Riziko onemocnění karcinomem prostaty u mužů s diabetem 2. typu

7. 12. 2016

Rozsáhlá švédská prospektivní studie hodnotila vliv onemocnění diabetem 2. typu a užívání antidiabetik na riziko vzniku karcinomu prostaty. Výsledky byly publikovány v říjnu 2016 v International Journal of Cancer. Autoři na základě svého výzkumu zjistili, že různá antidiabetika toto riziko ovlivňují různou měrou.

Inzerce

Úvod

Přítomnost diabetu 2. typu (DM2) dává řada publikovaných studií do souvislosti s nižším rizikem vzniku karcinomu prostaty. Zatím ovšem nebylo možné odlišit, zda se na snížení rizika podílí pouze samotná diagnóza DM2, nebo může jít o vedlejší efekt užívaných antidiabetik. V poslední době se hovoří hlavně o metforminu, výsledky klinických studií jsou však zatím rozporuplné – některé popisují souvislost metforminu se snížením rizika karcinomu prostaty, jiné žádnou asociaci nenalezly.

Zdroje dat a účastníci studie

Prospektivní studie využila údaje ze švédské národní databáze nemocných s nádorem prostaty, národní databáze zdravotnických údajů a sociodemografických databází. Celkem bylo sledováno 612 846 mužů (průměrný věk 72 let, rozpětí 50−101 let), z toho u 119 571 byl diagnostikován DM2. Karcinom prostaty byl diagnostikován u 25 882 mužů.

Výsledná zjištění 

Ve srovnání s muži bez DM2 měli diabetici, u kterých byl DM2 diagnostikován před > 1 rokem, snížené riziko rozvoje karcinomu prostaty (poměr rizik [HR] 0,85; 95% CI 0,82−0,88). Ve srovnání s muži s DM2 bez farmakologické léčby neměli diabetici léčení metforminem snížené riziko karcinomu prostaty (HR 0,96; 95% CI 0,77−1,19), zatímco u diabetiků léčených inzulinem (89 %) nebo deriváty sulfonylurey (11 %) toto riziko sníženo bylo (HR 0,73; 95% CI 0,55−0,98). Muži, u kterých byl DM2 diagnostikován před < 1 rokem, neměli snížené riziko vzniku karcinomu prostaty (HR 1,11; 95% CI 0,95−1,31), a v rámci této skupiny bylo dokonce nalezeno vyšší riziko onemocnění karcinomem prostaty u osob léčených metforminem (HR 1,49; 95% CI 1,11−1,99).

Diskuse a závěr

Výsledky studie potvrdily, že DM2 je spojen se sníženým rizikem vzniku nádoru prostaty. Může to být způsobeno například nižšími hladinami androgenů u nemocných s DM2, jejich celkově vyšší mortalitou či genetickými predispozicemi. Další možností vysvětlení je tendence mužů s DM2 k benigní hyperplazii prostaty, která se ve studii rovněž potvrdila. Při velkých objemech žlázy je možné biopticky minout ložiska indolentních karcinomů, a výsledky tak mohou být zkresleny.

Z hlediska podávaných antidiabetik bylo snížené riziko karcinomu prostaty nalezeno u mužů léčených deriváty sulfonylurey a inzulinem, nikoli však metforminem. Ten je typicky předepisován jako lék první volby u DM2 a další léčiva jsou nasazována až při nedostatečné kontrole onemocnění. Je tedy také možné, že až závažné metabolické poruchy spojené s vysokou hladinou glykovaného hemoglobinu, značnou inzulinovou rezistencí a celkově špatnou kontrolou glykémie jsou spojeny se snížením rizika nádorového onemocnění prostaty.

(jam)

Zdroj: Häggström C., Van Hemelrijck M., Zethelius B. et al. Prospective study of type 2 diabetes mellitus, anti-diabetic drugs and risk of prostate cancer. Int J Cancer 2016 Oct 22, doi: 10.1002/ijc.30480 [Epub ahead of print].

Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se