Nástrahy cestování byly tématem XXIII. konference pneumologických sester

Co můžete chytit nebo získat během dovolené, bylo téma XXIII. konference pneumologické sekce České asociace sester (ČAS), která se konala v sobotu 19. května 2018 v Praze. Konference, kterou pneumologická sekce ČAS uspořádala společně se sekcí sester České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), se zúčastnilo 55 převážně pneumologických a alergologických sester.

Krátkým úvodem do problematiky cestování a dovolených zahájila první blok přednášek E. Kašáková (Lerymed Praha). Poté následovala prezentace doc. MUDr. V. Koblížka z Plicní kliniky FN Hradec Králové (HK), která se věnovala akutním respiračním poruchám spojeným s potápěním a dekompresí a respiračním projevům akutní horské nemoci. Při potápění, resp. při rychlém vynoření, může dojít k nejčastějšímu zdravotnímu problému –⁠ tzv. dekompresní nemoci. Jedná se o orgánovou embolizaci bublinkami dusíku, která se projevuje jednak neuromuskulárními projevy (bolest svalů, únava), respiračními projevy (dušnost) nebo očními a kostními projevy. Dalším úskalím potápění může být barotrauma, které může vzniknout při rychlém ponoření i při vynoření. Posledním problémem, k němuž může při rychlém vynoření dojít, je vzduchová embolizace, která může vzniknout současně s dekompresní nemocí či barotraumatem. Dojít může k jakékoli tepenné embolizaci. Především embolizace do centrálního nervového systému může být i fatální. Doc. Koblížek nás seznámil i s léčbou všech zdravotních problémů spojených s potápěním. Horskou nemoc nám přednášející přiblížil na kazuistice svého kamaráda doplněnou mnoha fotografiemi z expedice do vysokohorského prostředí. Akutní horská nemoc (AMS) se u neadaptovaných jedinců může projevit už při nadmořské výšce vyšší než 2 000 metrů nad mořem. Projevuje se bolestmi hlavy, poruchami koncentrace, nauzeou, palpitací, dušností, závratěmi, letargií apod. Čím je nadmořská výška vyšší, tím větší je procento osob v riziku AMS. Neléčená AMS může ve výškách nad 2 500 metrů nad mořem postupně progredovat do nekardiálního výškového plicního edému (high-altitude pulmonary edema; HAPE). Ten se projevuje dušností, sníženou tolerancí fyzické námahy, cyanózou a kašlem. Další výstup nad 3 000 metrů nad mořem pak přináší riziko rozvoje potenciálně fatálního výškového mozkového edému (high-altitude cerebral edema; HACE). Ten už se projevuje neurologickými symptomy –⁠ apatií, nepohyblivostí, poruchami vidění, neklidem, zmateností, halucinacemi, letargií, poruchami vědomí apod. S HAPE a HACE se setkáváme mnohem méně častěji než s AMS. Přednášející nás seznámil i s léčbou těchto problémů, která kromě farmakologie spočívá i v nutnosti sestupu do nižší nadmořské výšky.

V odborném programu následně pokračovala další přednášející, Mgr. J. Kollarová z Plicní kliniky FN HK s přednáškou s názvem Když dovolená končí v nemocnici. V ní prezentovala dvě kazuistiky pacientů, jejichž dovolená skončila hospitalizací, u obou šlo o diagnózou pneumotorax (PNO).

Následující přednáška se jmenovala Jak astmatici u moře nejen ke zdraví přišli. J. Šimoníčková ze Synlab Praha nás v ní seznámila s osobními zkušenostmi s thallassotherapií (léčbou mořem), kdy společně s kolegyněmi sestřičkami, s lékaři a s fyzioterapeuty zorganizovali a uskutečnili 30 ročníků pobytu u moře pro více než 2000 astmatických dětí. Prokázali účinnost přímořské léčby u dětí s astmatem i atopickým ekzémem, výsledky průzkumu pak publikovali v časopise Alergie. Jak bylo z názvu přednášky patrné, astmatici u moře přišli nejen ke zdraví, ale setkali se tu i s některými zdravotními obtížemi. Nejčastěji zdravotníci zasahovali při ošetření odřenin, vytahovali bodliny z mořských ježků, šili řezné rány a ošetřovali zapařeniny. Pacienti však přišli i o slepé střevo, zuby, vlasy apod. Podle obrázků šťastných a usměvavých dětí, kterými byla přednáška doplněna, byl však přínos přímořské léčby vyšší než jeho negativa.

MUDr. V. Sýkorová u Očkovacího centra FN Motol nám ozřejmila, zda je třeba se nechat očkovat, než vyrazíme na dovolenou, zejména do exotických zemí. V přednášce s názvem Očkovací rychlokurz aneb co je dobré vědět před cestou do zahraničí, zdůraznila důležitost očkování při cestě do rizikových zemí zejména proti hepatitidě A i B, proti meningokokům, žluté zimnici, tyfu, choleře, japonské encefalitidě, vzteklině, a proti rotavirům. Při cestě do exotických zemí bychom si měli vždy zjistit, jaká očkování jsou povinná a jaká doporučená, měli bychom také zvážit cestování s malými dětmi do těchto zemí a počítat s riziky, s nimiž se můžeme setkat.

První blok přednášek zakončil PharmDr. D. Martan z GSK, který nás seznámil s novým testem kontroly astmatu (TKA) pro děti a s aktualizací TKA pro dospělé. Tento dotazník využíváme v ordinacích pneumologů a alergologů, ale dostupný je i na internetu pro pacienty.

Druhý blok odborného programu zahájil MUDr. V. Kašák z Lerymed Praha, který je již tradičně odborným garantem konference, s přednáškou (Ne)bezpečná letecká doprava pro nemocné s plicním onemocněním. S prodlužujícím se věkem populace se zvyšuje počet seniorů, kteří cestují letadlem a už z tohoto důvodu se zvyšuje i riziko zdravotních komplikací během letu nebo do čtyř týdnů po letu. Vedle věku je obecným rizikovým faktorem délka letu. Během letu dochází k poklesu tlaku v kabině, snížení koncentrace kyslíku z 21 objemových procent až na 15, zvyšuje se objem plynů v těle, snižuje se mobilita (pohyblivost) a dochází ke snížení vlhkosti vzduchu. Může dojít až k dehydrataci, zejména při konzumaci kávy a alkoholu během letu. Z pneumologického hlediska jsou nejvíce ohroženi pacienti s těžkými formami chronických respiračních nemocí (chronická obstrukční plicní nemoc; CHOPN, a intersticiální plicní procesy; IPF). Pokud mají pacienti před letem saturaci hemoglobinu kyslíkem nižší než 92 %, je nutné podávat kyslík během letu. Na závěr se MUDr. Kašák věnoval problematice potápění a následné letecké dopravy, kdy je nutný odklad letecké dopravy na dobu 12 hodin (u ponoru bez dekomprese) a až na 18 hodin (více ponorů nebo ponor s dekompresí).

Na téma cestování, resp. létání s kyslíkem, navázala M. Macháčková také z Lerymed Praha, která nám ve své přednášce odpověděla na otázku: Je možné cestovat a létat s kyslíkem? Pacienti na dlouhodobé oxygenoterapii (DDOT) mohou cestovat a létat díky dostupným přístrojům a díky společnostem, které dokáží zajistit zásobování kyslíkem v mnoha zemích světa. Mohou mít na palubě letadla vlastní přenosný koncentrátor kyslíku nebo si ho mohou pronajmout u společnosti poskytující kyslík. Na palubě letadla nejsou povoleny standardní koncentrátory kyslíku, stlačený ani kapalný kyslík.

Ze vzduchu na zem jsme se, konkrétně do Itálie, vrátili prostřednictvím kazuistiky J. Fuchsové z Dětského oddělení Nemocnice na Bulovce s názvem Jak dopadla italská svatba české astmatičky. Svatba dopadla dobře, ale druhý den po ní nastala u české astmatičky anafylaktoidní reakce (spojená s nauzeou, fyzickou slabostí, erytémem v obličeji a na horních končetinách a prekolapsem). Po následných vyšetřeních a s přihlédnutím k bohatému svatebnímu menu se zřejmě jednalo o scombroid syndrom („otravu histaminem“), což je toxická reakce po požití většího množství histaminu (resp. biogenních aminů) v potravě.

V odborném programu pokračovala Mgr. J. Zelenková z Plicní kliniky FN Motol, která nám řekla, jaké nástrahy nás mohou čekat při koupání ve sladké, slané vodě v přírodě, ale i v bazénech. Seznámila nás s exantémy a vyrážkami spojenými s koupáním, i s živočichy, které je způsobují. Přednáška byla doplněna o bohatou obrázkovou dokumentaci.

Kazuistikou pacienta, u kterého došlo k exacerbaci astmatu po kontaktu s koněm (během adventní vyjížďky kočárem taženým koňmi), a která skončila jeho hospitalizací, zakončila E. Kašáková přednáškový den. Dostali jsme se tak do cíle našeho cestování. Dozvěděli jsme se spoustu nových, zajímavých informací a domů jsme odcházeli bohatší o zjištění, co všechno nás může během prázdnin a dovolených potkat, a jak se můžeme na tyto nástrahy připravit.

Eva Kašáková, předsedkyně pneumologické sekce ČAS