Jak pracovat s dětským strachem z jehel?

Mnoho dětských pacientů zvládá aplikaci injekcí nebo odběry krve bez jakýchkoliv problémů, ale mezi dětmi léčenými růstovým hormonem se najdou i takové, které se jehel bojí. Může se jednat jen o počáteční obavy, jestli budou každodenní injekce s růstovým hormonem bolestivé, ale také o různě závažné fobie z jehel. Role sestry je v takových případech velmi důležitá, protože se aktivně podílí na léčebném procesu a její přístup může zásadně ovlivnit reakce a návyky malých pacientů i jejich budoucí postoj k léčbě.

Strach má různé příčiny a lze ho účinně zmírnit

Strach z jehel by sestry neměly žádným způsobem podceňovat. Je potřeba, aby si uvědomily, že za dětským strachem může být například nepřipravenost, obava z něčeho neznámého nebo špatná zkušenost. Dřívější bolestivá nebo neočekávaná aplikace injekce, na kterou dítě nebylo adekvátně připraveno, může ovlivnit reakce pacienta na injekce na dlouhou dobu. Jaké techniky tedy mohou pomoci minimalizovat nebo překonat strach z injekční aplikace růstového hormonu?

• Děti v předškolním věku jsou velmi zvídavé a právě této vlastnosti se dá při aplikaci injekce využít.
• Vstřícné odpovědi na všetečné otázky typu „proč“ a „jak“ mohou děti uklidnit.
• Nápomocné mohou být také obrázky nebo ukázka na panence.
• Pokud to situace umožní, nechte děti, aby si samy osahaly používané pomůcky.
• S předškoláky je třeba hovořit jednoduše, bez nadsázky či ironie, neboť děti v tomto věku mají bujnou fantazii. Může pro ně proto být obtížné odlišit představy od reality.

Nepodceňujte vhodné podmínky

Pro všechny děti bez ohledu na věk je důležité, aby se při aplikaci injekce cítily co nejkomfortněji – k tomu pomůže nejen vhodná poloha, ale také těsný kontakt s rodičem nebo oblíbenou hračkou. Nepříjemnou situaci může dětem ulehčit rovněž přiměřené rozptýlení, například pomocí říkanek.

Aktivní zapojení do léčby pomáhá

Přestože děti ve věku 6 až 12 let jsou již uvědomělejší a nezávislejší než předškoláci, i pro ně mohou být injekce zdrojem obav a stresu. Stejně jako u mladších dětí je pro ně důležitá klidná atmosféra, ve které se budou cítit co nejbezpečněji a nejjistěji.

• Podání léků je vhodnou příležitostí děti průběžně vzdělávat o jejich diagnóze a její terapii.
• Zapojení dětských pacientů do léčby, například tím, že si sami dezinfikují místo vpichu nebo připraví potřebné pomůcky, je pro ně motivující a tímto aktivním přístupem se mohou s léčbou lépe ztotožnit.

(pak)

Zdroje: Helping your child with needle fear. GrowingUp, 2019. Dostupné na: www.growingup.net/needle-fear/dealing-with-needle-fear