VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (2463 výsledků)
Novinky I mistr lékař se někdy utne aneb co také zaznělo (nejen) v ordinacích
Medicína je sice seriózní obor, ale ani v ordinacích nebo za tárou nebývá o vtipné situace nouze. Pojďte se tedy spolu s námi ke konci tohoto bezesporu těžkého roku alespoň na chvíli uvolnit a pobavit na účet lékařské vědy a jejích protagonistů. Došlo u vašich pacientů k náhlému „zhrošení stavu“, potýkají se se „závislostí na dogách“ nebo je trápí „bolest pod žaberními oblouky“? Pokud vás bude po přečtení následujícího textu také pobolívat v podžebří, mělo by to být jedině od smíchu.
Novinky Má pravidelné nabádání pacientů k pohybovým aktivitám smysl?
Připomíná to kolovrátek: „Hýbejte se! Je to prevence onemocnění kardiovaskulárního systému...“ Zdravotníci v první linii často připomínají svým pacientům důležitost pravidelného pohybu a jeho příznivého efektu na zdraví. Jak velká je odezva u pacientů a zda mají podobné intervence hmatatelné výsledky, zkoumal ve své metaanalýze tým odborníků z Velké Británie.
Novinky Efektivně zvládnutý stres u sester na jednotkách intenzivní péče znamená kvalitnější ošetřovatelskou péči
Výkon každého člověka je ovlivněn vedle jiných faktorů i mírou stresu, kterému je vystaven. Výjimkou nejsou ani sestry na jednotkách intenzivní péče. V práci jsou vystaveny intenzivnímu stresu: denně vidí utrpení a bolest pacientů, jsou přítomné různým zásahům (např. kardiopulmonálním resuscitacím), mohou být nuceny řešit různé problémy a konflikty s dalšími členy týmu, pracují na směny, mají vysokou pracovní zátěž atd.
Novinky Stagnace a frustrace mohou vést k syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření je stav, do kterého se může dostat každý, kdo pod vlivem různých okolností ztrácí zájem o své povolání, přichází o nadšení z vykonané práce a pociťuje psychické i fyzické vyčerpání. K nejohroženějším skupinám patří sestry.
Novinky Strojové učení a umělá inteligence v diagnostice: Jaká bude role lékaře v budoucnosti?
Pro lékařskou profesi je charakteristický zásadní význam zkušeností. Patolog s větší zkušeností viděl o stovky preparátů více než jeho méně zkušený kolega, a lze tedy předpokládat, že jeho diagnóza bude přesnější. Obdobnou situaci lze pozorovat u radiologů, internistů a samozřejmě také v chirurgických profesích. V posledních letech ovšem zároveň došlo k mohutnému rozvoji strojového učení a snahám o aplikaci tohoto principu v medicíně, zejména v diagnostických oborech. Má tedy strojové učení potenciál dramaticky transformovat současnou roli lékaře?