Stéla Klostermann

Říká se, že nikdo jiný neuměl lépe vylíčit drsný život v šumavských hvozdech jako Karel Klostermann, česky i německy píšící spisovatel s regionálním zaměřením na oblast Šumavy. Dodnes jsou jeho prózy dramatickým čtením, které odkrývá životní osudy horalů z česko-bavorského pomezí. A je to syrové, naturální a mnohdy překvapivé čtení. Dnes nám jeho jazyk připadá archaický –⁠ ale na počátku 20. století, kdy romány a povídky psal, byly jeho knihy chytlavé bestsellery.

Karel Klostermann měl k Šumavě vždy blízko. Narodil se v Horním Rakousku (Haag am Hausruck, 13. 2. 1848), ale dětství prožil na Sušicku. Jeho maminka pocházela ze šumavské sklářské rodiny. V době studií (zprvu studoval medicínu ve Vídni) trávil každé prázdniny na Šumavě. Když se mu zhoršil zrak, zanechal medicíny a dal se na studium jazyků. Na ty měl talent, ovládal jich až deset! Stal se učitelem, vychovatelem a spisovatelem. Podzim svého života trávil na zámku ve Štěkni u Strakonic. Dne 16. července 1923 zde ve věku 75 let vydechl naposledy. Pochován je v Plzni na čestném místě na hřbitově sv. Václava.

Stélu Klostermann jsem vytvořil na přání spolku Karla Klostermanna k 100. výročí jeho úmrtí. Podstavec tvoří dva kameny, spodní z jeho rodiště v Horním Rakousku, horní od Otavy ze Štěkně. Zpředu se stélou vine spirála jeho života od paty až k hlavě. Z boku je reliéf ryb, které na jezu u Štěkně rád chytal. Vzadu stélou prochází reliéf kříže, v jehož srdci je zasazena skleněná hrouda, která pochází ze sklárny, kde vyrůstala Klostermannova matka.

Stélu najdete v zámeckém parku ve Štěkni. Je volně přístupná veřejnosti.

Martin Gregora