#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Věrohodnost zdravotníků v očích pacientů aneb Pít, či nepít?

12. 7. 2016

Osobní příklad a chování zdravotníků do značné míry ovlivňují věrohodnost jejich doporučení ohledně životního stylu. Je to pochopitelné. Nemůžeme žádat dodržování pravidel, která sami okázale porušujeme.

Rizikový vztah k alkoholu

Jak na tom vlastně se svým životním stylem jsme? Studie provedená na poměrně velkém souboru registrovaných zdravotních sester (n = 623) ukázala, že mnoho z nich nedosahuje na doporučenou míru fyzické aktivity, ale nejen to. 25 % účastnic této studie mělo rizikový postoj k alkoholu nebo již vyjádřenou závislost, 11 % z nich byly aktivní kuřačky a dalších 17 % bylo exkuřaček2). Nejde samozřejmě jen o sestry, tyto výsledky je vhodné extrapolovat i na lékaře a ostatní pracovníky ve zdravotnictví.

Neobézní = věrohodný zdravotník

Jedním z velmi důležitých aspektů, na které bychom si měli dávat pozor, je obezita. Negativní postoj k obézním osobám je fenomén, který se táhne napříč společností a předurčuje i postoj k obézním zdravotníkům. Pokud takový zdravotník vydává doporučení ohledně životního stylu, která zjevně sám nedodržuje, přibližuje se tato aktivita naprosto zbytečné práci. Malá studie provedená na 21 dospělých pacientech s nadváhou/obezitou jasně ukazuje, že zdravotničtí pracovníci, kteří svým habitem zosobňují zdravý životní styl, jsou pro ně věrohodnější a více je motivují3)

To, že kouříme nebo pijeme, nemusí být na první pohled znát, ale sedavý životní styl na nás může být vidět velmi dobře. Těžko pak pacienty přesvědčíme, že nekážeme vodu a nepijeme víno, když jim vysvětlujeme například princip vzniku diabetu 2. typu.

U jednoho stolu aneb Práce vniveč

Ve velkých městech máme od pacientů značný odstup způsobený anonymitou, ale život na venkově je jiný. Pokud ve své ordinaci celý den vysvětlujete pacientům, že nemají kouřit a pít, a pak se večer sejdete v jednom restauračním zařízení, vaše poselství je ztraceno. Osoby trpící závislostí (včetně kuřáků) typicky racionalizují a omlouvají své rizikové chování4) a my jim k tomu takto významně pomáháme. Chceme-li pacienty přesvědčit, že nemohou spoléhat na svůj genetický vklad, protože ho neznají, a že je nutné odstranit rizika, musíme se s nimi vypořádat také.

Nebo alespoň chodit do jiné restaurace.

(pez)

Zdroje:

  1. While A. E. Promoting healthy behaviours – do we need to practice what we preach? London J Prim Care 2015; 7 (6): 112–114; doi: 10.1080/17571472.2015.1113716.
  2. Bakhshi S., Sun F., Murrells T. et al. Nurses’ health behaviours and physical activity-related health promotion practices. Br J Community Nurs 2015; 20: 289–296; doi: 10.12968/bjcn.2015.20.6.289.
  3. Leske S., Strodl E., Hou X. Y. Patient–practitioner relationships desired by overweight/obese adults. Patient Edu Couns 2012; 89: 309–315; doi: 10.1016/j.pec.2012.07.002.
  4. Heikkinen H., Patja K., Jallinoja P. Smokers’ accounts on the health risks of smoking: why is smoking not dangerous for me? Soc Sci Med 2010 Sep; 71 (5): 877–883; doi: 10.1016/j.socscimed.2010.05.036.


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#