Využití hydrokoloidních vláken při vlhkém hojení ran
Tvorba a zachování vlhkého prostředí v ráně jsou zásadními aspekty pro úspěšné hojení různého typu ran. Vlhké krytí podporuje granulační i epitelizační fázi hojení, méně traumatizuje ránu a zkracuje dobu léčby. Proto je různým formám vlhkého krytí ran věnována velká pozornost.
Výhody vlhké terapie
Vedle podpory granulace a epitelizace rány má vlhké krytí řadu dalších výhod: absorbuje exsudát, udržuje výměnu plynů, pomáhá zachovat stabilní teplotu rány. Vlhká terapie má příznivé dopady i na pacienty, kteří pozitivně vnímají delší intervaly mezi převazy a jejich minimální bolestivost. Vlhké krytí také chrání rány před sekundární infekcí.
Výběr vhodného krytí
Při výběru vhodného typu krytí podle charakteru rány je nutné brát v úvahu stupeň exsudace rány, hloubku, přítomnost povlaku a nekrózy i citlivost kůže. Měla by rovněž být zachována rovnováha mezi nadměrnou vlhkostí a vysoušením rány.
- Hydrogely – krytí na bázi hydrofilních polymerů je vhodné na suché málo exsudující rány, které vyžadují zvlhčení.
- Hydrokoloidy – absorpční hydrokoloidní krytí se doporučuje na suché nekrotické rány a rány se slabou exsudací, zabraňuje proniknutí sekundární infekce do rány.
- Hydrokoloidní vlákna – absorpční a gelující celulózové krytí, které propouští plyny.
- Absorpční krytí – jedná se například o algináty, které mají vysoce absorpční vlastnosti a jsou vhodné na středně exsudující rány, používají se i na infikované rány. Absorpční krytí s aktivním uhlíkem je vhodné na zapáchající rány.
- Hydroaktivní krytí – vlhké krytí s absorpčním jádrem, které je vhodné na infikované rány a rány s různou mírou exsudace.
- Pěnové krytí – polyuretanové pěny mají silně absorpční schopnosti, jsou vhodné pro neinfikované rány se středně silnou exsudací.
- Antiseptické krytí – krytí s nižší absorpční schopností, ale díky obsahu stříbra či jódu přispívá k prevenci vzniku infekce. Není vhodné pro pacienty s alergií na obsažené látky.
Hydrokoloidní vlákna
K nejmodernějším způsobům vlhkého krytí patří hydrokoloidní vlákna, která lze využít jako absorpční či hydrofilní krytí na více typů ran. Toto krytí je vhodné na defekty různých velikostí a minimalizuje maceraci okolí rány. Hydrokoloidní krytí je propustné pro plyny a slouží jako bariéra proti bakteriím. Díky gelujícím vlastnostem se toto krytí nevstřebává a naopak udržuje v ráně vlhké prostředí. Doba hojení se tak zkracuje až o 40 %.
Příkladem hydrokoloidních vláken je prostředek Hcel. Hcel HT (kyselá forma karboxymethylované celulózy) má antibakteriální účinky a díky kyselému pH vytváří vhodné podmínky pro hojení ran. Jeho postupně vznikající gelová struktura přispívá k hojení bércových vředů, dekubitů i ran se sklonem ke krvácení. Hcel NaT (sůl karboxymethylované celulózy) má naopak rychlejší absorpční vlastnosti, a je tedy vhodný na akutní rány s intenzivnější sekrecí. Doporučuje se ovšem jen pro čisté rány.
Přínos v praxi
Díky flexibilitě tohoto krytí lze Hcel používat na různě velké rány. Snadné snímání ulehčuje manipulaci s materiálem, nepoškozuje se tak nová tkáň a pro pacienty je jeho použití bezbolestné. Oba typy hydrokoloidního krytí lze použít ve všech fázích hojení ran.
(pak)
Zdroje:
- Hlávková L. Optimální aplikace krycích materiálů na hojení ran. proSestru.cz 2016. Dostupné na: www.prosestru.cz/kreditovane-kurzy/optimalni-aplikace-krycich-materialu-p46
- Daley B. J. Wound Care Treatment & Management. Medscape Drugs & Diseases 2016 Mar 11. Dostupné na: http://emedicine.medscape.com/article/194018-treatment
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.