Profesionální deformace v profesi sestry
Pod pojem profesionální deformace lze zařadit řadu nežádoucích postojů a nepřijatelných způsobů chování, jež k profesi sestry v žádném případě nepatří. Co může přispět k profesionální deformaci a jak se jí bránit?
Úvod
Náročnost profese, velké množství stresorů a v neposlední řadě nepříjemné či nevhodné pracovní podmínky − to vše jsou faktory, které mohou jak samostatně, tak při dlouhodobější kumulaci vést k profesionální deformaci. Právě přivyknutí různým pracovním situacím a podmínkám a absence průběžného řešení profesních problémů nebo konfliktů může vést k otupělosti, zlosti, povýšenosti či přezíravosti. Všechny tyto jevy se negativně promítají do poskytované péče a v různé míře ohrožují zdraví a komfort pacientů. Neprofesionální chování se ovšem může objevovat také ve vztahu ke kolegům na různých úrovních.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Boj s profesionální deformací by měl začít již při přípravě na budoucí povolání sestry. Důležitou roli hraje kvalitní proces adaptace, důraz na etiku práce, nácvik reakcí v různých náročných či konfliktních situacích i jasné vymezení kompetencí od samého počátku působení na konkrétním pracovišti. Například nesoulad mezi požadavky jednotlivých nadřízených, roztříštění priorit nebo špatná organizace práce a z toho plynoucí nepřátelské vztahy na pracovišti vedou k psychické i fyzické nepohodě sester, což v důsledku pocítí především pacient.
Tři fáze otupělosti
Kumulace negativních jevů může vést k bezradnosti a otupělosti, kterou lze v rámci profesionální deformace rozdělit do tří fází. První je citová otrlost, při níž slábne vztah sestry k pacientovi, druhou fázi charakterizuje lhostejnost a nedostatky v plnění pracovních povinností a za třetí fázi se považuje situace, kdy sestra otevřeně dává najevo vztek či nenávist. Zcela tím porušuje nejen své pracovní povinnosti, ale rovněž mezinárodně uznávaný etický kodex sester, na který odkazuje Česká asociace sester.
Dopady profesního selhání na pacienty
Různé formy profesionální deformace a nerespektujícího chování ze strany sester se ve zdravotnictví objevují velmi často. Nevyhýbají se prakticky žádné specializaci ani úrovni pracoviště, ale vzhledem k náročné objektivizaci, respektive měřitelnosti tohoto jevu jsou profesionální deformace nebo snížený respekt vůči pacientům, případně kolegům mnohdy ze strany nadřízených přehlíženy nebo bagatelizovány. Bezpochyby tak vzniká nezdravé pracovní prostředí, ve kterém snáze a častěji dochází k nežádoucím příhodám a chybám v péči, jež ohrožují nejen pohodlí, ale zejména bezpečnost pacientů. Ti mohou pociťovat strach, nejistotu či hněv, což jsou pocity, které se mohou somatizovat a projevovat například zvýšeným krevním tlakem, poruchami spánku nebo nevolností. Pacienti, kteří jsou odkázáni na péči druhé osoby, nevnímají takové prostředí jako důvěryhodné a mohou mít dokonce obavy komunikovat o svém zdravotním stavu.
Nejlepší „léčbou“ je prevence
Vysoce odborná a pravidelná supervizní skupinová sezení sesterského kolektivu, při nichž by bylo možné se zabývat emocemi a psychikou sester, nejsou v běžném provozu zdravotnických zařízení realizovatelná. Za základní opatření, při němž je možné průběžně sledovat vztah sester k pacientům, spolupráci mezi sestrami a dalšími zdravotníky i jejich „naladění“, lze považovat sesterské vizity a porady. Zásadní roli ovšem hraje postoj vedení daného pracoviště, které by mělo jasně dávat najevo, že respekt je v pečující profesi klíčovou hodnotou.
Profesionální, respektující a slušné chování vůči pacientům bývá ukotveno v řadě interních dokumentů, jako jsou kodexy, řády a komunikační strategie. Pokud však management jejich porušování v praxi − navzdory písemným proklamacím − přehlíží a neřeší nebo pokud sestry nevědí, na koho se mohou v případě náročných situací, konfliktů či jiných negativních jevů obracet, mají tyto dokumenty jen mizivý význam. Jasná pravidla a jejich dodržování patří k základním předpokladům dobře fungujícího pracoviště s kvalitním personálem a spokojenými pacienty.
Různé formy školení zaměřených na prevenci profesionální deformace, rozpoznání známek syndromu vyhoření a podporu psychohygieny mají u náročných profesí bezesporu svůj význam a mohou se uplatnit na všech typech pracovišť.
(pak)
Zdroje:
1. Grissinger M. Disrespectful behavior in health care: its impact, why it arises and persists, and how to address it − part 2. P T 2017; 42 (2): 74−77.
2. Zachová V., Škochová D. Boj s profesionální deformací. Interní medicína 2007; 9 (12): 569−570.
3. Etický kodex sester. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha. Dostupné na: www.fnkv.cz/soubory/776/ek_sestra.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Zdravotnictví Praktická sestra Perioperační sestra Dětská sestra pro intenzivní péči Sestra specialistka na hojení ran Geriatrická sestra Neurologická sestraOdborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
Mohlo by vás zajímat