Ani lockdown nemusí být důvod pro kila navíc

12. 8. 2021

Sedavé zaměstnání, stres, špatná strava, ale i časté jo-jo efekty – to jsou faktory, které přispívají k tomu, že tloustneme. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) trpí v Česku 56 % obyvatel nadváhou, z toho je 17 % obézních. Počet lidí s kilogramy navíc stoupá už od 90. let 20. století a tloustnou i děti. Jak s naší hmotností zamává pandemie COVID-19 a s ní spojená omezení, jaké je bojovat celý život o každý kilogram a co by doporučila zdravotníkům, aby netloustli, jsme se zeptali zakladatelky společnosti STOB (STop OBezitě) PhDr. Ivy Málkové.

Slovo dieta je u mě „na indexu“

Nakladatelství Smart Press nedávno vydalo vaši další knihu s názvem „Váhy života“. Se svým bratrem Vladimírem Drábkem v ní hovoříte o svém dětství, dospělosti, ale i o tom, co vás přivedlo k založení organizace STOB, která funguje již 30 let. Jak vás napadlo takovou knihu napsat?

Byla to náhoda. Na jedné rodinné oslavě jsem se zmínila, že bych ráda napsala k 30. výročí STOB takovou bibli o hubnutí. Sebrané spisy, v nichž bych zúročila vše, co jsem se za těch třicet let naučila. Můj bratr na to reagoval slovy: „Prosím tě, a co bys tam psala ještě nového? Pojďme udělat něco netradičního.“ A protože je velmi kreativní (a protože jsem shodou okolností chvíli před tím četla knižní rozhovor s profesorem Pavlem Kolářem, který se mi moc líbil), souhlasila jsem. A tak vznikla knížka „Váhy života, kterou si lidé mohou objednat na našem webu

Popisujete v ní, že i vy sama jste celý život bojovala s kilogramy navíc a vyzkoušela jste kvůli tomu snad všechny možné diety. Která z nich byla nejbizarnější?

To už bylo v dospělosti a musím říct, že už když jsem ji podstupovala, jsem si nadávala, jak jsem hloupá. 

Jak to?

Moc ráda cestuji a tehdy jsem se vydala se sestrou do Thajska. Moje sestra je vegetariánka a tam jsou hitem různé očistné kúry. Jednou z nich byl i půst. Přemluvila mě, že ho vyzkoušíme, tak jsme si za hrozné peníze zaplatily týdenní půst. Vím, že to není zdravé, ale ráda zkouším nové věci, proto jsem do toho šla. Jenomže když jsme s tím měly začít, zjistila jsem, že součástí toho půstu jsou i klystýry, které jsme si musely denně dělat. Rvalo mi to srdce, když jsem viděla, jakou dělám hloupost, protože si vybíjím střevní mikroflóru, ale podstoupila jsem to.

A která dieta byla nejúčinnější?

Právě v souvislosti s tím cestováním jsem hodně často držela proteinovou dietu. Při ní se mi povedlo i několik kilogramů zhubnout, ale můj set point, tedy biologicky nastavená váha, kolem níž koliduju, je zkrátka vyšší a nikdy se mi nepodařilo ji překonat. Takže i při našich pobytových zájezdech se STOBem na Srí Lance, kde je opravdu vynikající jídlo a pohyb a kde někteří účastníci zhubnou klidně i 8 kilogramů, jsem já ráda, když shodím jeden kilogram. Slovo dieta je u mě tím pádem „na indexu“. Snažím se spíš o normální méně energetickou stravu a pohyb, díky nimž si svou hmotnost udržuji.


Knihu vydanou nakladatelstvím Smart Press můžete vyhrát v naší soutěži.

Soutěžte ZDE!

Soutěž ukončena. dne 31.8.2021.

Děkujeme, že jste se zúčastnili naší soutěže o knihu „Váhy života“ od psycholožky PhDr. Ivy Málkové.

Dne 2.září byly vylosovány Lucie S. a Hana K. Gratulujeme k výhře!


Přerušovaný půst je hit, dlouhodobý škodí

Půst je v současné době hodně módní i u nás. Co na něj říkáte?

Spíš než půst je u nás v oblibě intermitent fasting, přerušované hladovění, tedy že se určitý časový úsek jí a další nejí − a ten poměr těch časů je různý. Třeba že 6 hodin jíte a 18 nejíte nebo 8 a 16, je to různé.

Může to přinášet nějaká zdravotní rizika?

Pokud někdo hladoví dlouho, tedy drží půst, tak tam už je opravdu vysoké riziko. Lidské tělo vydrží hodně, ale ne všechno. Pokud nemá dostatek bílkovin, bere si je ze svalů a jsou známé i případy úmrtí, protože i srdce je sval. Samozřejmě to má také další zdravotní rizika, ale do toho bych se nerada pouštěla, protože nejsem lékař.

Hovoří se o tom, že lidé, kteří celý život hubnou a přibírají, si zpomalují metabolismus a každý další pokus o snížení hmotnosti je potom v důsledku toho čím dál méně úspěšný. Dá se metabolismus zase nějak zpátky „nastartovat“? 

Cesty jsou různé. Asi nejlepší je zvýšit množství svalů v těle, protože tělo spotřebuje víc energie na provoz 1 kilogramu svalů než 1 kilogramu tuku. Takže když budete mít vedle sebe dva stokilové lidi a jeden bude mít větší podíl svalů než ten druhý, bude mít také rychlejší bazální metabolismus. Zvýšit svaly si díky tomu můžeme určitě pohybem a také složením stravy – ideální je mít vyšší podíl bílkovin.

Číst etikety se vyplatí

Proteiny jsou také velkým hitem dneška. Téměř na každé potravině dnes najdeme dodatek, že „obsahuje proteiny“. Nemůže být jejich nadměrný příjem rovněž škodlivý?

Pokud má člověk příjem bílkovin z přirozené stravy, může se mu těžko stát, že by se „předávkoval“. Problém je spíš u lidí, kteří mají nějaké zdravotní problémy, například s ledvinami. Potíž je ale v tom, že ne všechny potraviny, které jsou takto označené, skutečně mají vyšší obsah bílkovin. Někdy jen proto, že mají nějaký slogan na obalu, jsou takové potraviny dražší než ty „obyčejné“, a přitom mají stejné složení. Lidé by si proto měli hlavně číst složení potravin na obalech, aby věděli, co skutečně obsahují.

S tím však souvisí, že ne každý se umí vyznat v tom, co je na etiketě napsáno.

To je pravda. Teď k nám míří Nutri-Score, které semaforovým systémem zjednodušuje orientaci ve složení potravin, snad se tedy také osvědčí. Faktem je, že lidé často ani nevědí, co jsou cukry a co sacharidy, takže se ani nevyznají v údajích, jež jsou na obalech napsány. Jakékoliv zjednodušující označení potravin, které jim pomůže se zorientovat v tom, co jedí, je dobré.

Zaveďte si „pohybové svačinky“

Pandemie COVID-19 nás donutila změnit životní styl. Přibyla práce z domova, ubylo možností rekreačního sportu… Co myslíte, povede to k ještě vyššímu nárůstu nadváhy a obezity v naší společnosti?

Je to jen hypotéza, takže nevím. Ale myslím si, že lidé, kteří s váhou problém nemají, třeba i něco přiberou, ale pak to zase shodí, až se opatření rozvolní. A u těch, kteří s váhou bojují, je riziko, že se přestanou hýbat úplně, zvyknou si na nový režim a ještě více zpohodlní. 

Co byste jim tedy doporučila, co se pohybu týče?

Když mají lidé k pohybu vztah, cestičky si vždy najdou. My s manželem teď dokonce sportujeme daleko víc než jindy. Přes den jdeme třeba na běžky, když je sníh, nebo na procházku a práci doženeme večer. Třikrát v týdnu cvičím, protože jsme ve STOBu zavedli mnoho druhů on-line cvičení a musím říct, že kdybych měla chodit do tělocvičny, rozhodně se tam třikrát v týdnu nedostanu. Proto si myslím, že kdo chce, ten si způsob najde.

Samozřejmě ubyly možnosti rekreačního sportu, takže ti, kdo byli zvyklí celý týden sedět u počítače a pak si jít jednou týdně zacvičit, teď nemohou. Ale zase mohou chodit ven a tam se nabízí také spousta aktivit. Mohou běhat, chodit na procházky do přírody, s dětmi sáňkovat… Horší to bude samozřejmě u těch, kteří nebyli ani předtím zvyklí na pravidelný pohyb. Když sedíte celý den u počítače, necháte si přivézt nákup a jídlo až domů, můžete taky za celý den nachodit třeba jen 1000 kroků, což je strašně málo. Ubylo rutinního pohybu, což je špatně.

V nových guidelines, které vyšly, se už jasně hovoří o tom, že nedostatek jakéhokoliv pohybu a spousta hodin strávených sezením je stejně škodlivých jako nedostatek aktivního pohybu. V souvislosti se zdravím se často mluví o stravě, ale pohyb je stejně zásadní jako strava. Ve STOBu teď zavádíme termín „pohybové svačinky“. Znamená to, že by si lidé pracující u počítače měli uvědomit, že je čas se protáhnout. Minutu či dvě si najdou vždycky. Stačí, když si jednou za čas uvědomí, kde cítí nějaké pnutí nebo nepohodlí, a to místo si protáhnou nebo alespoň prodýchají. Pohyb navíc získají třeba i tím, když budou chodit při telefonování nebo hopsat na fitballu při sledování televize. Ve STOBu teď nabízíme firmám pro jejich zaměstnance 15minutová on-line cvičení, která probíhají pro větší motivaci „naživo“, aby se během práce protáhli.

Chvilka relaxace může předejít „vyluxované ledničce“

A co takoví zdravotníci, kteří jsou teď pod enormním tlakem a pohybu mají sice možná až až, ale zase nemají možnost se během směny ani najíst. Co ti by měli dělat pro to, aby nepřibírali?

U nich je to hodně těžké. Umím si představit, jak je to psychicky náročné a stresující. Dřív jsme doporučovali lidem, kteří nemají čas na pořádné jídlo během dne, aby nosili alespoň proteinovou tyčinku v kapse, ale chápu, že v těch oblecích, které mají, se nemohou ani najíst. U nich nezbývá než poradit, když přijdou vyhladovělí domů a mají chuť „vyluxovat ledničku“, aby si dali chvíli pauzu, oprostili se v myšlenkách od stresu, vydechli si a teprve pak se najedli. Pokud jsou spíš vystresovaní než vyhladovělí, měli by se zkrátka chvilku věnovat sami sobě. Každý má nějaké relaxační techniky – dát si voňavou koupel, prolistovat si časopis nebo něco podobného... a teprve poté se začít věnovat rodině.

Jídlo by mělo být vědomé podle zásad „vědomého jedení“, a když už si dají třeba bílý rohlík, tak ne proto, že je to to první, co na ně na kuchyňské lince kouká, ale proto, že ho mají rádi. Ideální je, když si k němu dají víc šunky a zeleninu, aby splnili pravidlo, že polovinu talíře má tvořit zelenina, jednu třetinu bílkoviny a jednu třetinu sacharidy. A pokud se už teď potýkají s nadváhou nebo obezitou a jedí nikoliv z hladu, ale pod vlivem emocí, je dobré si uvědomit, jaká emoce se za tím pocitem hladu skrývá, a tu vyřešit. Pomoci jim s tím může například individuální psychoterapie, která je už dnes hrazená pojišťovnou. Na našich stránkách STOB.cz také mohou najít spoustu rad i kurzů, jež jim s hubnutím pomohou.

Co nového chystáte pro letošní rok?

Uvidíme, co nám situace dovolí. Jsme mile překvapeni, jaký úspěch mají naše on-line kurzy cvičení. Ačkoliv jsme je původně začali pořádat kvůli lidem, kteří se přihlásili před začátkem pandemie a měli chodit do tělocvičen, nakonec s námi cvičí výrazně víc lidí, a to z celé republiky. Věkový průměr je překvapivě 40–50 let, ale výjimkou nejsou ani 75letí. Práci s technikou všichni zvládají a cvičit mohou, i když bydlí třeba v garsonce, protože na cvičení je potřeba prostor asi 1,5 × 1,5 metru. Cvičíme s ručníky, flaškami s vodou, maximálně s tenisákem, takže ani žádné zvláštní pomůcky nejsou potřeba. V nabídce máme zdravotní cvičení, jógu, ale i kurzy salsy.

Kromě toho se už chystáme na týdenní akci spojenou se světovým dnem obezity, který připadá na 4. března, a my při této příležitosti nabízíme řadu aktivit. Zájemci si budou moci zdarma vyzkoušet on-line cvičení, zúčastnit se minikonference a také se poradit s odborníky ze STOBu, kteří jim, bude-li to možné, mohou například změřit složení těla. Na našem webu už máme také přehled pobytových zájezdů v Česku i v zahraničí, tak uvidíme, zda je budeme moci uskutečnit. A na podzim budeme zase tradičně pořádat „Den zdraví“. Informace o všech našich aktivitách najdou zájemci na našem webu www.stob.cz.

Magda Hettnerová
redakce proSestru.cz



Štítky
Nutriční terapeut Sestra Dentální hygienista Všeobecná sestra Asistent/ka ochrany veřejného zdraví Ortoptista Porodní asistentka Stomická sestra Zdravotní laborant Pracovník v sociálních službách Zdravotnický záchranář Praktická sestra Radiologický asistent Biomedicínský technik Dětská sestra Všeobecná sestra - ARIP-JIP Diabetologická sestra Sestra v domácí péči Fyzioterapeut Ergoterapeut Zubní technik Dentální hygienistka Psychiatrická sestra Sestra v chirurgických oborech Sestra v interních oborech Sestra pro perfuziologii Perioperační sestra Student ošetřovatelských oborů - SŠ Student ošetřovatelských oborů - VOŠ Student ošetřovatelských oborů - VŠ Neonatologická sestra Komunitní sestra Dětská sestra pro intenzivní péči Sestra specialistka na hojení ran Onkologická sestra Instrumentářka/sálová sestra Geriatrická sestra Logoped Endoskopická sestra Optometrista
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se