Studie provedená ve Švédsku zkoumala využití umělé inteligence (AI) v detekci karcinomu prsu v rámci populačních screeningových mamografií. Autoři srovnali výsledky detekce pomocí AI se standardním dvojím čtením, kdy snímky vyhodnocují dva radiologové, ale také různé obměny dvojího až trojího čtení se zapojením AI i bez něj.
Umělá inteligence sice v poslední době udělala obrovský pokrok v interpretaci skenů ze zobrazovacích technik, ale její použití je zatím omezené na několik jednotlivých dobře definovaných patologií. Nástroje, které by dokázaly rychle a přesně do detailů popsat pacientův CT sken nebo rentgenový snímek, by značně urychlily diagnostický proces. Jak se liší zpráva vytvořená umělou inteligencí od reportu napsaného člověkem? Mají se radiologové o svou práci bát?
Rychlejší vyšetření, objektivnější diagnostika i cílená terapie se zpětnou vazbou pro pacienta. Výzkumný tým společnosti Scicake a Vysokého učení technického v Brně (VUT) pracuje na aplikaci, která pomocí umělé inteligence a matematických modelů usnadní a zefektivní práci klinických logopedů i terapii pacientů s dysartrií.
Konzervativní terapie poranění a neúrazových onemocnění pohybového aparátu představuje každodenní realitu chirurgických a ortopedických ambulancí. Důležitou součástí léčby je fixace končetiny, nejčastěji pomocí ortéz, klasických sádrových fixací nebo novějších syntetických fixací z termoplastů či polyuretanové pryskyřice. Před několika lety byl vyvinut nový typ fixace, který jako první díky své unikátní struktuře a vlastnostem umožňuje každodenní hygienu a pobyt ve vodě.
ChatGPT, program umožňující konverzaci se sofistikovanou „umělou inteligencí“, respektive algoritmem fungujícím na bázi strojového učení, je v současnosti velkým hitem. Představuje však pouhou špičku ledovce. Jedná se totiž o „demoverzi“ mnohem výkonnější technologie nazvané GPT-4, u níž se rýsuje v blízké budoucnosti prakticky nezměrný potenciál využití, včetně jejích aplikací do klinické medicíny. S velkou mocí a schopnostmi však přichází i stejně velká odpovědnost. Je třeba mít stále na paměti, že vzhledem k rychlosti vývoje této technologie není řada klíčových − mimo jiné etických − otázek ohledně jejího použití dosud vyřešena.
Maligní nádory prsu představují celosvětově jedno z nejčastějších onkologických onemocnění u žen. Pro zlepšení prognózy pacientek je přitom důležitý záchyt onemocnění v časném, kurabilním stadiu. V rámci screeningu se ve Spojených státech amerických začíná testovat podprsenka, která během několika minut provede důkladné ultrazvukové vyšetření prsních žláz, a to včetně 3D rekonstrukce a asistence při diferenciální diagnostice založené na strojovém učení.
Robot odebírající krev, setkání se zesnulými prostřednictvím virtuální reality nebo robotická chůva starající se o embrya v umělé děloze. Technologie v posledních letech míří kupředu mílovými kroky a přináší do mnoha oborů, včetně medicíny, řadu úžasných pokroků. Na druhé straně jsou s jejím rozvojem spjaty i bizarní počiny balancující na hraně etické únosnosti. Pojďme se na závěr roku ohlédnout za několika poněkud strašidelnými technologickými novinkami, které připomínají příběhy z kultovního seriálu „Věřte nevěřte“. Tak co myslíte − jsou následující příběhy „pevné v kramflecích“, nebo si z vás scénáristé jen vystřelili?
Odběry krve patří bezpochyby mezi nejčastější zdravotnické úkony v ambulantní i nemocniční sféře. Rutinní procedura představuje v globálním měřítku nezanedbatelnou časovou zátěž pro ošetřující personál. Úspěšnost primární punkce se navíc ani zdaleka neblíží hranici 100 %. S cílem zvýšení efektivity a usnadnění práce zdravotníků byly vyvinuty robotické systémy určené k odběru krve, které by se mohly v blízké budoucnosti stát součástí běžné praxe.
