Jídlo je u osob se syndromem dráždivého tračníku (IBS) současně spouštěčem symptomů i léčebným nástrojem. Přehledová práce z roku 2021 shrnuje výsledky posledního výzkumu o účinnosti dietních opatření u IBS a důkazy o tom, jaká opatření jsou skutečně přínosná. Příznivý vliv byl zjištěn u obecných doporučení pro zdravé stravování, suplementaci rozpustné vlákniny, stravy s nízkým obsahem karbohydrátů s krátkým řetězcem a podávání probiotik.
V první řadě je třeba všem pacientům s IBS poskytnout obecné rady o zdravém stravování. Britská dietetická společnost doporučuje omezit potenciální spouštěče symptomů, jako jsou alkohol, kofein, ostrá a tučná jídla. Pacienti by měli vědět, že je třeba jíst pravidelně, vyhýbat se jídlům pozdě v noci a velkým porcím, jíst pomalu a pečlivě jídlo kousat.
Několik studií prokázalo, že tento dietní přístup používaný v 1. linii léčby IBS může zmírnit příznaky, ale je potřeba další výzkum, který by ukázal, zda je sám o sobě účinným terapeutickým postupem. Vyváženou stravu je určitě vhodné doporučit z hlediska celkového zdraví.
Vysoký obsah karbohydrátů s krátkým řetězcem, tzv. FODMAP (fermentované oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly), mají obiloviny, ovoce, zelenina, luštěniny a mléčné výrobky. Tyto molekuly jsou pomalu fermentovány střevními bakteriemi, což vede k hromadění vody a plynu ve střevě. Přibývá důkazů o příznivém vlivu diety se sníženým obsahem FODMAP na zmírnění příznaků IBS. Ty FODMAP, které pacient toleruje, je možné do stravy opětovně zařadit z důvodu zvýšení přijatelnosti diety a omezení možných škodlivých vlivů.
Tato dieta je navržena pro 1. linii léčby v kombinaci s dalšími metodami. Nicméně, ne všichni pacienti na ni reagují, někteří ji nedokážíu dodržovat a existují obavy stran jejích dlouhodobých důsledků z hlediska nutričního stavu a střevního mikroprostředí. Budoucí výzkum by se měl zaměřit na individualizaci této diety.
Přínos pozorovaný u pacientů s IBS při dodržování bezlepkové diety je dán spíše omezením příjmu FODMAP než absencí lepku. Nedávná metaanalýza ukázala, že neexistuje dostatek důkazů pro doporučení této diety u IBS. Pro řadu pacientů je však dostupnější než omezení na FODMAP a dodržují ji i bez lékařského doporučení. Nemocné je ovšem třeba upozornit na riziko deficience vitaminů D, B12 a železa, zinku a hořčíku při dodržování bezlepkové diety.
Úprava mikroprostředí střeva podáváním probiotik vykázala u IBS slibné výsledky, nicméně dosud není jasné, které bakteriální kmeny či jejich kombinace jsou optimální a jaká by měla být délka této léčby.
O přínosu prebiotik a synbiotik u IBS dosud není dostatek důkazů.
U pacientů s IBS s převládající zácpou i s převládajícím průjmem je na základě výsledků nedávné metaanalýzy doporučeno užívání rozpustné vlákniny – psyllia (rozemleté osemení jitrocele indického). Uvedená práce však nedokázala určit optimální dávku ani délku této suplementace.
Při doporučování dietních opatření u IBS je důležité zohlednit pohled a preference pacienta. Nezbytným předpokladem je vytvoření dobrého vztahu a důvěry mezi pacientem a nutričním specialistou. Pacienta je třeba podporovat minimálně při dodržování dietních doporučení 1. linie.
(zza)
Zdroj: Surdea-Blaga T., Cozma-Petrut A., Dumitraşcu D. L. Dietary interventions and irritable bowel syndrome − what really works? Curr Opin Gastroenterol 2021; 37 (2): 152−157, doi: 10.1097/MOG.0000000000000706.
