#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Tadeáš Kotrba: Zpoza druhé strany (2013)


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2026; 81 (1): 2.
doi: https://doi.org/10.61568/cspe/4-6653/20260124/142534

Sbírka Galerie umění (GAVU) Cheb. Umění 20. a 21. století
Foto: Jiří Gordon

 

Obraz Zpoza druhé strany vznikl rok po Kotrbově (nar. 1986) absolvování Akademie výtvarných umění v Praze. Tehdy už si Tadeáš Kotrba vytváří svůj malířský styl. Tenké nánosy akvarelové barvy v něm kombinuje s olejomalbou, přičemž ponechává prázdný prostor, kdy je část obrazu nepomalovaná. Jemná a tlumená barevnost i štětcové provedení připomínají leckdy čínskou tušovou krajinomalbu. Kotrba jimi zachycuje vzpomínky ze svých cest do zahraničí. Figurální náměty často působí jako fotografické momentky. Postavy bývají zobrazeny v pohybu, kdy třeba přelézají plot nebo se prodírají houštinami. Taková lidská činnost má u Kotrby symbolický význam. Znamená překonávání překážek, kterých je v životě dost a dost. Obrazy lze tedy charakterizovat jako existenciálně laděné.

V další fázi svého uměleckého vývoje se Kotrba vyrovnává i s dílem svého otce, sochaře Maria Kotrby, který tragicky zemřel. Otcovy původně drobné kresby, vyznačující se však výraznou monumentalitou a stylizací, „přenáší“ ve velkých rozměrech na svá plátna s vlastními, jinak cítěnými postavami. V obrazech tak vzniká napětí, kdy se střetávají dva světy. Jeden reálný, vycházející z rodinného prostředí, druhý imaginární, nadskutečný. Obrovské figury vypůjčené z otcovy škály jsou jakýmisi démony, nebo naopak strážnými anděly, působícími však poněkud groteskně. Tímto stylem rozehrává Tadeáš Kotrba mezigenerační dialog dvou umělců –⁠ otce a syna. V něm se také zrcadlí i zvláštní osobně chápaná osudovost.

Obraz Zpoza druhé strany patří ještě do předchozího tvůrčího období Tadeáše Kotrby, ke kterému se vztahuje jeho výrok, že dlouhodobým námětem je pro něj „cesta jak jednotlivce, tak lidí jakožto společenství. Cesta, na které je potřeba překonat spoustu rozličných překážek.“ Na cestě jsou v pozadí dvě drobné postavy, které patrně už překonaly plot v popředí. Jedna z nich, zdá se, čeká na druhou, vyčkává, až se k ní druhá připojí, aby společně mohly čelit dalším výzvám na zdánlivě nekonečné cestě.

Juliana Boublíková Jahnová


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 1

2026 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#