Výsledky studie byly zveřejněny v American Journal of Geriatric Psychiatry. Data, shromažďovaná v období od července 2020 do ledna 2024, se týkala 6 států, které se od sebe liší legislativou a možnostmi ukončení života. Výzkumníci požádali o vyjádření přes 200 lékařů, především těch se specializací, která by mohla zahrnovat péči o lidi s demencí na konci jejich života. Dotazováno bylo i několik specializovaných zdravotnických pracovníků, kteří mají při své práci podobnou úroveň lékařské odpovědnosti jako lékaři. Respondenti byli z Nizozemska, Švýcarska, Německa, USA, Japonska a Izraele.
Eutanazie při demenci není povolena v USA, Německu, Japonsku a Izraeli. Nizozemsko eutanazii dovoluje i pro pacienty s demencí, přestože je primárně určena pro lidi s mírnou formou, kteří mají stále zdravý úsudek a jsou schopni jasného rozhodování. Švýcarsko povoluje lékařem asistované umírání (PAD) v případech demence za předpokladu, že pacient má mentální kapacitu rozhodnout se a je schopen sám aplikovat smrtící lék. PAD je legální i v některých státech USA, například v Oregonu, Washingtonu, Kalifornii, Coloradu, New Jersey, Maine, Novém Mexiku, Vermontu, na Havaji, v Montany a Washingtonu DC, ovšem ne pro pacienty s demencí.
Studie ukázala, že celkově 44 % lékařů považovalo eutanazii pro lidi s demencí za přijatelnou, přičemž rozmezí bylo od 23 % ve Švýcarsku až po 66 % v Nizozemsku.
Pouze 38 % lékařů uvedlo, že by eutanazii na žádost pacienta s demencí provedlo, přičemž míra ochoty se pohybovala od 18 % v Německu po 58 % v Nizozemsku. Nizozemští lékaři považovali tento zákrok za přijatelný častěji než lékaři ve Švýcarsku a Japonsku. Byli také ochotnější provést eutanazii než lékaři ve Švýcarsku, Německu, USA a Japonsku. 35 % respondentů pak uvedlo, že pokud by oni sami onemocněli demencí, tak by si pro sebe eutanazii přáli.
Výsledky pro Medscape Medical News okomentovala spoluautorka studie profesorka Jenny T. van der Steen z Leidenské univerzity . Podle ní by lidé s demencí měli mít možnost poradit se s lékařem nebo požádat o lékařskou pomoc při umírání či eutanazii v jurisdikcích, kde je to povoleno. Úkolem lékařů je takové žádosti posoudit a reagovat na ně, případně eutanazii provést. V případě demence je však eutanazie obzvláště kontroverzní kvůli klesajícím kognitivním schopnostem, které tuto nemoc doprovázejí. Lékaři by také měli informovat pacienty o možnostech asistovaného umírání, pouze pokud se oni sami zeptají.
Neurolog dr. Shaheen Lakhan upřesňuje, že pacient s demencí může jasně formulovat přání ohledně konce svého života hned na počátku nemoci, ale po letech, kdy už nepoznává okolní svět, nemůže tuto volbu potvrdit nebo odvolat. Lékaři pak mají velké dilema, zda ctít „tehdejší já“, jež mělo mentální schopnosti a předvídavost, nebo chránit „nynější já“, které se může zdát spokojené v nevědomosti, ale již není schopno jasného vyjádření.
Jako pomoc pro lékaře při obtížných rozhovorech s pacienty s demencí vytvořila nezisková organizace Compassion & Choices ve spolupráci s American Society on Aging informační zdroj s názvem „Essential Conversations: Planning for Life with Dementia“ („Zásadní rozhovory: Plánování života s demencí“).
(hno)
Zdroje:
1. Xu J., Smaling H. J. A., Nakanishi M. et al. Acceptability of euthanasia for people with dementia: perspectives of clinicians from six countries. Am J Geriatr Psychiatry 2025 Dec; 33 (12): 1263–1274, doi: 10.1016/j.jagp.2025.08.003.
2. Brooks M. Clinicians split on ethics of euthanasia for dementia. Medscape, 2025 Sep 9. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/clinicians-split-ethics-euthanasia-dementia-2025a1000nt4
