Praxe ukazuje, že pes jako zvířecí terapeut snižuje stres a zpřístupňuje výkony, které bývají pro děti i dospělé psychicky náročné. Na brněnské onkologii působí „tým“ dvou psů. První „psofesor“ Bohumil je mimořádně přátelské a společenské zvíře plemene border kolie, ideální k aktivizaci pacientů i jejich doprovodu. Druhou do party je fenka Chelsea plemene zlatý retrívr, s níž speciální pedagožka Mgr. Jana Balšínková zajišťuje klidnější aktivity, jako je polohování na lůžku nebo bazální stimulace.
Oba psi jsou certifikovaní Canisterapeutickým sdružením Jižní Moravy a jejich „páníčci“ jsou zaměstnanci kliniky, což zvyšuje bezpečnost i plynulost práce (znalost prostředí i pacientů a návaznost na nemocniční tým).
Přítomnost terapeutického psa má výrazný psychologický účinek: přináší radost, rozptyluje úzkost a pomáhá překonat strach i sociální izolaci. Pacienti vnímají nemocnici méně hrozivě a ochotněji spolupracují při vyšetřeních a výkonech. Uplatňuje se však také fyziologický účinek. Při polohování se využívá tvar, teplo a dotyk psího těla. Rytmus dechu podporuje relaxaci, pomáhá uvolnit svalové napětí a kontakt se srstí poskytuje jemnou taktilní stimulaci. Pomoci může i samotný pohyb psa jako smyslový podnět (například klidné dýchání na břiše).
Silný motivační efekt se promítá do lepší spolupráce napříč týmem: Děti se těší na „psí vizitu“, snáze plní instrukce a mnohé procedury lépe zvládnou. Přínos pociťují i rodiče a personál – atmosféra je klidnější a komunikace snadnější.
V běžném provozu probíhá canisterapie formou přirozených aktivit se psem – hry, aportování či krátké vyvedení z pokoje na chodbu, které mění pasivní ležení ve smysluplnou „misi“. U imobilních pacientů se pracuje u lůžka; Bohumil přirozeně aktivizuje k pohybu, zatímco Chelsea vyniká v klidném kontaktu. Pokud má interakce terapeutický cíl, je postup strukturovanější – s fyzioterapeutem se stanoví konkrétní cíle, například aktivace trupu, zapojení horních končetin, nácvik sedu či vzpřímení. Pes funguje jako motivátor, snižuje odpor k cvičení a pomáhá také psychologům a logopedům s navázáním kontaktu či udržením pozornosti.
Organizačně se osvědčily večerní vizity během nočních služeb, kdy je více času a klidu. Tým průběžně edukuje pacienty, jejich rodiny i odbornou veřejnost, že pes-terapeut do nemocnice patří, pokud jsou nastavena a dodržována bezpečnostní pravidla.
Budoucí canisterapeutický pes skládá certifikační zkoušku, která prověřuje jeho ovladatelnost, stabilní povahu bez projevů agrese a bezpečné chování mezi cizími lidmi i dětmi, v kontaktu se zdravotnickým vybavením a typickými pachy nemocničního prostředí. Samozřejmostí je veterinární dohled a čistota; u imunokompromitovaných pacientů platí přísnější režimová opatření.
V canisterapii se často uplatní zlatý retrívr, ale výborným parťákem může být i jiné plemeno v rukou zkušeného psovoda – jako border kolie Bohumil. Důležité je vždy včas rozpoznat únavu či dyskomfort psa – terapie probíhá jen tak dlouho, dokud z ní má prospěch pacient i zvíře.
Přítomnost psa se osvědčuje při řadě výkonů. Během převazů, čištění ran, odběrů či manipulace s katétry pes odvádí pozornost od procedur, které tak probíhají klidněji a vyžadují méně anxiolytik či sedace. Vztah se zvířetem zvyšuje ochotu pacientů docházet na kontroly, podstupovat převazy a dodržovat doporučení, což se promítá do kvality ošetření i výsledného hojení.
Canisterapie zatím není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění – probíhá proto formou dobrovolnictví nebo jako placená služba certifikovaných spolků. Nejde pochopitelně o náhradu zdravotní péče, ale jedná se o vysoce efektivní podpůrnou metodu, která zvyšuje komfort a spolupráci nemocného. O indikaci a rozsahu práce se psem vždy rozhoduje ošetřující tým v rámci režimových opatření oddělení.
„Psofesorská vizita“ ukazuje, že nejúčinnějším klíčem k léčbě je někdy prosté lidské (a psí) teplo. Bohumil a Chelsea denně potvrzují, že pes v nemocnici není „mikrobiologická bomba“, ale funguje jako účinný terapeutický nástroj. Psi zkrátka otevírají brány k pacientovi, jeho důvěře i k lepším výsledkům péče.
MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial
