Využití antibakteriálního působení enzymů obsažených v medu v rámci terapie chronických ran

13. 8. 2018

V procesu hojení ran lze využít antibakteriálních vlastností enzymů obsažených v medu. V ráně dochází působením enzymů k tvorbě peroxidu vodíku, který má baktericidní vlastnosti. V následujícím článku jsou prezentovány poznatky o defenzinu 1 a methylglyoxalu jakožto klíčových antibakteriálních složkách medu a jejich vzájemném působení.

Inzerce

Mechanismus účinku lékařského medu

V terapii ran lze využít 100% čistý med. Můžeme jej aplikovat na chronické a infikované defekty. Ve vlhkém prostředí rány dojde k aktivaci enzymů obsažených v medu a uplatnění jejich antibakteriálních vlastností.

První zmínky o použití medu k ošetření infikovaných ran a kožních ulcerací pocházejí již ze starého Egypta z roku 1650 př. n. l. Stejně tak se užíval ve starověkém Řecku a Římě a doklady o jeho účinku pokračují až do renesance. Ve 20. století během 1. světové války se pak užíval v rámci prevence infekčních komplikací u popálenin nebo v terapii infikovaných ran.

Med vedle cukru, vody a dalších organických látek obsahuje řadu enzymů, které se při kontaktu s ránou aktivují. Dochází tak ke konstantní tvorbě malého množství peroxidu vodíku. Ten se tvoří pouze v ráně, ale kůže mimo ránu není jeho přítomností poškozena. V ráně se udržuje nízké pH, které rovněž napomáhá antibakteriálnímu účinku.

Antibakteriální složky medu

Ke složkám lékařských medů a zdravotnických prostředků na jejich bázi (u nás k dostání mj. jako Revamil) patří také methylglyoxal (MGO) a defenzin 1. MGO je antibakteriálně působící organická látka obsažená ve vysokých koncentracích zejména v manukovém medu. Defenzin 1 je protein vylučovaný včelami, jehož koncentrace se v medu různého botanického původu liší. Vědci ze Slovenské akademie věd proto provedli výzkum, jehož cílem bylo zhodnotit obsah defenzinu 1 v medech různého botanického původu a zhodnotit předpokládaný účinek MGO na množství defenzinu 1.

Analýza vzorků ukázala, že defenzin 1 je stálou složkou všech testovaných medů, která však bývá kvantitativně velmi variabilní. Pomocí polymerázové řetězové reakce na vzorcích včel produkujících testované medy bylo zjištěno, že exprese defenzinu 1 se u včel liší nejen co do množství, ale také velikostí molekuly. Ukázalo se, že čím vyšší koncentraci MGO med obsahuje, tím více dochází ke snížení antibakteriální aktivity defenzinu 1.

Shrnutí a závěr

Čistý med pro použití v medicíně lze aplikovat na různé typy ran: popáleniny, proleženiny, bércové vředy či diabetické ulcerace. Hlavním původcem antibakteriální aktivity jsou obsažené enzymy. Výsledky provedené studie ukazují, že vysoké koncentrace MGO ruší antibakteriální aktivitu defenzinu 1 a mohou mít negativní vliv na strukturu a funkci ostatních peptidů a proteinů, jež jsou v medu obsaženy. Díky sníženému množství methylglyoxalu v Revamilu se proto může kromě hlavního protizánětlivě působícího enzymu glukózooxidázy více uplatnit také právě defenzin 1.

(idav)

Zdroje:

  1. Majtán J., Klaudiny J., Bohová J. et al. Methylglyoxal-induced modifications of significant honeybee proteinous components in manuka honey: possible therapeutic implications. Fitoterapia 2012; 83 (4): 671–677.
  2. Revamil hydrofilní gel. Dostupné na: www.acarehealth.cz/cs/wound-care/revamil
Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie Farmacie Farmakologie Chirurgie všeobecná Interní lékařství Farmaceutický asistent Všeobecná sestra
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se