Lékaři i sestry stárnou. Kdo je nahradí?

Vzhledem k tomu, že v současnosti je řada klíčových profesí ve zdravotnictví ohrožena demografickým stárnutím a odchody do důchodu, připravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) ve spolupráci s resortem školství vládní program podpory vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky, zejména sester. Celkem 17 vysokých škol se připravuje na navýšení kapacit o 20 až 40 %, což by během 10 až 12 let hrozící propad počtu zdravotníků mělo zastavit.

Mezigenerační obměna zatím pokulhává

Do té doby bude ovšem stále pokračovat celkové snižování počtu zdravotníků, navzdory tomu, že počínaje příštím rokem by mělo do praxe ročně nastupovat přibližně 300 čerstvých absolventů oboru všeobecné lékařství. Zhruba polovina praktických lékařů je totiž již nyní v důchodovém věku. Mnoho dětských i dospělých pacientů, zejména v některých regionech, tak nemá svého praktika.

Nejvyšší podíl ambulantních specialistů starších 60 let pracovalo v loňském roce v oborech chirurgie, vnitřní lékařství, pneumologie a ftizeologie, alergologie a klinická imunologie a anesteziologie a intenzivní medicína. V zařízeních lůžkové péče bylo nejvíce 60letých a starších lékařů na odděleních následné a dlouhodobé péče, hematologie, rehabilitace, chirurgie, klinické onkologie, patologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí.

Všeobecné a dětské sestry jsou v příštím desetiletí ohroženy odchody do důchodu ze 30 %, radiologičtí asistenti z 21 %. „V současné době stoupá zájem o studium oboru všeobecná sestra. A až 80 % absolventek nastupuje do praxe, což je vysoké číslo,“ říká hlavní sestra ČR a ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání MZ ČR Alice Strnadová s tím, že se zároveň podařilo posílit kompetence sester v rámci ochrany a podpory veřejného zdraví a nově mohou předepisovat vybrané zdravotnické prostředky.

Nutričních terapeutů aktuálně chybí polovina optimálního stavu. V dohledné budoucnosti jich bude potřeba ještě mnohem víc, především k posílení sociálně zdravotních a komunitních ošetřovatelských služeb, včetně postupně se rozvíjející specializované paliativní péče.

Jak si stojíme ve srovnání se zahraničím

Podle Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví má Česko srovnatelný počet lékařů jako například Dánsko, Německo nebo Rakousko. Celkové počty jsou v rámci EU nadprůměrné a v čase rostou, uvádí dokument.

Neplatí to ovšem u praktických lékařů, kde je Česko podle dat Eurostatu z roku 2020 s průměrným počtem 66,5 lékaře na 100 000 obyvatel na chvostu Evropy. Před námi jsou například takové země jako Turecko (67,3), Rumunsko (78,6) nebo Srbsko (81,7). Rekordmanem je Portugalsko se závratným číslem 292,3 následované Irskem (197,7), Nizozemskem (178) a Rakouskem (148,9).

Česko zároveň i v mezinárodním srovnání vykazuje velký nepoměr mezi nižší kapacitou úvazků praktických lékařů a vyšší kapacitou ambulantních specialistů, což platí zejména pro Prahu a další velká města. V hlavním městě praktičtí lékaři představují pouhou polovinu počtu ambulantních specialistů.

Závěrem je nutné dodat, že nedostatek zdravotnických pracovníků je nezbytné řešit i proto, že se na základě statistik očekává, že v příštích 15–20 letech se v Česku zdvojnásobí počet seniorů starších 80 let, takže nároky na zdravotní péči výrazně vzrostou.

(eve)

Zdroje:
1. Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: Tisková konference. MZ ČR, Praha, 3. 5. 2024.
2. Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: Koncepce podložená dostupnými daty. Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Dostupné na: www.nzip.cz/koncepce2025
3. Physicians by medical speciality – historical data. Eurostat, 12. 7. 2022. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/HLTH_RS_SPEC__custom_6422816/default/table?lang=en