Bolavá záda trápí naprostou většinu sester

Prevalence dosahuje vysokých hodnot

Prevalence bolestí zad u sester se podle dostupných poznatků pohybuje mezi 40 a 97 %. Toto povolání je tedy s ohledem na pohybový aparát považováno za vysoce rizikové nejen v porovnání s ostatními zdravotnickými profesemi, ale i s povoláními mimo sektor zdravotnictví.

Několik studií z roku 2014 potvrzuje, že sestry považují záda za nejproblematičtější a nejbolestivější část těla. Bolesti postihují zejména personál na jednotkách intenzivní péče, kde se prevalence pohybuje nad 80 %. V turecké průřezové studii prevalence bolesti zad u sester přesahovala 84 %, přičemž 67 % sester hodnotilo bolest jako středně těžkou. Za rizikovou skupinu byly označeny ty sestry, které nebyly dostatečně edukovány v problematice bolesti zad a její prevenci. Směnný provoz, interní oddělení a pediatrické jednotky intenzivní péče byly hodnoceny jako nejrizikovější faktory s ohledem na typ sesterské práce.

Analýza více než 5 tisíc případů bolesti zad u sester a dalších profesí působících ve státním zdravotnictví ve Velké Británii ukázala, že dvě pětiny absencí zapříčinily právě bolesti zad a další muskuloskeletální potíže. Téměř 60 % pracovníků bylo někdy v pracovní neschopnosti kvůli bolesti zad.

Kde hledat rizikové faktory

Rizikové faktory bolesti zad lze rozdělit na individuální a profesní. K významným individuálním faktorům patří věk a životní styl, profesní rizikové faktory lze hledat v rovině fyzické i psychosociální. Na úrovni fyzické zátěže jsou pro záda nejrizikovějšími úkony stereotypní pohyby, například při manipulaci s pacienty, nesprávný postoj a sed, nadměrné užívání síly při některých pracovních úkonech a nedostupnost či nepoužívání vhodných pomůcek a vybavení. Na rozvoji a intenzitě bolesti zad se nepříznivě podílejí také dlouhé směny, nadměrné pracovní zatížení, nedostatek personálu a narušené biorytmy související se směnným provozem. Tyto faktory jsou významnými stresory, jež zvyšují svalové napětí a mohou být prvním spouštěčem obtíží.

Dlouhodobě pomáhá prevence…

Zásadním opatřením týkajícím se bolesti zad je prevence –⁠ tedy dodržování správných pohybových návyků, ergonomie pracoviště, úlevové polohy i pravidelná péče o pohybový aparát (relaxační techniky, sportovní aktivity). Průměrná délka trvání bolesti zad činí podle turecké průřezové studie 1,5 roku, ovšem více než polovina sester udává bolest trvající až 3 roky. Skóre bolesti se zhoršuje úměrně počtu let strávených prací ve zdravotnictví –⁠ pracovní podmínky tedy hrají v péči o pohybový aparát klíčovou roli.

Autoři studie apelují na zavádění edukačních programů pro sestry, školení zaměřené na efektivní využívání pracovních pomůcek na pracovišti i celkovou kvalitu pracovního prostředí, jež se promítá do fyzické i psychické kondice sester.

… při akutních potížích může dojít na infuze

Účinným postupem, který může v případě akutní bolesti doplnit dlouhodobá preventivní opatření, je infuzní terapie s fixní kombinací nesteroidního antirevmatika diklofenaku a centrálně působícího myorelaxans orfenadrinu. Tato látka působí na svalovinu se zvýšeným svalovým tonusem, jenž vyvolává bolest, a v kombinaci s diklofenakem přináší úlevu od akutní svalové, kloubní i kostní bolesti. Jedna dávka infuzního roztoku obsahuje 75 mg diklofenaku a 30 mg orfenadrinu a obvykle se podává 1 infuze denně. Díky rychlému nástupu účinku je tato fixní kombinace vyhledávaným řešením akutní bolesti zad.

(pak)

Zdroje:
1. Tosunoz I. K., Oztunc G. Low back pain in nurses. Int J Caring Sci 2017; 10 (3): 1728–1732.
2. Ovayolu O., Ovayolu N., Genc M., Col-Araz N. Frequency and severity of low back pain in nurses working in intensive care units and influential factors. Pak J Med Sci 2014 Jan; 30 (1): 70–76, doi: 10.12669/pjms.301.3455.
3. Nurses need more advice over back pain. Nursing Times, 2012 May 23. Dostupné na: www.nursingtimes.net/roles/nurse-managers/nurses-need-more-advice-over-back-pain/5045223.article
4. SPC Neodolpasse. Dostupné na: www.sukl.cz