„Chceme, aby obíhala data, nikoliv pacient s papírovými zprávami a výsledky vyšetření,“ připomíná ministr zdravotnictví Adam Vojtěch cíl projektu elektronizace zdravotnictví.
První oblastí, kde je tento princip již uveden do praxe, jsou laboratorní výsledky. „Poskytovatel laboratorních služeb zadává výsledek do zdravotnické dokumentace vyšetřovaného. V tu chvíli bez jakéhokoliv opisování, bez jakýchkoliv papírů a další administrativní zátěže data odejdou do centrálního úložiště laboratorních dat,“ popisuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Systém dnes obsahuje přibližně 500 milionů laboratorních výsledků s historií 5 let. Zapojeno je do něho 282 poskytovatelů laboratorních služeb a první etapa zahrnuje 21 laboratorních markerů, jež budou dále rozšiřovány (cílově zatím na 27).
Význam nové infrastruktury ilustruje přednosta 2. interní kliniky − kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., právě na příkladu analýzy LDL-C, do níž byla zahrnuta rutinně sbíraná laboratorní data více než 900 tisíc pacientů. Ta lze nyní dále využít pro hodnocení kvality péče i sledování populačních trendů. „Až do této doby jsme měli velmi rozsáhlou epidemiologickou studii dlouhodobého sledování v české populaci post-MONICA, která nakonec zahrnula 15 tisíc účastníků. Tady se pohybujeme v úplně jiném řádu,“ zdůrazňuje.
Aktuální analýza pracuje s daty více než 340 tisíc pacientů ve věku 45–64 let a více než 600 tisíc pacientů ve věku od 65 let. Obě skupiny byly léčeny statiny a bylo u nich k dispozici minimálně 3leté sledování laboratorních parametrů. Na rozdíl od klasických epidemiologických studií datový soubor nevzniká jednorázovým náborem účastníků, ale jde o průběžný sběr rutinně nabíhajících laboratorních výsledků. Datová základna se tak kontinuálně rozšiřuje a umožňuje sledovat trendy v čase i regionální rozdíly.
První případová studie se zaměřila na koncentrace LDL-C a prokázala postupný nárůst podílu pacientů užívajících statiny, kteří dosahují hodnot < 3 mmol/l, a současně pokles počtu nemocných s hodnotami > 5 mmol/l, tedy s nejvyšším kardiovaskulárním (KV) rizikem. U takto léčených osob starších 65 let dosahují hodnot < 3 mmol/l přibližně tři čtvrtiny pacientů.
Podle profesora Linharta mohou tato data pomoci vysvětlit dlouhodobě příznivý vývoj incidence infarktu myokardu (IM) a ischemické choroby srdeční (ICHS). V dosahovaných hodnotách LDL-C však byly současně identifikovány významné regionální rozdíly, pro něž je třeba hledat vysvětlení. „Považuji data, která máme k dispozici, za největší vítězství Národního kardiovaskulárního plánu. Dříve jsme se v některých oblastech možná až nekriticky ,plácali pro ramenou‘, jak nám to hezky jde. Tady máme jeden z příkladů, kde v tom můžeme pokračovat,“ podotýká kardiolog.
Laboratorní data představují pouze první část budované datové infrastruktury. Současně se začínají centralizovat také údaje z preventivních prohlídek a screeningových programů. V systému je aktuálně evidováno přibližně:
Právě propojení těchto datových zdrojů bude podle ÚZIS představovat další krok. „My totiž nevíme, jak vypadá česká populace plošně z hlediska obezity, body mass indexu, hypertenze a podobně. Většinou to máme z různých průzkumů. Teď nabíhá systém, který by to měl odkrýt zcela plošně,“ uvádí profesor Dušek.
Na centralizaci laboratorních výsledků bude navazovat budování sdíleného zdravotního záznamu, který propojí laboratorní výsledky, preventivní prohlídky, screeningová vyšetření i další zdravotnickou dokumentaci.
Podle návrhu novely zákona budou elektronické žádanky povinné od 1. července 2027 s výjimkou laboratorních žádanek, jejichž zavedení je plánováno samostatně (již od ledna). Povinné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě má následovat od 1. ledna 2029.
Cílem je nikoliv „pouhá“ digitalizace administrativy, ale vznik jednotné datové infrastruktury, která umožní sdílení klinických informací mezi poskytovateli zdravotních služeb a současně vytvoří podmínky pro populační analýzy založené na rutinně vznikajících datech.
Kristýna Poulová
redakce MeDitorial
