Protékání stomie se podle údajů z různých studií provedených v uplynulé dekádě týká 17–87 % pacientů s vývodem. Tato komplikace značně ovlivňuje jejich každodenní život po fyzické i psychosociální stránce a často je připisována například nesprávně zvoleným pomůckám, kožním problémům v peristomální oblasti nebo nedostatečné předoperační přípravě s lokalizací stomie.
S ohledem na širokou škálu problémů, které může protékání stomie způsobit, si tato problematika zaslouží bližší rozbor potenciálně souvisejících faktorů. Cílem níže citované norské studie bylo posoudit spojitosti mezi sociodemografickými a klinickými faktory, znalostmi a dovednostmi stomiků, vztahem pacienta se zdravotnickým personálem a protékáním stomie.
Této průřezové studie se zúčastnilo 160 pacientů (43,1 % žen, 56,9 % mužů), kteří měli kolostomii (n = 75), ileostomii (n = 56), urostomii (n = 17) nebo kombinaci kolostomie a urostomie (n = 12). Účastníci studie byli vyšetřeni stomickou sestrou po 3 týdnech, 3, 6 a 12 měsících po operaci a poté 1× ročně.
Ve studii byly použity údaje získané přímo od pacientů pomocí elektronických dotazníků, a to sociodemografická data (věk, rodinný stav, vzdělání, schopnost samostatné péče o stomii, zrak a funkce rukou), informace o frekvenci protékání a škála OAS (Ostomy Adjustment Scale). Autoři studie dále pracovali s údaji z klinické kontroly stomie, při které stomická sestra hodnotila typ, tvar a umístění stomie, stav stomických pomůcek a přítomnost parastomální hernie nebo kožních komplikací. Účastníci studie používali jednodílné i dvojdílné stomické pomůcky různých typů.
Hodnoceny byly modifikovatelné a neovlivnitelné faktory související s protékáním stomie. Zatímco znalosti a dovednosti týkající se stomické problematiky nebo vztah se zdravotnickým personálem jsou potenciálně modifikovatelné faktory, pozice již existující stomie nebo základní diagnóza představují faktory nemodifikovatelné. Stupeň samostatnosti v péči o stomii může být u některých pacientů neměnným, u jiných naopak modifikovatelným faktorem.
Frekvence protékání zjištěná v rámci norské studie odpovídá poznatkům z dalších výzkumů. Potvrzuje se, že protékání stomie je častým jevem – v prezentované studii se s ním potýkalo 67,6 % pacientů. Nejčastěji uváděná frekvence protékání byla méně než 1× měsíčně (37,5 %). Celkem 16,3 % pacientů uvádělo protékání častěji než 1× měsíčně, na týdenní bázi se objevovalo u 7,5 % osob a několikrát týdně k němu docházelo u 6,3 % respondentů. Vzhledem k tomu, že více než 80 % pacientů mělo stomii umístěnou v souladu s mezinárodními doporučenými postupy, svědčí vysoká míra protékání o tom, že se na jejím vzniku podílí řada dalších faktorů.
Zjištěna byla spojitost mezi typem používaných pomůcek a výskytem protékání stomie. Nutnost vyměnit plochou stomickou podložku za konvexní lze považovat za „marker“ protékání. Autoři uvádějí, že konvexní podložka může tomuto jevu zabránit zejména u pacientů s nižší stomií. Obecně platí, že dobře zvolený tvar, materiál a pevnost pomůcek pomáhá snížit frekvenci protékání stomie.
Autoři studie poukazují na významnou souvislost mezi dobrým vztahem pacienta se zdravotnickým personálem a nižší frekvencí protékání stomie. Pacienti, kteří mohou otevřeně komunikovat se stomickou sestrou nebo lékařem, zvládají péči o stomii lépe a mají nižší riziko protékání. Nižší riziko protékání bylo zjištěno také u pacientů s dobrými znalostmi a úrovní dovedností v péči o stomii. Naopak nedostatečná edukace či spolupráce se stomickou sestrou se může projevit například tím, že pacienti nepoznají, že stomické pomůcky dobře netěsní a dochází u nich k podtékání.
U pacientů, kteří mají stomii v souvislosti s nádorovým onemocněním, bylo v prezentované studii zaznamenáno méně problémů s protékáním než u respondentů s jinými diagnózami (divertikulóza, inkontinence aj.). Důvodem může být skutečnost, že značná část onkologicky nemocných má koncovou kolostomii, u níž není protékání tak časté jako u jiných typů vývodů. Svůj podíl na vyšší frekvenci protékání může mít také vyšší index tělesné hmotnosti, naopak s delším časem od operace se četnost snižuje. Vliv pohlaví na frekvenci protékání nebyl v prezentované studii zjištěn.
K nejvýznamnějším faktorům přispívajícím k protékání stomie patří podle norské studie umístění neodpovídající doporučeným postupům, nekvalitní či nedostatečný vztah se zdravotnickým personálem, neonkologická indikace stomie, nedostatky ve znalostech a dovednostech týkajících se péče o stomii, jiná stomie než kolostomie, oválný tvar stomie a závislost na péči o stomii ze strany jiných osob. Při řešení problémů s jejím protékáním by měl být podle norských autorů kladen důraz na individuální edukaci, komunikaci a dobrou spolupráci se stomickou sestrou.
(pak)
Zdroj: Indrebø K. L., Aasprang A., Olsen T. E., Andersen J. R. Factors associated with leakage in patients with an ostomy: a cross-sectional study. Nurs Open 2023; 10 (6): 3635–3645, doi: 10.1002/nop2.1612.
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
