Probiotika jsou definována jako živé mikroorganismy, které mají při požití v přiměřeném množství zdravotní přínos pro hostitele. Působí několika mechanismy: Některá stimulují lokální imunitu a účinnost imunitní odpovědi, jiná vykazují protizánětlivou a protialergickou aktivitu nebo indukují a stimulují procesy imunitní tolerance. Některé probiotické kmeny vyvolávají v imunitním systému trávicího traktu proliferaci paměťových lymfocytů během imunitní odpovědi. Zároveň se v odborné literatuře průběžně objevují spekulace o bezpečnosti probiotik, zejména o potenciálním riziku sepse.
Publikovány byly například případy, které poukazují na možný patogenní potenciál probiotik. Bylo zjištěno, že rizikovými jsou hlavně pro starší osoby, nemocné s postižením imunitního systému a pacienty, kteří nedávno podstoupili protinádorovou chemoterapii nebo ozařování. Dalšími rizikovými skupinami jsou diabetici a pacienti s rozsáhlými ulceracemi sliznice trávicího traktu, zvláště pokud byli dříve léčeni širokospektrými antibiotiky.
Průzkum databáze Medline přinesl informace o celkem 243 případech invaze krevního řečiště laktobacily publikovaných mezi lety 1950 a 2003. Jednalo se především o bakterémie a endokarditidy. Nejčastějšími původci byli Lactobacillus casei (35,7 %) a L. rhamnosus (22,9 %). Meningitida, peritonitida nebo abscesy v různých orgánech byly spojeny s jinými druhy laktobacilů.
Díky spuštění celonárodního registru shromažďujícího výsledky mikrobiologických vyšetření krve a mozkomíšního moku ve Finsku jsou k dispozici analýzy těchto rozsáhlých souborů dat, jež se zaměřily na výskyt bakterémie způsobené rodem Lactobacillus. Ačkoli mezi lety 1995 a 2000 pozitivita hemokultur obecně mírně stoupala, proporce pozitivity výskytu laktobacilů zůstávala stabilní a nízká. V hemokulturách se u části pacientů vyskytl L. rhamnosus, jenž způsobil infekce s intenzivnější zánětlivou odpovědí, v několika případech došlo k závažným septickým komplikacím. V jedné z analýz bylo zjištěno, že na počátku bakterémie užívala polovina pacientů antibiotika.
Negativní efekt podávání probiotik se nepotvrdil ve studii, které se zúčastnilo 280 dětí. Těm byla v období od narození do 4 měsíců věku podávána jedna ze tří kojeneckých výživ obsahující různá probiotika a prebiotika. Nebyly zaznamenány žádné nepříznivé účinky na růst a vývoj dětí ani nežádoucí příhody související s invazí probiotických bakterií do krevního řečiště. Probiotika podávaná nezralým novorozencům navzdory důkazům o určitém riziku snižují riziko nekrotizující enterokolitidy a snižují mortalitu předčasně narozených dětí.
Stimulace imunitního systému probiotiky může být přínosná pro zdravé jedince, zejména pokud jsou vystaveni stresu, dále pro starší osoby, novorozence a těhotné ženy, tj. pro skupiny, které jsou exponovány zvýšenému riziku infekcí. Bylo např. prokázáno, že podávání probiotik osobám starším 69 let zvyšuje nejen počet prospěšných mikroorganismů ve fekální mikroflóře, ale je spojeno i s aktivací imunitních funkcí. Není však zatím známo, jak dlouho tyto zlepšené parametry přetrvávají. Předoperační podávání probiotik se ukázalo jako intervence, která snižuje riziko infekčních komplikací. Stejný účinek byl pozorován i při jejich pooperačním podávání.
Také u imunokompromitovaných jedinců se obvykle při podání probiotik objevují příznivé účinky, včetně stimulace imunitního systému, ale mohou se objevit i nežádoucí reakce související právě s nižší schopností eliminovat exogenní bakterie. Je proto velmi důležité pečlivě vyhodnotit zdravotní stav pacientů, stejně jako funkční schopnosti probiotik, jež mají být použita. U kriticky nemocných pacientů musí být zachována maximální opatrnost.
Z výsledků preklinických i klinických studií je zřejmé, že faktorem, který by usnadnil vstup probiotických bakterií do krevního řečiště, je především selhání funkce mukózní bariéry epitelu trávicího ústrojí. K tomu se musí přidat nezralost mucinové vrstvy, snížená produkce molekul s antibakteriálními schopnostmi, defekty intestinální motility a nedostatečná sekrece trávicích enzymů a dalších ochranných faktorů.
Navzdory širokému použití probiotik jak u obecné populace, tak u nezralých novorozenců a v kojeneckém věku zůstává frekvence sepse způsobené probiotiky nízká. Stejně jako u všech léčebných postupů je především nezbytná přiměřená opatrnost a ostražitost při jejich podávání oslabeným jedincům.
(mkd)
Zdroj: Brunser O. [Probiotics: innocuousness, prevention and risks]. Rev Chil Pediatr 2017; 88 (4): 534–540, doi: 10.4067/S0370-41062017000400015.
