Psychologové, kteří studují změny mentálních procesů souvisejících s věkem, se domnívají, že postupný úbytek duševních schopností nastává už kolem 20.–30. roku života.
Při hodnocení krátkodobé paměti se zdá, že změna s časem je obzvláště rychlá a nestabilní v průběhu středního věku. To znamená, že u některých jinak zdravých jedinců pozorujeme rapidně se zhoršující paměť, zatímco jiní si ji mohou dokonce vylepšit. To naznačuje, že mozek v tomto období prochází významnou změnou.
V průběhu střední dospělosti se mění hned několik mozkových struktur. Patří mezi ně i hipokampus, oblast kritická pro tvorbu nových vzpomínek. Hipokampus se v dospělosti postupně zmenšuje a tento proces se ve středním věku zrychluje. Prudké změny ve velikosti a funkci hipokampu mohou být zodpovědné za problémy s krátkodobou pamětí.
Fungování mozku v konečném důsledku umožňuje bílá hmota mozková, tvořená zejména axony propojujícími jednotlivé neurony. Tato spojení během dospělosti postupně dozrávají a propojují oblasti mozku zajišťující kognitivní funkce, jako je paměť, logické uvažování a jazykové procesy. Síť tvořená bílou hmotou se stará také o senzorické procesy, jako je zpracování vizuálních podnětů.
Podobně jako společenská smetánka tvoří názorová uskupení, propojují se i různé oblasti mozku. Dobře zorganizovaná komunikace jednotlivých oblastí nám umožňuje provádět komplexní úkoly a činit strategická rozhodnutí.
Zdá se, že mozek je na vrcholu své propojenosti právě v okamžiku, kdy vstupujeme do středního věku. Období kolem 50. roku života se dokonce často považuje za ideální pro některá zásadní rozhodnutí. Brzy poté se však mozková síť začíná rozpadat.
V průběhu středního věku prochází mnoho nervových spojení bodem obratu od nabývání na objemu směrem k jeho ztrátě. To znamená, že signály a informace se nemohou přenášet tak rychle. Zhruba ve stejné době se také začíná zhoršovat reakční čas. Funkce senzorické sítě se v průběhu dospělosti zhoršuje postupně, ale úpadek kognitivní sítě ve středním věku zrychluje.
Někteří neurovědci se domnívají, že výzkum se už příliš dlouho soustředil na změny mozku ve velmi pokročilém věku, kdy jsou problémy nejvíce patrné. Jenže to už je často na intervenci příliš pozdě. Střední věk by mohl být obdobím, ve kterém je možno identifikovat časné rizikové faktory pozdějšího kognitivního úpadku souvisejícího například s demencí. V tomto období by také měla provádět časná intervence.
Podaří se však nějak jednoduše odhalit riziko demence bez složitých zobrazovacích technik? Zdá se, že odpověď by se mohla skrývat v jednoduchém krevním testu. Vědcům z Univerzity Johnse Hopkinse a z Mississippské univerzity se podařilo odhalit souvislost přítomnosti zánětlivých molekul v krvi se změnami kognitivních funkcí.
Prospektivní observační studie ARIC (Atherosclerosis Risk in Communities) hodnotila u více než 12 tisíc účastníků průměrného věku 57 let zánětlivé skóre, stanovené pomocí koncentrace fibrinogenu, C-reaktivního proteinu, srážlivých faktorů a počtu leukocytů.
Ukázalo se, že účastníci, kteří měli toto skóre v nejvyšším kvartilu, měli po 20 letech o 7,8 % strmější kognitivní úpadek oproti vrstevníkům se zánětlivým skóre v nejnižším kvartilu. Systémový zánět spojený se stárnutím tak pravděpodobně hraje významnou roli i v procesech kognitivního úpadku.
Zdá se, že pro informaci o budoucím zdraví je důležitější „biologický věk“ měřený na základě snadno dostupných a levných klinických vyšetření než kalendářní věk daného jedince. Střední věk je pro zdraví našeho mozku možná důležitější, než si myslíme. Dobrou zprávou však je, že biologické stáří mozku lze ovlivnit například fyzickou aktivitou.
(este)
Zdroje:
1. Dohm-Hansen Allard S., Nolan Y. The middle-aged brain changes a lot – and it’s key to understanding dementia. The Conversation, 2024 Mar 19. Dostupné na: https://theconversation.com/the-middle-aged-brain-changes-a-lot-and-its-key-to-understanding-dementia-225412
2. Samanez-Larkin G. R. Financial decision making and the aging brain. Association for Psychological Science, 2013. Dostupné na: hwww.psychologicalscience.org/observer/financial-decision-making-and-the-aging-brain
3. Walker K. A., Gottesman R. F., Wu A. et al. Systemic inflammation during midlife and cognitive change over 20 years: The ARIC Study. Neurology 2019; 92 (11): e1256–e1267, doi: 10.1212/WNL.0000000000007094.
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
