Depresí trpí přibližně 20–50 % pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). Řada z nich zažije depresivní epizodu dokonce ještě před stanovením diagnózy RS. Deprese není vázána jen na akutní vzplanutí autoimunitního zánětu, tedy ataku. Řada nemocných může trpět depresí i v dalším průběhu nemoci. Čím je vyšší výskyt deprese u pacientů s RS způsoben?
Příčin vzniku deprese je u roztroušené sklerózy hned několik. Vliv má bezesporu chronický zánětlivý proces probíhající v centrálním nervovém systému. Negativní roli hrají například prozánětlivé cytokiny, které jsou uvolňovány aktivovanými makrofágy v rámci autoimunitní reakce. Podávání těchto cytokinů zdravým dobrovolníkům vyvolává příznaky splňující kritéria deprese.
Deprese souvisí i s lézemi a atrofií v částech mozku, které bývají při RS postižené. Vliv na depresi má rovněž ztráta nervových vláken. Svou nezanedbatelnou roli mají bohužel také nežádoucí účinky léčby roztroušené sklerózy. To se týká jak léčby akutní, tak dlouhodobé.
Riziko deprese stoupá s nezaměstnaností, dlouhodobým pobytem v domácím prostředí, nízkým životním standardem a při progresi onemocnění také s narůstající disabilitou. I přesto je nejvyšší riziko výskytu depresivní epizody v prvních měsících po stanovení diagnózy. Depresivní epizoda v tomto období postihne až 40 % nemocných. Výrazným problémem u pacientů s roztroušenou sklerózou je dále vysoký výskyt úzkosti. Ta potká až 90 % pacientů.
Nejen u pacientů s RS je třeba si všímat varovných projevů – signálů deprese. V terénu RS je bohužel posouzení projevů deprese často obtížné. Problematické je například posouzení chronické únavy, která se u nemocných s RS vykytuje v 75–80 % případů, ale patří rovněž k příznakům deprese. Mezi hlavní symptomy tohoto psychiatrického onemocnění dále patří:
Některé projevy a tvrzení jsou přímo varováním před suicidálním pokusem:
Deprese, imunitní systém a nervový systém spolu souvisejí víc, než by se mohlo zdát. Každé vychýlení z rovnováhy v oblasti psychiky vede ke změnám činnosti mozku i imunitního systému. Deprese, znechucení či úzkost způsobují produkci takových mediátorů, které nepříznivě ovlivňují imunitní systém. Snižuje se jeho schopnost uhlídat rovnováhu organismu. Člověk snáze podlehne infekci, imunitnímu systému snáze unikne vyvíjející se nádor. Pozitivní nálada, pozitivní myšlení a ladění naopak imunitní systém ovlivňují příznivě.
Nelze se zaměřit pouze na tělo a mysl vynechat. Jakékoliv projevy deprese či úzkosti by měly být včas podchyceny a léčeny. Ideální je samozřejmě psychiatrická a psychologická péče. Nejrizikovější skupinou jsou nově diagnostikovaní pacienti. Těm pomáhá překonat těžké počáteční období také například Sdružení mladých sklerotiků nebo Unie Roska. Důležité je pacientům vysvětlit, že psychické obtíže je třeba řešit, a poradit jim, kam se mohou obrátit.
(dos)
Zdroje:
1. Štětkářová I., Horáček J. Deprese u vybraných neurologických onemocnění. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2016; 79/112 (6): 626−638.
2. Lava N. Multiple Sclerosis and Depression. WebMD, 2019 May 5. Dostupné na: www.webmd.com/multiple-sclerosis/ms-depression
3. Holland K. Depression and anxiety: how to identify and treat coexisting symptoms. Healthline, 2018 Jun 20. Dostupné na: www.healthline.com/health/mental-health/depression-and-anxiety
4. Malinová R. Psychoterapie. Sdružení mladých sklerotiků. Dostupné na: www.mladisklerotici.cz/roztrousena-skleroza/komplexni-lecba/psychoterapie
5. Nadační fond Impuls. Dostupné na: www.nfimpuls.cz
6. Unie Roska. Dostupné na: www.roska.eu
