováním možného vztahu mezi nedostatečným přívodem železa u těhotných a kojících matek a následným výskytem poruch autistického spektra u jejich dětí.
K nejzávažnějším poruchám dětského mentálního vývoje patří poruchy autistického spektra (autism spectrum disorder [ASD]), které jsou charakterizovány přítomností sociálního deficitu, poruchou komunikace a stereotypními či opakovanými manifestacemi chování a zájmů. V USA je četnost ASD udávána v poměru 1 : 68, prevalence ASD pak má zvyšující se tendenci. Etiopatogeneticky se na vzniku ASD pravděpodobně podílí kombinace neurobiologických a genetických faktorů. Dle hypotézy prenatálního původu autismu je důležitý vliv rovněž přikládán faktorům zevního prostředí, zejména výživě během gravidity.
Deficit železa s následnou anémií je nejčastěji detekovaná porucha nutrice, která se typicky vyskytuje během gravidity a postihuje cca 40−50 % žen a jejich dětí. Jediným zdrojem železa pro plod během prenatálního vývoje je jeho příjem matkou. Těžký deficit železa u matky tedy může vyvolat následný deficit železa u plodu a novorozence. U vyvíjejících se organismů železo přispívá k tvorbě neurotransmiterů a myelinizaci a podporuje imunitní funkce. Porucha regulace těchto tří mechanismů může být spojena s rozvojem ASD.
Nedostatek železa v časném životě je asociován s poruchou kognitivních funkcí, vývoje motorických schopností, sociální orientace a vývoje řeči. Ke zlepšení těchto problémů dochází dle poznatků po adekvátní suplementaci železem. Častější deficit hladin železa je pozorován u dětí s ASD. Protože tento deficit nemusí být nutně asociován s nízkým příjmem železa, předpokládá se, že děti s ASD mohou absorbovat či utilizovat železo méně efektivně.
Autoři americké práce se zaměřili na sledování vztahu mezi příjmem železa v graviditě a rozvojem ASD a hodnotili suplementaci železem u těhotných žen ve vztahu k riziku vzniku dané choroby u jejich potomků. Do dotazníkové retrospektivní studie CHARGE (Childhood Autism Risks from Genetics and the Environment) byly zařazeny matky dětí, které porodily v letech 2003−2009 v Kalifornii. Děti zahrnuté do studie dosahovaly stáří 24−60 měsíců. Byly vyšetřeny v UC Davis MIND Institute (Medical Investigation of Neurodevelopmental Disorders) v Sacramentu ke stanovení diagnózy ASD, a to pomocí typických diagnostických škál pro autistické spektrum chorob. Diagnózu ASD splnilo celkem 520 dětí, kontrolní soubor tvořilo 346 dětí s normálním neuropsychickým vývojem. U žen byl zjišťován příjem železa (frekvence podávání, dávka, jména přípravků) v období 3 měsíců před graviditou, po dobu celé gravidity a v období laktace.
Výsledky ukázaly, že matky dětí s ASD udávaly podstatně nižší suplementaci železem během sledovaného období (OR = 0,63; 95% CI 0,44−0,91) a měly statisticky významně nižší denní dávku železa (51,7 mg + SD 34,0 mg Fe) ve srovnání s matkami dětí z kontrolního souboru (57,1 + SD 36,6 mg Fe; p = 0,03). Nejvyšší kvantil užívaného železa během sledovaného období byl spojen s redukcí rizika pro ASD ve srovnání s nejnižším kvantilem, zejména v období kojení (OR = 0,49; 95% CI 0,29−0,82). Nízký příjem železa byl dále spojen s vyšším věkem matek, jejich obezitou a diabetem. Kombinace těchto faktorů zvyšovala riziko výskytu ASD u dětí až pětinásobně.
Na základě těchto výsledků lze předpokládat, že nízký přívod železa u těhotných a kojících žen může být asociován s vyšším výskytem poruch autistického spektra u jejich potomků.
(moa)
Zdroj: Schmidt R. J., Tancredi D. J., Krakowiak P. et al. Maternal intake of supplemental iron and risk of autism spectrum disorder. Am J Epidemiol 2014 Nov 1; 180 (9): 890−900.
