Psychiatrických studií s pachateli, kteří se dopustili masové střelby, bylo provedeno jen omezené množství. Přesto převládá názor, že masoví střelci jsou jen zřídka duševně nemocní.
Psychiatrický tým ze Spojených států se rozhodl provést systematickou kvantitativní retrospektivní studii s cílem zjistit prevalenci duševních onemocnění u masových střelců. Z výzkumu vyplynulo, že ačkoli někteří ze zkoumaných masových střelců byli motivováni náboženskými nebo politickými ideologiemi, velká část měla v době páchání trestného činu za sebou komplikovanou minulost, v níž čelili zneužívání, vyloučení nebo závažnému a nediagnostikovanému onemocnění mozku. Výsledky výzkumu autoři publikovali v Journal of Clinical Psychopharmacology a Psychodynamic Psychiatry a získali zde ocenění za nejlepší článek otištěný v posledních 2 letech (2022−2023).
K retrospektivní analýze byly použity údaje o 55 střelcích z USA z databáze Mother Jones, která shromažďuje materiály k 115 případům masové střelby z let 1982 až 2019. Autoři studie použili dotazník o 62 položkách, s jehož pomocí provedli psychiatrická hodnocení útočníků. Hodnotili relevanci a kvalitu klinických důkazů, přičemž vycházeli z rozhovorů s forenzními psychiatry, kteří útočníky posuzovali, a ze záznamů pořízených v průběhu soudního řízení. Tým nezávisle přezkoumal klinické údaje shromážděné z více zdrojů, přičemž pro stanovení diagnózy duševní nemoci použil kritéria diagnostického manuálu DSM-V.
V řadě případů pachatel zemřel buď během páchání trestného činu, nebo krátce po něm. Z 35 případů, kdy útočník přežil a bylo zahájeno trestní řízení, nebyl ve 3 případech k dispozici dostatek informací pro stanovení psychiatrické diagnózy. Ze zbývajících 32 případů zjistili autoři studie u 87,5 % psychiatrickou diagnózu: 18 útočníků (56 %) mělo schizofrenii a 10 útočníků (31 %) jinou psychiatrickou diagnózu. U 3 útočníků se jednalo o bipolární poruchu, u 2 o poruchy s perzekučními bludy, u 2 šlo o poruchy osobnosti (1 paranoidní, 1 hraniční), u 2 o poruchy související se zneužíváním návykových látek a u 1 o posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD).
Souhrnně lze konstatovat, že téměř 90 % zkoumaných přeživších pachatelů masových střeleckých útoků mělo závažné psychiatrické onemocnění, avšak žádný nebyl v době spáchání trestného činu řádně medikamentózně léčen. Pouze u čtyř útočníků (12 %) nebyla potvrzena žádná psychiatrická diagnóza. Z 18 útočníků se schizofrenií ani jeden neužíval antipsychotika. Několika z nich byla navíc před masakrem nesprávně diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), velká depresivní porucha nebo porucha autistického spektra.
Většina útočníků prožívala také hluboké pocity odcizení, nejen od rodin a přátel, ale i od sebe samých. Vyloučení na okraj společnosti je patrně učinilo zranitelnějšími vůči neléčenému psychickému onemocnění i vůči radikalizaci na internetu. Je proto nezbytné snažit se dále destigmatizovat duševní onemocnění, aby lidé s těmito problémy byli více respektováni, méně marginalizováni a podstupovali účinnou psychiatrickou terapii. Uvedený výzkum ukazuje, že neléčené psychiatrické onemocnění v kombinaci s přístupem ke střelným zbraním představuje pro společnost smrtelnou hrozbu.
(asa)
Zdroje:
1. Cerfolio N. E., Glick I. Mass Shooters and mental illness: reexamining the connection. Medscape, 2023 Dec 6. Dostupné na: www.medscape.com/s/viewarticle/mass-shooters-and-mental-illness-reexamining-connection-2023a1000uho
2. Cerfolio N. E., Glick I., Kamis D., Laurence M. A retrospective observational study of psychosocial determinants and psychiatric diagnoses of mass shooters in the United States. Psychodyn Psychiatry 2022; 50 (3): 1–16, doi: 10.1521/pdps.2022.50.3.1.
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
