V péči o onkologické pacienty je stále co zlepšovat


Autoři: Jindra Moravcová
Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 6, 2024, č. 2, s. 83-86
Kategorie: Medicína v ČR: Kulatý stůl

Souhrn

28. května 2024 se v Praze uskutečnil kulatý stůl na téma Organizace onkologické péče a dostupnost léčby, který uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem. Přední odborníci v oboru onkologie na něm diskutovali o aktuálních tématech týkajících se české onkologie, pozornost byla věnována zejména spolupráci komplexních onkologických center (KOC) s regionálními poskytovateli onkologické péče a hodnocení pilotního projektu tzv. delegované preskripce. 

Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás i v EU. Evropská komise odhaduje, že se v závislosti na stárnutí populace a prodlužování délky života počet pacientů s nádorovým onemocněním výrazně zvýší. Do roku 2035 by nárůst mohl činit až 24 procent, a onkologická onemocnění se tak stanou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Z úvodní prezentace RNDr. Ondřeje Májka, Ph.D., z Národního screeningového centra ÚZIS vyplývá, že stejný vývoj lze očekávat i v ČR: „Každoročně je u nás diagnostikováno 65 tisíc nových pacientů se zhoubnými nádory, z nichž bohužel 27 tisíc každoročně umírá“ (Obr. 1).

Kulatý stůl Organizace onkologické péče a dostupnost léčby.
Kulatý stůl Organizace onkologické péče a dostupnost léčby.
Zleva: prim. MUDr. Kateřina Jirsová – primářka Onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši, PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M. – náměstek ředitele VZP, MUDr. Renata Knorová, MBA – předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR, zdravotní ředitelka České průmyslové zdravotní pojišťovny, doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D. – člen výboru ČOS ČLS JEP, zástupce přednosty Kliniky onkologie a radioterapie FN Hradec Králové, Ing. Mgr. Venuše Škampová – ředitelka Odboru zdravotní péče MZ ČR, Mgr. Tomáš Cikrt – šéfredaktor Zdravotnického deníku, doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA – předseda výboru ČOS ČLS JEP, zástupce ředitele MOÚ a přednosta Kliniky komplexní onkologické péče MOÚ, RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. – vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů ÚZIS a vědecký vedoucí Národního screeningového centra, Mgr. Petra Adámková – předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů, Mgr. David Kolář – výkonný ředitel AIFP.

„Každoročně se počet nových onkologických pacientů zvyšuje přibližně o 2 % ročně, což úzce souvisí se stárnutím populace. Opravdu vidíme velmi razantní nárůst prevalence, a v roce 2040 bychom mohli mluvit až o 800 tisících onkologických pacientů,“ uvádí dále RNDr. Májek. „Naštěstí platí, že i přes stárnutí populace je poměrně stabilizovaná úmrtnost, což je určitě velmi dobrá vizitka české onkologie. Nicméně dramaticky narůstá zejména prevalence a počet onkologických pacientů z minulosti, což znamená velkou zátěž nejen populace, ale také českého zdravotního systému. Tento systém se bude muset postarat i o ty pacienty, kteří přežili nádorové onemocnění a dlouhodobě s ním žijí“ (Obr. 2).

 

 

Celková zátěž české populace zhoubnými novotvary
(ZN bez nemelanomového kožního zhoubného novotvaru: C00–C97 bez C44)

Absolutní počet

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Průměrná roční změna 2018–2022

Incidence1

59 727

60 451

60 086

59 366

64 279

59 709*

60 461*

64 726

+ 1,7 %

Mortalita2

26 681

27 109

27 183

27 521

28 025

27 841

26 865

27 286

+ 0,1 %

Prevalence1

397 975

412 433

425 685

437 377

453 184

462 756

472 803

488 773

+ 2,8 %

* Pokles v letech 2020 a 2021 lze přisuzovat především epidemii COVID-19, některé skupiny nádorů byly poddiagnostikovány.

Obr. 1. Celková zátěž české populace zhoubnými novotvary bez nemelanomových kožních nádorů.
Celková zátěž české populace zhoubnými novotvary bez nemelanomových kožních nádorů.

Obr. 2. Dlouhodobá předpověď prevalence: zhoubné novotvary bez nemelanomových kožních nádorů.
Dlouhodobá předpověď prevalence: zhoubné novotvary bez nemelanomových kožních nádorů.

 

Organizace onkologické péče v ČR

Onkologická péče v ČR je na velmi dobré úrovni srovnatelné s vyspělou Evropou, nicméně stále je co zlepšovat. A jak se účastníci kulatého stolu shodli, vzhledem k výše zmíněným skutečnostem s rostoucím počtem onkologických pacientů je žádoucí se zaměřit zejména na organizaci onkologické péče. Ta se totiž v jednotlivých krajích a jednotlivých KOC liší, a je potřeba provést změny, které povedou k lepší dostupnosti a k jejímu efektivnějšímu využití (Obr. 3).

Obr. 3. Solidní ZN primárně léčené v KOC a mimo KOC podle kraje bydliště pacienta (2022).
Solidní ZN primárně léčené v KOC a mimo KOC podle kraje bydliště pacienta (2022).

V České republice je v současné době onkologická péče soustředěna do 16 specializovaných komplexních onkologických center, v nichž v roce 2022 bylo léčeno téměř 70 % pacientů. Jsou zde ale poměrně razantní rozdíly mezi jednotlivými regiony. V hlavním městě Praze je v KOC léčeno 90 % pacientů, ale třeba v Karlovarském kraji, kde přímo KOC není, je to 40 %. Rozdíly jsou také v počtech pacientů, kteří v regionech projdou multidisciplinárním týmem. Jak ale konstatoval doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D., člen výboru České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS ČLS JEP), není úplně špatně, že je v některém kraji méně pacientů v KOC: „Ne všichni onkologičtí pacienti centrovou léčbu potřebují. Mají dobrou péči v regionálním onkologickém centru, a tudíž nemusí jezdit do KOC.“ V podobném duchu se vyjádřila i MUDr. Kateřina Jirsová, primářka onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši: „Ne všichni pacienti potřebují být nutně po celou dobu své onkologické trajektorie léčeni v KOC. Pacienty máme na onkologické léčbě řadu let poměrně stabilizované a jejich léčba může probíhat blíže jejich bydlišti a komplexním onkologickým centrům můžeme ulevit. Vnímám regionální onkologická centra jako jakýsi komunikační uzel jak pro pacienty, tak pro odborníky.“

„Víme, že z Karlovarského kraje jezdí pacienti do Plzně v pět ráno nalačno jenom na odběry. Zbytečně. Proč jezdí do KOC jenom na odběry? To se může udělat v místě bydliště. Nejedná se o úplně systémové změny, ale mnohdy stačí maličkosti,“ zmínila Mgr. Petra Adámková, předsedkyně pacientské organizace Hlas onkologických pacientů, a ve stručnosti představila projekt, který připravuje ve spolupráci s ČOS ČLS JEP a dalšími odbornými společnostmi. Tento projekt by měl pomoci pacientům orientovat se v systému onkologické péče a najít v něm optimální cestu.

Na potřebě efektivnější provázanosti KOC a regionálních center se shodli všichni přítomní odborníci s tím, že bude potřeba mimo jiné vytvořit nějakou jednotnou celorepublikovou komunikační platformu pro sdílení informací o pa­cientech a léčbě, neboť prozatím žádná neexistuje a nejsou nastaveny ani jednotné podmínky pro sdílení zdravotnické dokumentace.

 

Delegovaná preskripce

Na kulatém stolu došlo také k diskusi o pilotním projektu delegované preskripce, který zahájily na jaře 2023 zdravotní pojišťovny po dohodě s ČOS ČLS JEP. Jeho podstatou je umožnit (na základě doporučení multidisciplinárního týmu) podávání vybraných léčiv dosud podávaných pouze v KOC také u regionálních poskytovatelů onkologické péče (regionální onkologická skupina, ROS). „Momentálně jsme před vyhodnocením tohoto projektu, jedná se o nový metodický postup,“ uvedl k tématu PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., náměstek ředitele pro zdravotní péči VZP. „Zatím se to týká jen generik, debata o tom, která to budou, trvala poměrně dlouho. A v tuto chvíli stojíme před další fází spolupráce KOC a ROS a uvidíme, jestli se nám povede nalézt konsenzus nad dalšími léky a možná i nad dalšími diagnostickými skupinami. O inovativních léčebných prostředcích zatím nebyla vedena diskuse.“ Do projektu by se podle slov MUDr. Renaty Knorové, MBA, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR, připojily i ostatní zdravotní pojišťovny: „Svazové pojišťovny byly při jednání s odbornou společností a rádi se zapojíme do dalších jednání. Ale záleží na tom, kolik finančních prostředků bude k dispozici. Pokud budeme mít ve svazových pojišťovnách více financí, budeme VZP zcela jistě následovat.“

„Delegovaná preskripce má potenciál zlepšit dostupnost onkologické péče pro pacienty blíže jejich domovu a zároveň přispět k uvolnění dnes již často omezených kapacit komplexních onkologických center. Doufám proto, že se do projektu v dohledné době zapojí všechny zdravotní pojišťovny a dojde k rozšíření seznamu léčiv, která budou moci být podávána i mimo komplexní onkologická centra, což dále zlepší léčebné vyhlídky onkologicky nemocných pacientů,“ okomentoval projekt delegované preskripce Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP, a závěrem dodal: „Situace v onkologické péči v ČR opravdu není špatná. Skutečnost, že na každém kulatém stole diskutujeme o něčem novém, je důkazem, že situace jde stále a stále dopředu a že se česká onkologie zlepšuje. A potenciál, který může naplnit v následujících letech, je pořád ještě obrovský. Máme spoustu funkčních nástrojů a naším cílem by mělo být, aby z nich měl benefit co nejširší okruh pacientů.“


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Svět praktické medicíny

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Problematika pacienta s dentinovou hypersenzitivitou
nový kurz
Autoři: MDDr. Diana Kovářová

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Antiseptika a prevence ve stomatologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Snímatelné zubní náhrady a fixační krémy
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

White paper - jak vidíme optimální péči o zubní náhrady
Autoři: MUDr. Jindřich Charvát, CSc.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se