Pregraduální i postgraduální studium medicíny je velmi náročné. Pro jeho zvládnutí je podstatným faktorem nejen učení během dne, ale také naše činnost v noci, konkrétně spánek. Ten mimo jiné pomáhá při ukládání informací, a nedostatek spánku nebo pozdní usínání tak zhoršuje konsolidaci paměti. Z pohledu mentálního zdraví probíhají ve spánku 2 klíčové procesy – glymfatická clearance (odstraňování odpadních látek z CNS činností gliových buněk a lymfatického systému) a ukládání informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé (tzv. konsolidace paměti, která vytváří místo pro nové informace v krátkodobé paměti). Nedostatek spánku zhoršuje rozhodování a zručnost. Spánek je zásadní pro náladu, kognitivní funkce, výkonnost během dne, imunitní systém, hormonální rovnováhu, chuť k jídlu, kontrolu tělesné hmotnosti a krevního tlaku.
Pro spánkovou hygienu je vhodné spát v tmavé, tiché a chladné místnosti, před spaním omezit světlo, kofein, alkohol, jídlo a rušivé vjemy. Kvalitu spánku zvyšuje pravidelný spánkový režim, dostatek pohybu během dne a rituály před usnutím. Obecně je u dospělých ideální délka spánku alespoň 7 hodin denně, pomůže však i „dát si 20“ během dne – tedy dle individuální potřeby a možností několik desítek minut spánku bez hluboké fáze.
Zdroj: James K. K. Med students’ secret weapon? Sleep. Medscape 2026 Sep 3. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/med-students-secret-weapon-sleep-2026a1000wnl
Úzký vztah mezi délkou spánku a inzulinovou rezistencí (IR), rizikem diabetu a souvisejících metabolických poruch je dobře doložen. Nová studie hodnotila vztah mezi délkou spánku ve všední dny a odhadovanou rychlostí odstraňování glukózy (eGDR − estimated glucose disposal rate), což je validovaný surogátní marker IR. Dále zkoumala vliv dohánění spánkového deficitu během víkendu na eGDR.
Autoři použili data 23 475 účastníků National Health and Nutrition Examination Survey (z let 2009–2023) a průřezový design studie. Výsledky ukázaly, že křivka vztahu mezi délkou spánku ve všední den a eGDR má tvar převráceného písmene U, přičemž nejnižší IR (tj. nejvyšší eGDR) je spojeno s délkou spánku 7,3 hodiny. U jedinců s kratší dobou spánku ve všední den vede nahrazení spánkového deficitu během víkendu o 1–2 hodiny ke zvýšení eGDR, oproti jedincům, kteří spánkový deficit nenahradí, ovšem prodloužení víkendového spánku o > 2 hodiny má na IR nepříznivý vliv (vede ke snížení eGDR).
Zdroj: Fan Z., Wei R., Chen T. et al. Association of weekday sleep duration and estimated glucose disposal rate: the role of weekend catch-up sleep. BMJ Open Diabetes Res Care 2026 Mar 3; 14 (2): e005692, doi: 10.1136/bmjdrc-2025-005692.
U osob středního až vyššího věku s obezitou/nadváhou bylo prodloužení nočního lačnění o 3 hodiny před ulehnutím v americké studii spojeno s větším nočním poklesem diastolického tlaku krve (dTK), se zlepšením autonomních funkcí (jako je noční pokles srdeční frekvence, vyšší variabilita srdeční frekvence nebo nižší noční hladina kortisolu) a se zlepšením tolerance glukózy ráno (lepší výsledek orálního glukózového tolerančního testu /oGTT/, nižší glykémie a lepší akutní odpověď na inzulin).
Do této randomizované studie s paralelními skupinami bylo zařazeno 39 jedinců ve věku 36–75 let s obezitou/nadváhou. Intervence zahrnovala noční lačnění 13–16 hodin včetně nejméně 3 hodin bez jídla před ulehnutím, v kontrolní skupině trvalo noční lačnění obvyklých 11–13 hodin. Obě skupiny měly 3 hodiny před ulehnutím ztlumená světla. Hodnocení probíhalo 7,5 týdne.
Autoři došli k závěru, že absence jídla nejméně 3 hodiny před ulehnutím je u dospělých s nadváhou/obezitou spojena se zlepšením kardiometabolických parametrů zřejmě cestou posílení koordinace mezi autonomní a metabolickou aktivitou regulovanou cirkadiánně a spánkem. Tato strategie představuje novou dostupnou intervenci týkající se životního stylu, s potenciálem zlepšení kardiometabolických funkcí.
Zdroj: Grimaldi D., Reid K. J., Abbott S. M. et al. Sleep-aligned extended overnight fasting improves nighttime and daytime cardiometabolic function. Arterioscler Thromb Vasc Biol 2026 Apr; 46 (4): e323355, doi: 10.1161/ATVBAHA.125.323355.
V průzkumu provedeném v Brazílii uvedlo 16,5 % z 901 párů, že alespoň část nocí spí v oddělených ložnicích. V podobném průzkumu v USA byl podíl odděleně spících párů téměř 1/3. Nejčastěji uváděnými důvody oddělených ložnic v brazilském průzkumu byly chrápání (v 75 %), odlišný režim spánku (61 %), pohyby ve spánku (59 %) a používání přístrojů pro léčbu pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP) u osob s obstrukční spánkovou apnoe (OSA; 32 %), samozřejmě s překryvem důvodů. Nespavost měla na oddělené spaní jen malý vliv. Naprostá většina párů uváděla, že spaní v oddělených ložnicích nijak nesouvisí s partnerskými hádkami. Z partnerů respondentů uvedlo 72 %, že oddělené spaní je přínosem, a 80 % separátní ložnice alespoň akceptovalo. Některé páry uváděly například oddělený spánek během pracovního týdne a společné spaní o víkendech.
Tyto výsledky prezentované na mezinárodní konferenci Americké hrudní společnosti (ATS) naznačují, že oddělené ložnice nezbytně nemusejí znamenat nesoulad mezi partnery. Naopak mohou být odrazem toho, že si lidé stále více cení zdravého spánku.
Zdroj: McNamara D. About 1 in 6 couples report sleeping in separate rooms at least one night a week. Medscape, 2026 Jun 9. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/about-1-6-couples-report-sleeping-separate-rooms-least-one-2026a1000j6w
(zza)
